Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
Zjištěný obsah chrysenu v půdě školek vyznívá vzhledem k nízko položenému navrženému limitu
nepříznivě. Jelikož navržená hodnota leží pod mezí detekce používané metody, exaktní vyjádření
počtu školek s dodržením této hodnoty je obtížné. Ve srovnání s výší navrženého limitu nejvíce
prozkoumaného, zdravotně nejzávažnějšího zástupce PAU benzo(a)pyrenu se nabízí otázka přehodnocení
navržené limitní hodnoty pro chrysen.
11.4 Zdravotní rizika nezáměrné konzumace půdy
Nalezené koncentrace toxických kovů a vybraných PAU v půdách mateřských škol v rámci subsystému
VIII byly podkladem pro hodnocení zdravotního rizika z kontaminované půdy při nezáměrné
konzumaci pro dětskou populaci předškolního věku. Pro odhad jednotlivých ukazatelů
byly použity střední (medián) a maximální zjištěné hodnoty kovů a PAU v půdách školek v jednotlivých
městech.
Zdravotní závažnost kontaminace povrchové půdy kovy lze vyjádřit jako potenciální podíl na celkové
orální expozici při nezáměrném požívání půdy a půdního prachu, tzn. příspěvkem k expozici
dietární. Vztah mezi odhadnutou expozicí a expozičním limitem (doporučeným Světovou zdravotnickou
organizací WHO – PTWI, PMTDI, TDI apod.) či referenční dávkou RfD (stanovenou
agenturou US EPA) vyjadřuje také tzv. Index škodlivosti (Hazard Index – HI), kdy překročení
hodnoty 1 znamená vyšší přívod látky nežli přívod přijatelný. Pro výpočet HI byla použita pro
všechny sledované kovy referenční hodnota RfD (kromě olova, kde RfD není stanovena). Při odhadu
potenciální expozice byly použity expoziční faktory zpracované US EPA (1998): nezáměrná
konzumace půdy a půdního prachu 200 mg denně s frekvencí expozice 210 dní v roce pro dítě
o průměrné váze 15 kg, uvažovaná délka expozice byla 6 let.
Pro výpočet teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku
chronické expozice kontaminantu z nezáměrné konzumace půdy byla použita metoda hodnocení
zdravotního rizika, resp. lineární bezprahový model vztahu mezi dávkou a účinkem podle metodiky
US EPA. Výpočet byl proveden pro arzen, pro který je k dispozici směrnice rakovinného rizika
pro příjem ústy (carcinogenic potency oral slope factor) a pro polyaromatické uhlovodíky klasifikované
US EPA jako karcinogenní. Za přijatelnou úroveň rizika vzniku nádorových onemocnění
byla považována hodnota 1*10 -6 , tj. 1 přídatný případ na 1 milion obyvatel.
11.4.1 Hodnocení expozice – kovy
V žádné školce v žádném ze sledovaných měst nepřesáhl odhadovaný přívod kovů konzumací
půdy celkový denní přijatelný nebo tolerovatelný přívod, doporučený WHO. Nejvyšší podíl na
čerpání denního expozičního limitu WHO byl ve všech městech zjištěn u olova, pouze v Teplicích
a Strakonicích podíl na čerpání expozičního limitu olova a arzenu byl téměř vyrovnaný. Tolerovatelný
týdenní přívod olova do organismu (PTWI) je doporučen WHO na 25 µg/kg/týden.
Tento expoziční limit představuje pro dítě o průměrné váze 15 kg maximální tolerovatelný přívod
přibližně 53,6 µg/den. Nejvyšší podíl na PTWI olova konzumací půdy a prachu byl zjištěn
ve školkách v Rokycanech a Jablonci nad Nisou, nejmenší naopak v Šumperku, Jeseníku a také
v Ústí nad Labem. Odhad výše čerpání expozičního limitu pro olovo v jednotlivých městech je
přehledně uveden v tab. 11.3a.
Po olovu následoval ve výši čerpání expozičního limitu PTWI arzen. Pro arzen, resp. jeho anorganickou
(toxickou) formu byl doporučen maximální přívod PTWI 15 µg/kg/týden (pro děti o váze
15 kg tedy asi 32 µg/den). Pro střední i maximální obsah arzenu v půdě se podíl přívodu pohy-
106 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování