Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
unavitelnost a snížená výkonnost. Dlouhodobá spánková deprivace může přispět k oslabení imunitních
schopností organismu a zvýšené náchylnosti k infekčním onemocněním.
Vliv dlouhodobé expozice různým hladinám hluku na zdravotní stav je zkoumán pravidelným
dotazníkovým šetřením demografických, sociologických a zdravotních údajů obyvatel v základních
monitorovaných lokalitách. Poslední dotazníkové šetření bylo provedeno v roce 2002. Byly
získány údaje od 12 tisíc respondentů z 19 měst ČR. V těchto dotazníkových průzkumech byl opakovaně
ověřen statisticky významný vztah mezi zvyšující se hodnotou denní hlučnosti a některými
vybranými civilizačními nemocemi. Nejtěsnější statistická závislost byla zjištěna mezi zvyšující
se hlučností a hypertenzí, výskytem vředové nemoci žaludku a dvanácterníku a častých katarů
horních cest dýchacích. Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi hlučností lokality a podílem
osob uvádějících problémy s usínáním a s kvalitou spánku. Byl také nalezen signifikantní vztah mezi
podílem osob pociťujících obtěžování hlukem z venkovního prostředí a exaktně měřenou hlučností
v základních lokalitách. Rovněž byl zjištěn statisticky významný vztah mezi stoupajícím procentem
obtěžovaných osob a výskytem civilizačních nemocí, zejména hypertenze. Téměř 65 % osob
obtěžovaných hlukem trpělo některou z vybraných civilizačních nemocí a se vzrůstající hladinou
hluku se zvyšoval i průměrný počet těchto onemocnění na osobu.
6.3.1 Odhad rizika poškození zdraví hlukem v navazujících lokalitách
Vybrané základní hlučné a tiché lokality představují relativně malou část populace ve sledovaných
městech a slouží ke zkoumání vztahů mezi hladinami hluku a zdravotním stavem. Pro hodnocení
zdravotních rizik poškození zdraví hlukem v širších území byly vybrány tzv. navazující lokality.
Jedním z hlavních kritérií pro výběr navazujících lokalit byla co největší podobnost s příslušnými
základními lokalitami (např. stejný typ zástavby). Počty obyvatel v jednotlivých domech v navazujících
lokalitách jsou získávány z aktualizovaných volebních seznamů. V navazujících lokalitách
není možné z kapacitních důvodů provádět úplná 24-hodinová měření hluku. Údaje o hlučnosti
jsou zjišťovány jednohodinovými měřeními hluku ve dne u jednotlivých domů. Výsledky těchto
měření jsou aproximovány na předpokládané noční hodnoty na základě vztahů mezi zjištěnou
denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Dalším vstupem do zpracování je
aktualizovaný výsledný vztah mezi hlučností a výskytem tzv. sumy civilizačních nemocí, který
byl opakovaně zjištěn v dotazníkových průzkumech (v letech 1995, 1997 a 2002), a to na vyšší
než 5-ti% hladině statistické významnosti. Pomocí tohoto postupu lze i na větším území odhadovat
rozsah rizika poškození zdraví hlukem, pochopitelně s menší přesností.
6.4 Dílčí závěry
V roce 2004 tvořily zjištěné průměrné roční hodnoty ekvivalentních hladin A, 90-ti% hladin hluku
i hladin hluku vyjádřených deskriptorem L dvn souvislou řadu. Zjištěné hodnoty hlučnosti vyjádřené
v ekvivalentní hladině hluku A dosahovaly v nejhlučnějších lokalitách hodnoty až 75 dB
ve dne a 69 dB v noci, v tichých lokalitách klesaly na 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Nejvyšší
hlučnost je tradičně zjišťována v hlučných lokalitách Plzně, Prahy 3 a 10, v Ostravě a Olomouci.
Nejméně hlučné jsou opakovaně tiché lokality v Kolíně, Příbrami a v Českých Budějovicích. Při
vyjádření hlučnosti základních lokalit hlukovým ukazatelem L dvn, charakterizujícím celodenní
obtěžování hlukem, se hodnoty hlučnosti v lokalitách hlučných pohybovaly v převážné většině
v rozmezí od 70 do 79 dB. V tichých lokalitách byla nejvyšší hlučnost zjištěna v Olomouci (70 dB),
přibližně v polovině tichých lokalit se hlučnost pohybovala v rozmezí od 60 dB do 70 dB.
46 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování