Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Biologický monitoring
8.2.1 Toxické kovy a stopové prvky
Kadmium má mimořádně dlouhý biologický poločas (15–30 let), a tedy vysokou schopnost akumulovat
se v organismu. Mezi jeho závažné zdravotní účinky patří nefrotoxicita a karcinogenita,
v důsledku interakce s vápníkem pak osteomalacie a osteoporóza. Koncentrace kadmia v krvi
je biomarkerem recentní expozice populace a je ovlivněna kuřáctvím. Výrazný význam kouření
byl potvrzen i u dospělé české populace, kdy hladina kadmia v krvi kuřáků byla 2–3krát vyšší než
u nekuřáků (obr. 8.1a, b). U nekuřácké populace je pozorován pozvolný, ale signifikantní pokles
s časem. Kouření však výrazně neovlivňuje koncentraci kadmia v moči (tab. 8.1). Vyšší hodnoty
jsou prokazovány v moči žen. U dětí jsou koncentrace v krvi i moči z více než 50 % pod detekčním
limitem použité metody.
Z hlediska environmentální expozice olovu a jejích zdravotních důsledků jsou zdůrazňovány
zejména neurobehaviorální a vývojové změny u malých dětí, které mohou nastat již při dávkách
odpovídajících koncentraci olova v krvi kolem 100 µg/l, event. i nižší. Výsledky monitoringu
takových hodnot nedosahují. Koncentrace olova v krvi dospělé české populace vykazuje v průběhu
monitorovacího období signifikantní sestupný trend, který vedl k přehodnocení (snížení)
referenčních hodnot. Hladina olova u mužů je vyšší než u žen (obr. 8.2a, b). Koncentrace v krvi
české populace jsou v souladu s daty publikovanými pro německou populaci v rámci GerES i s daty
jiných evropských států. Hladiny olova v krvi dětí jsou nižší než u dospělých, ale s časem se
významně nemění (obr. 8.2c). V distribuci hladin jsou však patrny posuny k nižším hodnotám:
do 20 µg/l má v roce 2001 10 % dětí oproti 7 % v roce 1996, 20–40 µg 70 % oproti 57 %, 40–60 µg
má v roce 2001 jen 16 % oproti 28 % v roce 1996, 60–100 µg jen 3 % oproti 7 % (obr. 8.2d). Výsledky
analýzy olova v dětských zubech naznačují sestupný trend zátěže populace tímto prvkem (tab. 8.3).
Z existujících forem rtuti má nejzávažnější zdravotní význam metylrtuť svým neurotoxickým
působením. Zjištěné hladiny rtuti v krvi však nesignalizují zvýšenou zátěž české populace tímto
prvkem. Koncentrace rtuti v krvi i moči je v souladu s daty publikovanými pro německou populaci
v rámci GerES i s hodnotami obvyklými v jiných evropských státech (tab. 8.1). U dětské populace
jsou koncentrace zhruba poloviční ve srovnání s dospělou populací (obr. 8.3a, b). Vyšší hodnoty
jsou prokazovány u žen.
Měď je součást mnoha enzymů s antioxidačními funkcemi, má význam mimo jiné v krvetvorbě
a metabolismu lipidů. Účinky mědi jsou determinovány poměrem k obsahu zinku a železa v organismu.
Koncentrace mědi v krvi jsou v souladu s daty publikovanými pro německou populaci
v rámci GerES i s hodnotami obvyklými v jiných evropských státech. Vzestupný trend byl pozorován
do roku 1999, později se koncentrace stabilizovaly (obr. 8.4a, b). Vyšší koncentrace jsou
prokazovány u žen a dívek. Koncentrace mědi v moči jsou uvedeny v tab. 8.1, vzestupný trend
byl pozorován do roku 2002.
Selen patří mezi stopové prvky s významnými benefitními účinky v kardiovaskulárních, onkologických
i endokrinních zdravotních poškození. Svými antioxidačními účinky je součástí obranných
mechanismů proti oxidačnímu stresu. Hladina selenu v séru, plasmě či krvi je ukazatelem
saturace organismu tímto prvkem. Za optimální hodnotu selenu v séru je považována koncentrace
v rozmezí 90–150 µg/l. Koncentrace selenu v krvi české dospělé populace vykazovala signifikantní
vzestupný trend, hodnoty však dosud nedosáhly optimální saturace (obr. 8.5a). U dětské
populace jsou hladiny selenu v krvi stabilní a nižší než u dospělých (obr. 8.5b). Hladina selenu
v moči naznačuje u dospělé populace vzestupnou tendenci, u dětské populace nebyl vzestupný
ani sestupný trend pozorován (tab. 8.1).
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 63