english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
▲ Příčný řez nádrží<br />
a III. je mnohem nižší než mezi<br />
rajóny I. a II. Nádrže na tomto rozhraní<br />
budou sedat nerovnoměrně,<br />
nicméně toto diferenciální sedání<br />
bylo řešitelné v rámci plošného<br />
založení všech čtyřech nádrží.<br />
Cenou za toto uspořádání bylo<br />
přiblížení stavby k okraji pozemku<br />
a nutnost pilotově zajistit stavební<br />
jámu v části jejího obvodu.<br />
Mocnost roznášecího štěrkopískového<br />
polštáře byla definována<br />
na základě výpočtu sedání nádrže.<br />
Pro dimenzování štěrkopískového<br />
polštáře i pro dimenzování vlastní<br />
základové desky byly zohledněny<br />
možné zatěžovací stavy v průběhu<br />
životnosti konstrukce:<br />
■ zatížení základové desky od<br />
vlastní tíhy konstrukce (včetně<br />
přenosu sil ze střechy a jejího<br />
zeminového pokryvu do základové<br />
desky);<br />
■ hydrostatický tlak kapaliny v nádrži<br />
(včetně stavu plné, ale<br />
nezasypané nádrže, ke kterému<br />
dojde při zkoušce těsnosti);<br />
■ její kolísání během provozu.<br />
Zajištění stavební jámy pilotovými<br />
stěnami<br />
V části staveniště se stavební<br />
jáma přibližuje k okraji pozemku<br />
investora až na minimální vzdálenost<br />
11 m. Jednou ze zadaných<br />
podmínek návrhu bylo, že stavba<br />
nesmí zasahovat na okolní cizí<br />
pozemky (ani pod zemí, např. kotvami).<br />
To vedlo k návrhu zajistit<br />
stavební jámu pomocí zdvojené<br />
pilotové stěny. Přední pilotová<br />
stěna (tvořící obrys stavební<br />
jámy) má v délce cca 173 m největší<br />
hloubku pilot 28 m.<br />
V části, kde se okraj pozemku<br />
přibližuje nejvíce pozemku sousednímu,<br />
je doplněna druhá pilotová<br />
stěna. Ta není kotvená a podle<br />
tohoto omezení byla dimenzována<br />
z hlediska délky pilot a způsobu<br />
vyztužení (atypický armokoš).<br />
Železobetonové<br />
konstrukce<br />
Statické působení<br />
Před vlastní projektovou činností<br />
byla provedena podrobná studie<br />
statického chování nádrže, zabývající<br />
se spojením styku základové<br />
desky a stěny. Pro možné druhy<br />
spojení stěny a desky (vetknutí,<br />
posuvný kloub, neposuvný kloub)<br />
bylo na základě velikosti statických<br />
veličin rozhodnuto jako nejvhodnější<br />
realizovat spojení ve formě<br />
neposuvného kloubu s tím, že aby<br />
bylo možné vnést předpětí do stěn,<br />
podepření stěn je posuvné ve vodorovném<br />
směru. Studie prokázala,<br />
že pro zachycení účinků zatížení<br />
bylo nutné stěny zkonstruovat jako<br />
předpjaté v obou směrech.<br />
Samostatnou kapitolou v době projektování<br />
se stalo zatížení od zásypů<br />
zeminou stěn okolo nádrží, kdy<br />
vlivem malé vzdálenosti mezi nimi<br />
navzájem, zajištění stavební jámy<br />
kotvené pilotovu stěnou a vlivem<br />
tvarů zásypů by mohlo docházet<br />
k nerovnoměrnému namáhání stěn<br />
zemním tlakem.<br />
Doprojektování zásypů probíhalo<br />
po dokončení nosné konstrukce<br />
nádrží a jako finální verze byla vybrána<br />
varianta zásypů z geosyntetik<br />
s trvalou mezerou mezi nádrží a zásypem<br />
v tloušťce 0,3 m. Mezera<br />
má zajistit dostatečný prostor pro<br />
volné deformace zásypu.<br />
Postup výstavby<br />
Výstavba vlastních betonových<br />
nádrží sestává ze tří základních<br />
částí – základová deska, válcové<br />
stěny a kopule střechy. Všechny<br />
části jsou z předpjatého betonu. Při<br />
výstavbě čtyřech nádrží byl volen<br />
postup tak, aby stavba probíhala<br />
plynule a jednotlivé technologie<br />
se přesouvaly vždy postupně na<br />
další nádrž.<br />
Po předepnutí základové desky<br />
následovala betonáž stěn, včetně<br />
osmnácti kusů konzol pro zvedání.<br />
Poté se realizovala skořepina na<br />
bednění umístěném na základové<br />
desce uvnitř nádrže, předepnul<br />
se její obvodový věnec dvěma<br />
19lanovými kabely a následně se<br />
skořepina odbednila mimo oblast<br />
věnce. Následovalo předepnutí<br />
vodorovnými a svislými kabely stěn<br />
a začalo synchronizované zvedání<br />
skořepiny o váze 1450 t. Po dokončení<br />
zvedání se mezi konzolami<br />
doplnil spřahující věnec. Konzoly,<br />
věnec skořepiny a stěny vzájemně<br />
propojuje betonářská výztuž. Po<br />
betonáži věnce se spřahující věnec<br />
definitivně připnul ke stěnám<br />
pomocí 5 x 18 ks předpínacích tyčí<br />
průměru 36 mm, rovnoměrně rozmístěných<br />
po obvodu nádrže mezi<br />
konzolami, a dopnuly se zvedací<br />
tyče. Pro zachycení vodorovných<br />
sil od zásypu střechy se dopnuly<br />
poslední čtyři kabely ve stěnách<br />
v úrovni skořepiny. Závěrečným<br />
krokem bylo vyspádovaní klínu nad<br />
konzolami sloužící jako ochrana kotev<br />
předpínacích tyčí a jako spádová<br />
vrstva pro hydroizolaci střechy.<br />
Základová deska – dno nádrže<br />
Nádrže jsou založeny plošně na základové<br />
desce, půdorysně ve tvaru<br />
pravidelného osmiúhelníku průměru<br />
51,4 m. Deska má proměnnou<br />
tloušťku minimálně 0,6 m (u kalníku)<br />
až 0,82 m u stěn s vyspádováním<br />
do středu nádrže. Pod stěnami<br />
je deska skokově zesílena na 1,2 m.<br />
Je dodatečně předepnuta dvanácti<br />
lanovými přímými kabely vedenými<br />
v přibližném těžišti desky, v osové<br />
vzdálenosti 1,5 m. Celkem je ve<br />
stavebnictví 09/12<br />
11