Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
Zinek je nezbytným prvkem jako součást řady enzymů, významný je pro funkci imunitního
systému a jako součást antioxidačních procesů. Koncentrace zinku v krvi dospělé populace jsou
po počátečním vzestupu v roce 1998 stabilizované (obr. 8.6a). U dětí se koncentrace v krvi v jednotlivých
letech monitorování nemění (obr. 8.6b). U žen a dívek jsou prokazovány nižší hodnoty
než u mužů a chlapců. Koncentrace zinku v moči jsou stabilizované (tab. 8.1).
8.2.2 Toxické látky organického původu
Systematicky byly monitorovány především koncentrace indikátorových kongenerů PCB a vybraných
chlorovaných uhlovodíků v mateřském mléce. Výsledky potvrzují převahu kongenerů 138,
153 a 180, které přetrvávají dlouhodobě v organismu. Ostatní sledované kongenery PCB jsou
z více než 50 % pod mezí detekce. Výsledky za celé sledované období (1994–2003) vykazují
signifikantní vzestup s věkem a nezávisí na pořadí porodu. Sestupný trend prokázaný v období
1994–2001 přešel v letech 2002–2004 ve stabilizované hodnoty. Dlouhodobý časový průběh je
demonstrován za použití indikátorového kongeneru PCB 153 (obr. 8.7a).
Koncentrace DDT prezentovaná jako suma DDT i metabolitu DDE vykazuje sestupný trend navazující
na postupnou klesající zátěž dokumentovanou již koncem 80. let (obr. 8.7b). Koncentrace
hexachlorbenzenu (HCB) v mateřském mléce v průběhu monitorovacích aktivit vykazuje setrvalý
signifikantní sestupný trend (obr. 8.7c).
Zátěž české populace ochratoxinem A je na nízké úrovni, hodnoty mediánu se pohybují v rozmezí
0,1–0,2 µg/l séra. Výsledky však upozorňují na lokální rozdíly se signifikantně vyššími hodnotami
v monitorovaných oblastech Benešov a Žďár nad Sázavou, které mají charakter více zemědělský
a rekreační, než v industriálních oblastech.
8.3 Cytogenetická analýza periferních lymfocytů
Cytogenetická analýza periferních lymfocytů využívaná pro biologické monitorování populačních
skupin umožňuje prokázat přítomnost genotoxicky aktivních látek v prostředí a indikovat i míru
schopnosti jedinců ve sledovaných souborech tuto zátěž tolerovat a kompenzovat pomocí ochranných
mechanizmů. Významně vyšší hodnoty chromozómových aberací než jsou hodnoty referenční
pro jednotlivé sledované populační skupiny, mohou tak signalizovat významně zvýšenou
expozici genotoxickým látkám ze životního prostředí.
Dosavadní výsledky ukazují, že hodnoty chromozómových aberací (CH.A.) u populačních skupin
dospělých získaných ze čtyř lokalit ČR v rámci Systému monitorování v období do roku 1999
vykazovaly sestupný trend (zřetelný zejména s přihlédnutím k úrovni spontánních hodnot 1,77 %
v období 1977–1993, tedy před zahájením monitorování) až k průměrným hodnotám kolem 1 %.
Tento sestupný trend byl v posledních dvou etapách monitorování v letech 2001 a 2003 nahrazen
trendem vzestupným s návratem úrovně CH.A. prakticky až k hodnotám obvyklým v 80. letech
(tab. 8.4). Příčiny tohoto vzestupu je nutno pečlivě analyzovat ve vztahu k úrovni expoziční zátěže
z prostředí a přívodu ochranných látek vyváženou stravou. Je také otázka, zda oblasti zařazené
do systému biologického monitorování v období 1994–2003 jsou z hlediska výsledků cytogenetické
analýzy dostatečně reprezentativní pro celé území České republiky. V tomto smyslu lze
očekávat odpověď na základě výsledků další etapy biologického monitoringu, která byla zahájena
v roce 2005 v oblastech Praha, Ostrava, Liberec a Zlín.
Hodnoty chromozómových aberací u dětské populace se pohybují obecně v nižších úrovních než
u dospělých. V období 1994–1996 vykazují, obdobně jako dospělí, sestupný trend, v dalších letech
64 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování