Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Dietární expozice
stravy. V roce 2004 byla poprvé od roku 1985 vyšší nemocnost salmonelózou v Čechách než na
Moravě. Nejvíce jsou touto nemocí postiženy děti ve věku 1–4 roků. V souvislosti se salmonelózou
zemřelo 25 osob. Za nejpostiženější okresy v roce 2004 lze označit Plzeň-jih, Znojmo, Cheb,
Břeclav, Trutnov a Jihlavu s nemocností nad 500 na 100 000 obyvatel (obr. 7.3). Sezónnost salmonelózy
zůstala typická avšak s vyšším výskytem po celé druhé pololetí roku 2004 (obr. 7.5).
Kampylobakterióza je v ČR po salmonelózách druhou nejčastější alimentární nákazou bakteriálního
původu. Převažujícím etiologickým agens byl Campylobacter jejuni (92,4 % onemocnění).
Neustále se zvyšující nemocnost (obr. 7.2) měla podle dostupných informací dvě základní příčiny.
Jednak to byl růst počtu mikrobiologických laboratoří které rutinně vyšetřují vzorky na přítomnost
kampylobakteru, jednak růst spotřeby drůbežího masa – v Evropě hlavního vehikula infekce.
Stejný nárůst zaznamenala řada zemí Evropské unie. Onemocnění v České republice mají charakter
sporadických případů a rodinných výskytů, v roce 2004 byly zaznamenány 4 epidemie menšího
rozsahu u strávníků po konzumu kuřat, resp. vepřového masa. Nejvyšší nemocnost byla v Moravskoslezském
kraji, kde přesáhla 800 na 100 000 obyvatel (obr. 7.4). Nemocnost na Moravě dlouhodobě
výrazně přesahuje nemocnost v Čechách. Zemřelo 5 nemocných. Sezónnost kampylobakteriózy
se v zásadě shoduje se salmonelózou s vrcholem výskytu v měsíci srpnu (obr. 7.5).
U shigelózy pokračoval sestupný trend nemocnosti, byla hlášena pouze jedna závažnější epidemie
z rekreačního zařízení. 60 % onemocnění vyvolala Shigella sonnei. Přenos potravinami nebyl zaznamenán.
Třetina onemocnění byla importovaná, nečastěji z Egypta a Tuniska. Sestupný trend
byl zaznamenán také u nemocnosti virovou hepatitidou A (obr. 7.1, obr. 7.2), rovněž se zvyšujícím
se podílem importovaných onemocnění, zejména z Egypta, Ukrajiny a Rumunska (obr. 7.6).
Případy onemocnění listeriózou byla ve všech případech sporadická, u nichž je prakticky nemožné
zjistit cestu přenosu infekce, resp. vehikulum. V ČR dosud nebyla popsána epidemie listeriózy.
V roce 2004 byla hlášena pouze 2 úmrtí (v předchozích letech průměrně ročně 5 úmrtí). Jako enteritidy
vyvolané E. coli bylo uzavřeno 1743 případů, především u dětí v prvém roce resp. v prvních
měsících života. Nebyl hlášen výskyt těžkých klinických forem onemocnění. Nejčastěji byl identifikován
sérotyp O 55 (322 případů) aO26(233 případů). V souvislosti s enteritidami E. coli nebylo
zaznamenáno žádné úmrtí. Onemocnění neměla sezónní charakter. Nemocnost yersiniózou
vzrostla (498 hlášených případů je dosud nejvíce v historii sledování). Nejvyšší nemocnost je
v posledních letech stabilně diagnostikována na severní Moravě a dále v okresech Brno venkov,
Uherské Hradiště, Český Krumlov, České Budějovice, Chomutov a Louny. Věková distribuce
nemocnosti je podobná salmonelózám, onemocnění jsou však sporadická. Sezónní vrchol je zpravidla
v říjnu a listopadu a v přenosu dominuje konzum jídel z vepřového masa. Mezi virovými
gastroenteritidami byla nejčastější onemocnění rotavirového původu (79 %), která se zpravidla
nepřenášejí potravinami, ale kontaktem či respiračním traktem a jejichž počet v ČR stoupá s rozšiřováním
diagnostických možností virologických laboratoří a vzrůstem zájmu farmaceutických
firem o tuto potenciálně preventabilní infekci. V sezónnosti rotavirových enteritid je patrná převaha
nemocnosti v zimních měsících. Nejvíce postiženou věkovou skupinou byly děti v prvém
roce života (502,7 na 100 000 dětí) a osoby v dětských kolektivech (hlášeno 28 epidemií). Počet
alimentárních intoxikací výrazně kolísá rok od roku podle toho, kolik epidemií se podaří popsat.
V roce 2004 to byly 4 epidemie, v nichž vehikulem byla kuřata, párky a dorty.
7.3 Bakteriologická analýza potravin
Bakteriologická analýza potravin byla podobně jako v letech 1999–2003 zaměřena na sledování
výskytu vybraných patogenních agens v potravinách zakoupených v tržní síti. Výběr vyšetřovaných
komodit byl proveden podle spotřebního koše a byl zaměřen na ty skupiny potravin, které se
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 53