Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací
boval v jednotkách procent expozičního limitu, s výjimkou Teplic, kde podíl přívodu arzenu na
PTWI z konzumace půdy je vyšší (viz tab. 11.3a). Pro srovnání, podle údajů dietárního monitoringu
subsystému IV má průměrný dospělý člověk přívod toxického arzenu z potravy ve výši
asi 4 % PTWI (27 % RfD), přičemž dietárně požitý arzen se spolu s PCB nejvíce podílí na karcinogenním
riziku z potravin.
Odhadovaná expozice pro ostatní sledované kovy byla nízká. Čerpání expozičních limitů doporučených
WHO se pohybovalo v desetinách procent.
Srovnání expozice s většinou podstatně nižšími, tedy přísnějšími expozičními limity v podobě
denních referenčních dávek RfD US EPA ukázalo nejvyšší podíl přívodu z půdy na celkové denní
referenční dávce pro arzen. RfD arzenu představuje značně nižší expoziční limit než PTWI, a to
ve výši 0,3 µg/kg/den. Z pohledu hodnocení podle US EPA se jeví podíl přívodu arzenu konzumací
půdy a prachu na celkové referenční denní dávce značný ve všech městech. Nejvyšší přívod byl
odhadnut v Teplicích, kde při maximální hodnotě koncentrace arzenu v půdě přesáhl odhadovaný
přívod arzenu z půdy referenční denní přívod o 33 %. Údaje o čerpání expozičního limitu konzumací
půdy pro olovo a arzen jsou uvedeny v tab. 11.3a.
Podle hodnocení velikosti odhadované expozice ve srovnání s referenční hodnotou RfD pomocí
Indexu škodlivosti (HI) se pod hodnotou 1 pohybovaly hodnoty pro všechny sledované kovy ve
všech městech, kolem jedné třetiny referenčního denního přívodu při střední koncentraci arzenu
v půdě, a kolem jedné poloviny v případě maximálně zjištěných koncentrací. Výjimku činily Teplice
a Strakonice, kde byly nalezeny hodnoty HI vyšší; při nejvyšším zjištěném obsahu arzenu v půdě
teplické školky byl zjištěn HI převyšující hodnotu 1 (tj. odhadovaná expozice převýšila denní referenční
dávku). Ve všech městech tak byl ve srovnání s celkovou orální denní referenční dávkou
US EPA zjištěn teoreticky zvýšený podíl přívodu arzenu z půdy u dětí (obr. 11.3).
11.4.2 Hodnocení expozice – polyaromatické uhlovodíky
V posledních letech roste frekvence studií zabývajících se vztahem mezi konzumací kontaminované
půdy organickými látkami (PAU, PCB, PCDF atd.) a ovlivněním zdraví dětské populace.
Konzumace kontaminované půdy je v několika studiích popisována jako jedna z hlavních cest
expozice malých dětí polyaromatickým uhlovodíkům (PAU). Dosud publikované práce zabývající
se touto problematikou zdůrazňují závažnost kontaminace půdy karcinogenními polyaromatickými
uhlovodíky a naznačují nutnost se této problematice detailněji věnovat.
Pro sledované polyaromatické uhlovodíky klasifikované jako nekarcinogenní činil podíl odhadovaného
přívodu konzumací půdy ve všech městech převážně setiny, výjimečně desetiny procent denní
referenční dávky (RfD), hodnoty HI se pohybovaly řádově mezi 10 -5 a10 -6 , výjimečně v řádu 10 -4 .
11.4.3 Hodnocení karcinogenního rizika
Odhad teoretického navýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění způsobených
expozicí arzenu v důsledku nezáměrné konzumace půdy se pohybuje ve většině hodnocených
měst v řádu 10 -5 a to při střední i maximální koncentraci arzenu v půdě školek. Nejvyšší hodnoty
byly zjištěny v Teplicích a to 5,14 přídatných případů na 100 000 osob (5,14*10 -5 ) při maximálním
odhadu, tj. v případě školky s nejvyšší zjištěnou koncentrací arzenu v půdě. Pro střední obsah
arzenu v půdě činil odhad 3,36*10 -5 . Naopak nejnižší riziko expozice arzenu bylo zjištěno v Českých
Budějovicích 6,6*10 -6 a v Jeseníku a Šumperku, kde bylo zjištěno přídatné riziko v řádu 10 -5
pouze v případě nejvyšší zjištěné koncentrace v půdě (viz tab. 11.3b).
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 107