english synopsis - Časopis stavebnictví

Závaznost kritéria
Obytné
budovy
Nulový
Blízký
nulovému
Požadovaná hodnota Doporučená hodnota Požadovaná hodnota podle zvolené úrovně hodnocení
Průměrný součinitel
prostupu tepla
Měrná potřeba tepla na
vytápění
Měrná roční bilance a produkce energie vyjádřená v hodnotách
primární energie z neobnovitelných zdrojů
PE A
[kWh/(m 2·a)]
U em
[W/(m 2·K)]
Rodinné domy
≤ 0,25
Bytové domy
≤ 0,35
E A
[kWh/(m 2·a)]
Rodinné domy
≤ 20
Bytové domy
≤ 15
Úroveň A
Úroveň B
0 0
80 30
Neobytné
budovy 2
Nulový
Blízký
nulovému
≤ 0,35 1 ≤ 30
Poznámky
1
Uvedená hodnota je doporučená, nejvýše však musí být rovna odpovídající hodnotě U em,rec
.
2
Neobytné budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 18 °C až 22 °C. Pro jiné budovy není stavěno.
▲ Tab. 1. Základní požadavky na energeticky nulové budovy podle ČSN 73 0540-2:2011
Provozní a konstrukční principy uplatněné při výstavbě i užívání
PD zajišťují také kvalitní vnitřní prostředí v letních měsících. Velmi
důležitou složkou je v takovém případě regulovaný způsob stínění
a schopnost zabudovaného stavebního materiálu akumulovat teplo.
To platí i pro konstrukční prvky lehkých dřevostaveb.
Je potřebné vytvořit podmínky pro řízené větrání, které do interiéru
přivede čerstvý a zároveň teplý, zdravotně nezávadný vzduch. Budova
je z tepelně technického hlediska konstruována tak kvalitně, že
vzduchem přivedené teplo bude zároveň samo o sobě postačovat
pro zajištění tepelné pohody vnitřního prostředí. Stěžejní ideou se
stalo, aby větrání kromě hygienicky nutné výměny vzduchu zajistilo
také požadovaný teplotní stav. Tím klasická otopná soustava ztrácí
původní význam a stává se buď zbytečným prvkem, anebo plní
funkci pouhého doplňkového zdroje tepla, který se uvádí do funkce
jen v obdobích s klimaticky obtížnými podmínkami zimního období.
Přitom se očekává, že zásobování energií převezmou obnovitelné
zdroje – v českých podmínkách sluneční kolektory, topidla na různé
formy biomasy nebo tepelná čerpadla.
Charakteristickou vlastností PD je, že mají nízkou potřebu tepla. Hranicí je
měrná potřeba tepla E A
≤ 15 kWh/(m 2·a), respektive E A
≤ 20 kWh/(m 2·a).
Podle TNI 73 0330:2010 je totiž požadavek pro energeticky pasivní bytové
domy E A
≤ 15 kWh/(m 2·a). Podle TNI 73 0329:2010 je pak požadovanou
hodnotou pro energeticky pasivní rodinné domy E A
≤ 20 kWh/(m 2·a)
a doporučenou hodnotou E A
≤ 15 kWh/(m 2·a). PD jsou tak zdánlivě
pasivními domy, kterými dochází jen k minimálním tepelným ztrátám.
Jejich pasivita je patrna také z termovizního snímkování. Jestliže plochy
s vyššími teplotami, což jsou například místa s větší hustotou tepelného
toku, se na termogramech projevují živými, teplými odstíny červené
barvy, potom energeticky úsporné domy tuto aktivitu postrádají. Vyvolávají
dojem méně živých – pasivních barev. I z tohoto pohledu se jeví
název těchto budov jako vhodný a adekvátní jeho funkci.
Termín PD lze tedy považovat za správný, v Evropě již běžně užívaný.
Nedá se předpokládat, že by byl nahrazen novým. Běžně se používá
v Německu, Rakousku, Itálii a vžil se i v České republice. Tento pojem
není neznámý v Polsku ani v Maďarsku. Na Slovensku nebo občas také
v ČR se například používá také označení EPD, tedy energeticky PD.
