english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
šedé vody z kuchyní jsou zatíženy obsahem zbytků jídel (hodnota CHSK<br />
činí 26–1600 mg/l a hodnota BSK 5<br />
669–756 mg/l), jsou tyto vody pouze<br />
podmínečně vhodné na recyklaci, na rozdíl od vod z koupelen, které jsou<br />
vhodné pro recyklaci, neboť jejich úprava je technicky i provozně snadnější<br />
a ekonomicky výhodnější.<br />
Při posuzování jakosti vody pro závlahu se vychází z ČSN 75 7143 Jakost<br />
vody pro závlahu. U fyzikálních vlastností závlahové vody se sleduje především<br />
mechanické znečištění anorganickými a organickými částicemi<br />
a teplota vody. Minerální částice větší než 0,1 mm zanášejí odběrné objekty<br />
a potrubí, proto musí být odstraněny. Maximální přípustná velikost<br />
splavenin je odvislá od použitého zařízení. Při závlaze postřikem běžným<br />
závlahovým zařízením může činit maximální velikost částic 1 mm; při<br />
bodové a kapénkové závlaze nemá maximální velikost částic přesáhnout<br />
1/5 až 1/10 průměru výtokových otvorů. Teplota vody v jarním období se<br />
má pohybovat mezi 10 až 15 °C, v létě mezi 15 až 20 °C. Maximální teplota<br />
může být 35 °C a obecně má být teplota vody vyšší než teplota půdy.<br />
Kvalitu upravených (recyklovaných) šedých vod je třeba pravidelně kontrolovat,<br />
aby nevzniklo žádné riziko ohrožující zdraví lidí. Na čištění šedých<br />
odpadních vod je třeba navrhnout a provozovat účinné a spolehlivé technologické<br />
zařízení. Kvalitu recyklovaných vod je možné do doby vydání<br />
české normy porovnávat s požadavky zahraničních norem (např. British<br />
Standard BS 8525:2010 nebo DIN 4045).<br />
▲ Značení na místech odběru, kde se používá nepitná voda<br />
(má doporučenou hodnotu pH dopravované vody nad 7,5). Nejvhodnější<br />
potrubní materiál pro rozvod provozní vody představuje plastové nebo<br />
skleněné potrubí. Oba materiály vykazují vysokou chemickou odolnost.<br />
V praxi se z ekonomických i praktických důvodů nejčastěji používá plastové<br />
potrubí. Potrubí pro rozvod provozní vody má být tepelně izolováno.<br />
Návrh a realizace potrubních systémů<br />
V objektech využívajících recyklované šedé vody je nutno navrhnout oddělenou<br />
vnitřní kanalizaci pro odvádění odpadních vod z toalet, kuchyní,<br />
případně i z praček a zvláštní potrubí pro odvádění šedých vod z koupelen.<br />
Sběrné potrubí odvádí šedé odpadní vody na čisticí jednotku. Navrhování<br />
a dimenzování sběrného potrubí šedých odpadních vod se provádí podle<br />
ČSN EN 12056 a ČSN 75 6760. Potrubí i jímky nebo nádrže musí být odvětrány<br />
(nejlépe v návaznosti na větrání splaškového odpadního potrubí).<br />
Všechny přepady z nádrží a jímek musí být zabezpečeny proti vniknutí<br />
vzduté vody ze stokové sítě alespoň zpětnou armaturou.<br />
Upravená šedá voda (provozní, bílá) se shromažďuje v nádrži nebo jímce<br />
za úpravnou vod, odkud se čerpá automatickou čerpací stanicí k výtokovým<br />
armaturám a splachovačům (podle konkrétní potřeby s dezifekcí<br />
nebo bez ní).<br />
Vnitřní vodovod musí být oddělený a rozvádět jedním potrubím pitnou<br />
vodu a jiným potrubím recyklovanou šedou vodu. Potrubí provozní vody<br />
nesmí být přímo spojováno s potrubím pitné vody (požadavek vyhlášky<br />
č. 268/2009 Sb., ČSN EN 1717 a ČSN 73 6660). Při volbě potrubního<br />
vedení provozní vody je nutná pečlivá kontrola provádění, aby se zabránilo<br />
