Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Závěry<br />
• Trend výskytu salmonelóz, nejčastější nákazy přenášené potravinami bakteriálního původu, vykazuje<br />
od <strong>rok</strong>u 1999 mírně klesající tendenci. Naopak roste výskyt kampylobakterióz. Stejný<br />
nárůst <strong>za</strong>znamenala řada zemí Evropské unie.<br />
• Hladiny cizorodých látek v krvi, moči, mateřském mléce a tkáních české populace jsou podobné<br />
hodnotám ve vyspělých evropských zemích. P<strong>rok</strong>azuje se zejména sestupný trend v koncentraci<br />
olova v krvi, mírně klesající obsah kadmia a zlepšující se saturace selenem u dospělé populace.<br />
• V mateřském mléce klesá obsah polychlorovaných bifenylů a chlorovaných pesticidních látek,<br />
jejichž rezidua jsou zároveň nejčastěji detekována v potravinách rostlinného charakteru (DDT<br />
a hexachlorbenzen).<br />
• Počet nových případů zhoubného novotvaru v ČR neustále roste. Česká republika dosahuje vyšších<br />
hodnot celkové incidence zhoubných novotvarů než je evropský průměr zemí EU 25. Ze sledovaných<br />
diagnóz dosáhla ČR příznivějších hodnot oproti zemím EU v případě zhoubného novotvaru<br />
prsu a prostaty, naopak jasné „prvenství“ <strong>za</strong>ujímá Česká republika v případě kolorektálních<br />
zhoubných novotvarů.<br />
Pro látky s mutagenními a karcinogenními účinky nelze vzhledem k bezprahovosti jejich působení<br />
stanovit žádnou bezpečnou koncentraci, resp. expoziční limit, pouze společensky přijatelnou hranici<br />
velikosti zdravotního rizika. Pro řadu chemických látek nejsou <strong>za</strong>tím podrobně známy a p<strong>rok</strong>ázány<br />
negativní účinky na zdraví, přestože o nich existuje důvodné podezření. Z těchto důvodů je<br />
třeba snižovat, eventuelně udržet expozice populace těmto látkám na tak nízké úrovni, jak je to<br />
rozumně možné.<br />
Aby bylo možno uplatňovat strategii snižování zátěže ze životního prostředí v těch oblastech, kde<br />
je to skutečně nejpotřebnější, je nezbytné systematické sledování výskytu zdraví škodlivých látek<br />
v životním prostředí a již projevených zdravotních efektů, doplněné o odhady pravděpodobných<br />
zdravotních rizik z monitoringem zjištěných skutečností. Monitorování životního prostředí a zdraví<br />
tak napomůže k postupnému dosahování srovnatelné úrovně expozice cizorodým látkám a srovnatelných<br />
parametrů zdravotního stavu se zeměmi Evropské unie a k <strong>za</strong>jištění podmínek trvale<br />
udržitelného života.<br />
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 117
Change language