S pojmem PD pracuje také ČSN 73 0540-2:2011. Vedle součinitelů
prostupu tepla U N,20
, jež jsou definovány jako hodnoty požadované,
představuje norma ještě hodnoty doporučené U rec,20
a hodnoty pro PD
doporučené U pas,20
. Pro tyto konstrukce platí U ≤ U N,20
(U rec,20
; U pas,20
).
Které z hodnot budou do návrhu zařazeny jako mezní, záleží na
zvoleném cíli a spolupráci stavebníka s projektantem. S ohledem na
požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie
2010/31/EU o energetické náročnosti budov ze dne 19. května 2010
je již v současnosti potřeba navrhovat budovy se zohledněním jejích
požadavků, což znamená v relaci U ≤ U pas,20
.
0 0
120 90
První takový objekt, tehdy ještě jako prototyp, který uzavřel úvodní
etapu výzkumných prací, byl realizován v roce 1991. Jednalo se
o třípodlažní bytový dům postavený v Darmstadtu-Kranichsteinu.
Se spotřebou E A
= 14 kWh/(m 2·a) a velmi nízkou provzdušností
n 50
= 0,22 h -1 dosáhl vynikajících vlastností. V roce 1996 v Německu
zahájilo svou činnost tzv. Profesní sdružení levných PD. A již v roce
1997 bylo realizováno první sídliště PD ve Wiesbadenu.
Nulové domy
Dalším typem energeticky úsporných domů, jež se stávají aktuálními
především prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu, jsou nulové
domy (ND). Jejich spotřeba se snižuje na pouhých E A
≤ 5 kWh/(m 2·a)
s tím, že je pokryta především prostřednictvím obnovitelných zdrojů
energie, většinou tepelnými čerpadly a fotovoltaickými panely umístěnými
na střeše nebo na osluněných stranách svislých konstrukcí
obvodového pláště budov (tab. 1).
Aktivní domy
Poslední představenou kategorií energeticky úsporných domů jsou
AD, někdy také označované jako domy plusové. Jsou konstruovány
a vybaveny tak, aby byly schopny zcela pokrýt svou potřebu energie
E A
≤ 0 kWh/(m 2·a) a současně fungovaly s přebytkem. Děje se tak
pomocí obnovitelných zdrojů energie, kterými jsou například solární
panely. V Evropě je již několik takových domů v provozu. Jako představitele
těchto domů lze uvést např. AD Sunlighthouse u Vídně,
jehož autorem je architekt Juri Troy, známý v ČR.
Trendy směřují od pasivních k nulovým domům
V ČSN 73 0540:2011 jsou i pro ND definovány požadavky. Vztahují se
k nim dvě základní úrovně hodnocení označené A a B, což je patrné
v tab. 1. V hodnocení úrovně A se do energetických potřeb budovy
zahrne potřeba tepla na vytápění, potřeba energie na chlazení, potřeba
energie na přípravu teplé vody, pomocná elektrická energie na
provoz energetických systémů budovy, elektrická energie na umělé
osvětlení a elektrické spotřebiče. Úroveň B je shodná s úrovní A,
ale bez zahrnutí elektrické energie na elektrické spotřebiče.
U menších nulových rodinných domů vzniká podobný problém jako
u PD. Obtížněji se u nich dosahuje požadovaných energetických
nároků. Proto je třeba, aby průměrný součinitel prostupu tepla byl
u rodinných domů nižší. Ten je u rodinných domů U em
≤ 0,25 W/(m 2·K)
a u domů bytových U em
≤ 0,35 W/(m 2·K).
U rodinných domů měrná potřeba tepla na vytápění může být vyšší
než u bytových. U rodinných domů E A
≤ 20 kWh/(m 2·a), kdežto u bytových
domů E A
≤ 15 kWh/(m 2·a).
42 stavebnictví 09/12