Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
U žen je nejčastější ZN prsu (dg. C50), jehož incidence neustále narůstá. V roce 2002 bylo
hlášeno necelých 5400 nových případů. Dalšími početnými onemocněními jsou ZN ženských
pohlavních orgánů (dg. C51–C58). V roce 2002 bylo hlášeno přes 4300 případů těchto ZN. Nejčastěji
se vyskytují ZN těla děložního (38 % ze ZN ženských pohlavních orgánů), ZN vaječníku
(29 %) a ZN hrdla děložního (25 %). Mezi častá onemocnění stejně jako u mužů patří iužen
kolorektální ZN, v roce 2002 kolem 3300 případů.
Zhoubné novotvary patří k nejvážnějším onemocněním a v Česku jsou druhou nejčastější příčinou
úmrtí. Jejich podíl na celkové úmrtnosti roste (obr. 9.2b). V roce 2002 byly ZN příčinou
úmrtí ve více než 29 % všech úmrtí mužů a v necelých 24 % žen. Muži umírali v roce 2002
nejčastěji na ZN průdušky, průdušnice a plíce. Tyto diagnózy tvořily přes 28 % úmrtí na ZN.
Následovala úmrtí na ZN tlustého střeva a konečníku a úmrtí na ZN prostaty. Ty představovaly
16 %, resp. 8%zevšechúmrtí na ZN. U žen byla nejčastějšími příčinami úmrtí na ZN prsu
a ZN tlustého střeva a konečníku. Každá z těchto diagnóz tvořila více než 15 % úmrtí žen na ZN.
Blíže na obr. 9.2c a 9.2d.
Regionální diferenciaci na úrovni okresů ve výskytu nových onemocnění zhoubným novotvarem
v letech 1999–2002 ukazují obr. 9.3a a 9.3b. Vliv věkové struktury na míru incidence ZN byl
eliminován metodou přímé standardizace. Pro obě pohlaví byla nejvyšší míra incidence ZN v okresech
Plzeňského kraje, v hlavním městě Praze a Chomutově. Naopak nejnižší míra incidence ZN
byla v případě žen u většiny okresů Královéhradeckého, Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského
kraje a kraje Vysočina. U mužů nelze podobný regionální trend nižšího počtu hlášených
případů ZN vypozorovat. Při interpretaci výsledků je nutné zvážit, že hodnota incidence
není dána pouze skutečným výskytem zhoubných novotvarů, ale též úrovní hlášení v jednotlivých
územních jednotkách.
Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (dg. C18–C21)
V celém sledovaném období (1979–2002) byl v ČR patrný vzestup incidence ZN tlustého střeva
a konečníku u mužů i žen. Incidence tohoto ZN byla rovněž druhou nejčetnější ze sledovaných
diagnostických skupin u obou pohlaví. Její průměrná hodnota vzrostla ve sledovaných čtyřletých
období u mužů ze 47,4 (1979–1982) na 88,7 (1999–2002) a u žen z 37,6 (1979–1982) na 61,3
(1999–2002), viz obr. 9.4a, 9.4b. Vážnost tohoto onemocnění potvrzuje fakt, že tyto ZN zaujímají
čelní místa nejen v incidenci, ale i úmrtnosti.
Nejvýznamnější úlohu při vzniku ZN tlustého střeva hrají dietetické faktory, především strava
bohatá na maso a zejména nízký podíl vlákniny. Naopak protektivní vliv byl zjištěn u cereálií,
ovoce a zeleniny. Pozitivní rodinná anamnéza zvyšuje riziko vzniku karcinomu kolorekta. Ve zvýšené
míře jsou ohroženy osoby s chronickými zánětlivými chorobami, jako například proktokolitida
(riziko vzniku nádoru se zvyšuje s délkou trvání onemocnění). Rovněž některá zaměstnání
vykazují vyšší výskyt kolorektálního karcinomu. Jsou to pracovníci cementáren, dělníci v provozech
vyrábějící polypropylen, halogeny, organická rozpouštědla a barviva.
Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce (dg. C33–C34)
Ve všech sledovaných čtyřletých období 1979–2002 byl v České republice zaznamenán mírný
pokles incidence tohoto ZN u mužů, v protikladu s mírným nárůstem incidence v případě žen.
Přesto ZN plic a průdušnice mužů zůstal nejčetnější diagnostickou příčinou a jeho incidence
v období 1999–2002 převyšovala incidenci u žen až 3,5krát. Lze však předpokládat, že incidence
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 81