Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
9 % domácností; občasný 9%atrvalývýskyt 3 % domácností. V 79 % domácností se plíseň nikdy
neobjevila. Mezi městy byly nalezeny statisticky významné rozdíly (p = 0,001). Výskyt plísně
v bytech je zobrazen na obr. 4.8b.
U proměřených bytů byly ověřovány souvislosti mezi údaji z dotazníků a výsledky měření:
A. Mezi naměřenými hodnotami oxidu dusičitého (NO 2 ) a používáním plynových spotřebičů:
• v kuchyních i v pokojích byly statisticky významně vyšší koncentrace NO 2 v bytech s plynovým
či kombinovaným sporákem (p = 0,013; p = 0,024),
• mírně nižší hodnoty NO 2 v porovnání s ostatními lze nalézt v kuchyních bytů, ve kterých se
při vaření větrá či odsávají páry. Tento rozdíl je na hranici významnosti (p = 0,054),
• vliv plynového ohřívače vody na koncentrace NO 2 nebyl statisticky prokázán.
B. Mezi výskytem plísní a vybavením bytů plastovými okny:
Plíseň u oken byla v hodnoceném souboru paradoxně zaznamenána pouze v bytech bez plastových
oken. Statisticky významné rozdíly výskytu plísní u oken (p = 0,210) a na stěnách (p = 0,582)
mezi byty bez plastových oken a s nimi nebyly prokázány. Důvodem může být i velmi malý
počet bytů osazených plastovými okny.
C. Mezi výskytem plísní a charakteristikami domů a bytů:
• riziko výskytu plísně je statisticky nevýznamně vyšší pro bytový dům v porovnání s rodinným
domem (p = 0,379),
• nebyl prokázán vliv materiálu použitého na stavbu domu na výskyt plísní (p = 0,962),
• výskyt plísní je statisticky významně vyšší v přízemních bytech v porovnání s byty ve vyšším
patře a vícepodlažními byty (p = 0,048).
D. Mezi kuřáckými byty a měřenými koncentracemi benzenu, formaldehydu a PM 10 :
Při porovnání koncentrací benzenu, formaldehydu a suspendovaných částic frakce PM 10
nalezených v kuřáckých a nekuřáckých bytech nebyl předpokládaný výskyt vyšších koncentrací
benzenu způsobený kouřením ve vnitřním ovzduší statisticky prokázán. Vysvětlit to lze
např. častějším a pravidelnějším větráním v kuřáckých bytech a skutečností, že se v průběhu
měření v daných bytech nekouřilo. Analýza prokázala vyšší variabilitu měřených hodnot mezi
zúčastněnými městy než mezi kuřáckými a nekuřáckými byty.
4.8 Dílčí závěry
Výsledky sledování incidence ošetřených akutních respiračních onemocnění byly v roce 2004 obdobné
jako v předchozích letech. Incidence kolísala ve sledovaných oblastech od jednotek po stovky
případů na 1000 osob dané věkové skupiny. Nejvyšší nemocnost se tradičně vyskytuje ve věkové
skupině 1 až 5 let. Ze spektra sledovaných akutních respiračních onemocnění byla nejpočetněji
zastoupena onemocnění horních dýchacích cest. Průměrná roční incidence ARO u dětí ve věku
od 1 roku do 14 let se v roce 2004 ve většině sídel nacházela na spodní hranici intervalu hodnot
za minulé roky.
Kvalita ovzduší ve sledovaných sídlech se v roce 2004 proti meteorologicky i imisně extrémnímu
roku 2003 mírně zlepšila, význam látek jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s narůstající
dopravní zátěží přetrvává. Patří mezi ně především suspendované částice frakce PM 10 ,NO 2 ,
benzen a benzo(a)pyren. Kritéria překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice
byla v roce 2004 naplněna v 10 sídlech (72 % obyvatelstva v sídlech zahrnutých do Systému
20 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování