Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
• Sociální prostředí v místě bydliště nejlépe hodnotili obyvatelé Žďáru nad Sázavou (spokojeno
je zde 59 % respondentů), nejhůře obyvatelé Mostu a Karviné, zde bylo spokojeno zhruba
32 % respondentů (p < 0,001).
• Životní prostředí v místě svého bydliště nejlépe hodnotili obyvatelé Žďáru nad Sázavou, spokojeno
zde bylo přes 50 % respondentů. Nejméně spokojených respondentů s životním prostředím bylo
v Mostě (21 %), kde bylo zároveň i nejvíce nespokojených osob (16 %; p < 0,001), viz obr. 9.1g.
• S výjimkou Mostu byla ve všech ostatních městech nejvíce obtěžujícím faktorem automobilová
doprava. V Mostu se jednalo o znečištění veřejných prostranství, automobilová doprava
byla těsně na druhém místě (obr. 9.1h).
9.2 Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
V rámci pravidelné prezentace vybraných demografických a zdravotních údajů byly aktualizovány
údaje o incidenci nádorových onemocnění. Hodnocen je vývoj za období let 1979–2002, současný
stav a trendy v ČR, bylo také provedeno srovnání s ostatními státy EU 25. Data o České republice 1
byla poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky z Národního onkologického registru
ČR 2 . Pro srovnání incidence v Evropě byla použita data z databáze GLOBOCAN 2002.
Nádorová onemocnění postihují především starší osoby, proto je nutné eliminovat vliv věkové struktury
pomocí metody přímé standardizace (ASR – age standardized rate). Data byla standardizována
podle evropského standardu, data získaná z databáze GLOBOCAN podle světového standardu.
Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) rozlišuje zhoubné novotvary (dg. C00–C97), novotvary
in situ (dg. D00–D09) a novotvary nejistého nebo neznámého chování (dg. D37–D48). Hodnocení
je zaměřeno na míru incidence a úmrtnost na zhoubné novotvary (dále ZN) a na novotvary
in situ. Nejčastěji diagnostikovaným karcinomem je jak u mužů, tak u žen jiný ZN kůže (dg. C44).
Vzhledem k nízké míře fatality tohoto ZN, častému mnohočetnému výskytu a opakování, je z následujícího
hodnocení vyřazen. Způsob hlášení této diagnózy je navíc v různých zemích odlišný.
Pro představu, v roce 2002 bylo v Česku hlášeno 7246 tohoto onemocnění u mužů a 6664 u žen.
9.2.1 Zhoubné novotvary v České republice
Incidence vybraných ZN a novotvarů in situ v letech 1985–2002 v Česku (obr. 9.2a) má nepříznivý
vývoj, tj. trvalý vzestup standardizovaných měr. Vzhledem ke zkvalitnění diagnostiky a léčby není
však rostoucí míra incidence následována rostoucí intenzitou úmrtnosti na ZN (viz obr. 9.2b). Míra
incidence ZN a novotvarů in situ (ASR) byla po celé období vyšší u mužů než u žen. V roce 2002
bylo hlášeno přes 50 tisíc nových případů onemocnění ZN (bez dg. C44) a novotvarů in situ
(25 305 případů u mužů, 25 310 případů u žen).
Kromě již zmiňované dg. C44, jsou nejčastějšími ZN u mužů kolorektální novotvary (dg. C18–C21),
dále zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce (dg. C33–C34) a zhoubný novotvar prostaty
(dg. C61). Zatímco počty kolorektálních ZN a ZN prostaty neustále rostou, počty nově hlášených
případů u ZN průdušky, průdušnice a plic zaznamenaly v posledních letech mírný pokles.
V roce 2002 bylo hlášeno více než 4700 nových případů ZN kolorekta, přes 4500 případů ZN plíce
a necelých 3400 ZN prostaty.
___________________________
1 Data o rozložení úmrtí na ZN jsou převzata z databáze GLOBOCAN 2002.
2 Data o výskytu novotvarů jsou hlášena do Národního onkologického registru, který při sběru informací uplatňuje princip
jejich dohledávání, ověřování a několikanásobné kontroly, proto jsou definitivní data k dispozici s dvouletým zpožděním.
80 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování