Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Souhrnná zpráva <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong><br />
7. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI<br />
LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE<br />
7.1 Organi<strong>za</strong>ce monitorovacích aktivit<br />
Subsystém se od <strong>rok</strong>u <strong>2004</strong> skládá ze čtyř projektových částí. Je realizován ve 12 městech republiky<br />
(viz tab. 3.1). Počet míst byl vybrán s ohledem na rovnoměrné <strong>za</strong>stoupení jednotlivých regionů.<br />
První projektová část se <strong>za</strong>bývá monitorováním výskytu vybraných patogenních bakterií ve vzorkovaných<br />
potravinách. Kmeny bakterií izolované z potravin jsou podrobovány dalšímu kvalitativnímu<br />
studiu, včetně zjišťování antibiotické rezistence a u listerií i kvantitativnímu stanovení KTJ/g.<br />
Druhá projektová část se <strong>za</strong>bývá monitorováním výskytu toxinogenních mikromycetů (plísní) ve<br />
vzorkovaných potravinách. Izoláty mikromycetů jsou rodově a druhově specifikovány a je studována<br />
jejich toxinogenita (zejména produkce aflatoxinů a ochratoxinů). Třetí část projektu je věnována<br />
monitoringu výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných organismů na trhu v ČR.<br />
Zařazení této části bylo podmíněno požadavky veřejnosti na informace o situaci v ČR a rovněž<br />
požadavky ze strany EU a dalších mezinárodních organi<strong>za</strong>cí. Sledován je výskyt GM sóji, kukuřice<br />
a rajčat. Čtvrtá projektová část se <strong>za</strong>bývá monitorováním dietární expozice populace vybraným<br />
chemickým látkám. Vzorky potravin jsou soustředěny na jedno místo, kde jsou standardně kulinárně<br />
upraveny a pak analyzovány na obsah vybraných chemických látek. Všechny získané výsledky<br />
slouží k odhadu expozice a charakteri<strong>za</strong>ci zdravotních rizik spojených s výživou obyvatelstva<br />
ČR. Tato část se od <strong>rok</strong>u <strong>2004</strong> realizuje ve dvouletých intervalech. V roce <strong>2004</strong> proto není<br />
hodnocena. Výsledky <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong> a 2005 budou publikovány v roce 2006.<br />
Součástí této kapitoly je také přehled potravinami přenášených infekcí a intoxikací, hlášených<br />
v roce <strong>2004</strong> a jejich vývoj v minulých letech.<br />
7.2 Alimentární infekce a intoxikace<br />
Údaje o alimentárních infekcích a intoxikacích pocházejí z informačního systému EPIDAT. Nemocnost<br />
infekcemi přenášenými potravinami v ČR v roce <strong>2004</strong> proti předchozímu <strong>rok</strong>u vzrostla,<br />
pouze u virových hepatitid a shigelóz byl <strong>za</strong>znamenán pokles (u těchto dvou infekcí však nebyl<br />
přenos potravinami <strong>za</strong>znamenán). Ve srovnání s průměrným <strong>rok</strong>em (1999–2003) poklesl rovněž<br />
výskyt salmonelózy, listeriózy a alimentárních intoxikací (obr. 7.1). Výskyt hlášených onemocnění<br />
od <strong>rok</strong>u 1995 je zpracován v tab. 7.1. Vývoj četnosti případů onemocnění vybranými alimentárními<br />
infekcemi a intoxikacemi je znázorněn na obr. 7.2.<br />
Nemocnost salmonelózou a kampylobakteriózou v ČR patřila podle předběžných odhadů opět<br />
k nejvyšším v Evropě. Při mezinárodním porovnání je ovšem třeba zvážit i kvalitu surveillance,<br />
která je v ČR na dobré úrovni a <strong>za</strong>hrnuje např. i aktivní vyhledávání nemocných osob. U salmonelóz<br />
převládla onemocnění vyvolaná sérotypem S. Enteritidis (96,9 % všech případů). Zdroj<br />
onemocnění ani vehikula nákazy se ve srovnání s předchozími lety zásadně nezměnily. Celkem<br />
u 12 472 nemocných z 30 724 se pokusila hygienická služba zjistit pravděpodobné vehikulum<br />
infekce. U 24 % to byla vejce (zhruba stejným dílem z domácích chovů i z distribuční sítě), u dalších<br />
22 % drůbež, u 11 % lahůdky a majoné<strong>za</strong> au9%cukrářské výrobky. Také v kategorii<br />
tzv. hotových jídel hrála největší roli vejce (12 % nemocných). Naopak minimální nemocnost byla<br />
v souvislosti s konzumem mléka a mléčných výrobků, ryb, mražených výrobků všeho druhu, zeleniny<br />
a ovoce. V 85 epidemiích onemocnělo 1782 osob. Jako rizikovou stravu pro vznik epidemie<br />
lze hodnotit především jídla s vejci a potraviny smažené v tzv. trojobalu. Vyšší nemocnost či<br />
epidemie salmonelóz vznikají na území ČR víceméně nahodile při porušení technologie přípravy<br />
52 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování
Change language