17.11.2014 Views

english synopsis - Časopis stavebnictví

english synopsis - Časopis stavebnictví

english synopsis - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

šedé vody z kuchyní jsou zatíženy obsahem zbytků jídel (hodnota CHSK<br />

činí 26–1600 mg/l a hodnota BSK 5<br />

669–756 mg/l), jsou tyto vody pouze<br />

podmínečně vhodné na recyklaci, na rozdíl od vod z koupelen, které jsou<br />

vhodné pro recyklaci, neboť jejich úprava je technicky i provozně snadnější<br />

a ekonomicky výhodnější.<br />

Při posuzování jakosti vody pro závlahu se vychází z ČSN 75 7143 Jakost<br />

vody pro závlahu. U fyzikálních vlastností závlahové vody se sleduje především<br />

mechanické znečištění anorganickými a organickými částicemi<br />

a teplota vody. Minerální částice větší než 0,1 mm zanášejí odběrné objekty<br />

a potrubí, proto musí být odstraněny. Maximální přípustná velikost<br />

splavenin je odvislá od použitého zařízení. Při závlaze postřikem běžným<br />

závlahovým zařízením může činit maximální velikost částic 1 mm; při<br />

bodové a kapénkové závlaze nemá maximální velikost částic přesáhnout<br />

1/5 až 1/10 průměru výtokových otvorů. Teplota vody v jarním období se<br />

má pohybovat mezi 10 až 15 °C, v létě mezi 15 až 20 °C. Maximální teplota<br />

může být 35 °C a obecně má být teplota vody vyšší než teplota půdy.<br />

Kvalitu upravených (recyklovaných) šedých vod je třeba pravidelně kontrolovat,<br />

aby nevzniklo žádné riziko ohrožující zdraví lidí. Na čištění šedých<br />

odpadních vod je třeba navrhnout a provozovat účinné a spolehlivé technologické<br />

zařízení. Kvalitu recyklovaných vod je možné do doby vydání<br />

české normy porovnávat s požadavky zahraničních norem (např. British<br />

Standard BS 8525:2010 nebo DIN 4045).<br />

▲ Značení na místech odběru, kde se používá nepitná voda<br />

(má doporučenou hodnotu pH dopravované vody nad 7,5). Nejvhodnější<br />

potrubní materiál pro rozvod provozní vody představuje plastové nebo<br />

skleněné potrubí. Oba materiály vykazují vysokou chemickou odolnost.<br />

V praxi se z ekonomických i praktických důvodů nejčastěji používá plastové<br />

potrubí. Potrubí pro rozvod provozní vody má být tepelně izolováno.<br />

Návrh a realizace potrubních systémů<br />

V objektech využívajících recyklované šedé vody je nutno navrhnout oddělenou<br />

vnitřní kanalizaci pro odvádění odpadních vod z toalet, kuchyní,<br />

případně i z praček a zvláštní potrubí pro odvádění šedých vod z koupelen.<br />

Sběrné potrubí odvádí šedé odpadní vody na čisticí jednotku. Navrhování<br />

a dimenzování sběrného potrubí šedých odpadních vod se provádí podle<br />

ČSN EN 12056 a ČSN 75 6760. Potrubí i jímky nebo nádrže musí být odvětrány<br />

(nejlépe v návaznosti na větrání splaškového odpadního potrubí).<br />

Všechny přepady z nádrží a jímek musí být zabezpečeny proti vniknutí<br />

vzduté vody ze stokové sítě alespoň zpětnou armaturou.<br />

Upravená šedá voda (provozní, bílá) se shromažďuje v nádrži nebo jímce<br />

za úpravnou vod, odkud se čerpá automatickou čerpací stanicí k výtokovým<br />

armaturám a splachovačům (podle konkrétní potřeby s dezifekcí<br />

nebo bez ní).<br />

Vnitřní vodovod musí být oddělený a rozvádět jedním potrubím pitnou<br />

vodu a jiným potrubím recyklovanou šedou vodu. Potrubí provozní vody<br />

nesmí být přímo spojováno s potrubím pitné vody (požadavek vyhlášky<br />

č. 268/2009 Sb., ČSN EN 1717 a ČSN 73 6660). Při volbě potrubního<br />

vedení provozní vody je nutná pečlivá kontrola provádění, aby se zabránilo<br />

propojení trubního systému pitné vody s potrubím provozní vody, což je<br />

hygienicky nepřípustné (několik takových případů je známo ze zahraničí<br />

– jejich následkem měli připojení uživatelé zdravotní problémy). Při instalaci<br />