propojení trubního systému pitné vody s potrubím provozní vody, což je<br />
hygienicky nepřípustné (několik takových případů je známo ze zahraničí<br />
– jejich následkem měli připojení uživatelé zdravotní problémy). Při instalaci<br />
potrubí je bezpodmínečně nutno elimininovat jakékoliv pochybení.<br />
Potrubí provozní vody se navrhuje, provádí a zkouší podle ČSN EN 806<br />
a ČSN 73 6660. Dimenzování potrubí pro rozvod provozní vody se navrhuje<br />
podle ČSN EN 806-3 nebo ČSN 75 5455. Důležité je označit potrubí<br />
a výtokové armatury. Zásady pro toto označení a symboly jsou uvedeny<br />
v ČSN EN 806-2. Odběrná místa recyklovaných šedých odpadních vod<br />
musí být opatřena nápisem Nepitná voda, aby si uživatelé uvědomili, že<br />
vodu nelze použít k pití.<br />
Značení na místech odběru, kde se používá nepitná voda<br />
Rozvodné potrubí upravené šedé vody by mělo být vytvořeno z materiálu<br />
v jiné barvě než pro pitnou vodu, případně by mělo být polepeno podélnou<br />
lepicí páskou s upozorněním, že se jedná o potrubí provozní vody. Pro<br />
rozvod recyklované šedé vody není vhodné měděné potrubí (vyžaduje<br />
stabilní hodnotu pH v rozmezí 6,5–9,5) ani pozinkované ocelové potrubí<br />
Technologie úprav šedých vod<br />
S úpravou a využíváním šedých vod se začalo již v roce 1970, kdy byly<br />
vyvíjeny první systémy v NASA. Pro čištění se použila rozsivková zemina<br />
s aktivní uhlíkovou absorpcí. Při návrhu technologie úpravy šedé vody je<br />
třeba zohlednit místní podmínky a kvalitu šedé vody. Zařízení pro úpravu<br />
šedé odpadní vody musí být navrženo především s ohledem na biologickou<br />
charakteristiku odpadní vody, na její množství i na způsob (účel)<br />
využití upravené vody.<br />
V zásadě je možno metody úpravy šedé vody rozdělit na: chemické,<br />
fyzikální, biologické a mokřady (případě jejich kombinaci).<br />
Systémy s chemickou úpravou vody<br />
Systémy s chemickou úpravou vody mají tři alternativy:<br />
■ princip koagulace s přídavkem hlinitých solí, může být v kombinaci<br />
s pískovým filtrem nebo granulovaným aktivním uhlím (používá se hlavně<br />
u prádelen);<br />
■ elektrokoagulace v kombinaci s dezinfekcí (používá se u málo znečištěných<br />
vod);<br />
■ fotokatalytická oxidace oxidem titaničitým v kombinaci s UV zářením.<br />
Systémy s fyzikální úpravou<br />
Systémy s fyzikální úpravou lze rozdělit do dvou kategorií:<br />
■ pískové filtry – používají se buď samostatně nebo v kombinaci<br />
s dezinfekcí či v kombinaci s aktivním uhlím a s dezinfekcí (dosahuje se<br />
jen hrubého vyčištění vody);<br />
■ membránová filtrace – je výkonnější než písková filtrace, protože<br />
eliminuje znečištění organickými látkami, odstraňuje rozpuštěné i nerozpuštěné<br />
látky a také zákal. Pískový filtr se předřazuje před membránovou<br />
filtraci, aby odstranil hrubší části z šedé odpadní vody.<br />
Biologické metody<br />
Biologické metody využívají schopnost aerobních a anaerobních bakterií<br />
rozkládat obsažené látky v šedé odpadní vodě. Biologické úpravy vykazují<br />
výborné výsledky při odstraňování organických i pevných látek. Za<br />
biologickou úpravnou následuje dezinfekce (např. UV lampou). V systému<br />
s membránovým bioreaktorem se dosahuje taková úroveň odstranění<br />
mikroorganizmů, že není potřeba systém doplňovat o dezinfekci.<br />
stavebnictví 09/12<br />
55