potrubí je bezpodmínečně nutno elimininovat jakékoliv pochybení.<br />

Potrubí provozní vody se navrhuje, provádí a zkouší podle ČSN EN 806<br />

a ČSN 73 6660. Dimenzování potrubí pro rozvod provozní vody se navrhuje<br />

podle ČSN EN 806-3 nebo ČSN 75 5455. Důležité je označit potrubí<br />

a výtokové armatury. Zásady pro toto označení a symboly jsou uvedeny<br />

v ČSN EN 806-2. Odběrná místa recyklovaných šedých odpadních vod<br />

musí být opatřena nápisem Nepitná voda, aby si uživatelé uvědomili, že<br />

vodu nelze použít k pití.<br />

Značení na místech odběru, kde se používá nepitná voda<br />

Rozvodné potrubí upravené šedé vody by mělo být vytvořeno z materiálu<br />

v jiné barvě než pro pitnou vodu, případně by mělo být polepeno podélnou<br />

lepicí páskou s upozorněním, že se jedná o potrubí provozní vody. Pro<br />

rozvod recyklované šedé vody není vhodné měděné potrubí (vyžaduje<br />

stabilní hodnotu pH v rozmezí 6,5–9,5) ani pozinkované ocelové potrubí<br />

Technologie úprav šedých vod<br />

S úpravou a využíváním šedých vod se začalo již v roce 1970, kdy byly<br />

vyvíjeny první systémy v NASA. Pro čištění se použila rozsivková zemina<br />

s aktivní uhlíkovou absorpcí. Při návrhu technologie úpravy šedé vody je<br />

třeba zohlednit místní podmínky a kvalitu šedé vody. Zařízení pro úpravu<br />

šedé odpadní vody musí být navrženo především s ohledem na biologickou<br />

charakteristiku odpadní vody, na její množství i na způsob (účel)<br />

využití upravené vody.<br />

V zásadě je možno metody úpravy šedé vody rozdělit na: chemické,<br />

fyzikální, biologické a mokřady (případě jejich kombinaci).<br />

Systémy s chemickou úpravou vody<br />

Systémy s chemickou úpravou vody mají tři alternativy:<br />

■ princip koagulace s přídavkem hlinitých solí, může být v kombinaci<br />

s pískovým filtrem nebo granulovaným aktivním uhlím (používá se hlavně<br />

u prádelen);<br />

■ elektrokoagulace v kombinaci s dezinfekcí (používá se u málo znečištěných<br />

vod);<br />

■ fotokatalytická oxidace oxidem titaničitým v kombinaci s UV zářením.<br />

Systémy s fyzikální úpravou<br />

Systémy s fyzikální úpravou lze rozdělit do dvou kategorií:<br />

■ pískové filtry – používají se buď samostatně nebo v kombinaci<br />

s dezinfekcí či v kombinaci s aktivním uhlím a s dezinfekcí (dosahuje se<br />

jen hrubého vyčištění vody);<br />

■ membránová filtrace – je výkonnější než písková filtrace, protože<br />

eliminuje znečištění organickými látkami, odstraňuje rozpuštěné i nerozpuštěné<br />

látky a také zákal. Pískový filtr se předřazuje před membránovou<br />

filtraci, aby odstranil hrubší části z šedé odpadní vody.<br />

Biologické metody<br />

Biologické metody využívají schopnost aerobních a anaerobních bakterií<br />

rozkládat obsažené látky v šedé odpadní vodě. Biologické úpravy vykazují<br />

výborné výsledky při odstraňování organických i pevných látek. Za<br />

biologickou úpravnou následuje dezinfekce (např. UV lampou). V systému<br />

s membránovým bioreaktorem se dosahuje taková úroveň odstranění<br />

mikroorganizmů, že není potřeba systém doplňovat o dezinfekci.<br />

stavebnictví 09/12<br />

55

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!