english synopsis - Časopis stavebnictví

▲ Interiér hlavního obytného prostoru
vily Tugendhat se však pokročilo ještě dále. Plně v ní fungují veškeré
instalace, původní vzduchotechnika a další inženýrské sítě. Jsou také
zpřístupněny téměř všechny prostory vily, vybavené dokonalými kopiemi
původního nábytku nebo alespoň náznakovou instalací (technické
provozy). Šlo totiž o to, aby vila působila autenticky – až do té míry, aby se
v ní případně dalo bez problému bydlet. Jen tak je možné se spolehlivě
vyhnout vzniku muzejního prostředí, namísto prostředí „živého” domu.
Proto také bylo třeba vyloučit použití několika původních, dochovaných
kusů nábytku, jejichž cena je nevyčíslitelná a které lze právě prezentovat
jen muzejním způsobem.
▼ Ohýbané neprůhledné sklo ve vstupní hale
Příklady ilustrující šíři problematiky
a nutnost flexibility řešení
■ Markýzy a rolety
Jedná se o původní konstrukce, vybavené novodobými textiliemi a vysprávkami
vzpěr. Tyto prvky byly zřetelně deformovány, ale za pomoci
háku a dřevěné lišty se občas částečně používaly. Záměrem bylo pouze
je restaurovat a uvést opět do podmíněného, částečného provozu. Po
demontáži však byla celá konstrukce posouzena jako nebezpečná a bez
možnosti záruk funkčnosti. Objevilo se dokonce riziko poškození nosných
rámů oken při plném vyložení markýz. Souběžně padl požadavek na
UV ochranu interiéru, protože oproti navrženému užití replik se začala jevit
jako reálná možnost instalace části originálů (především makassarové
stěny a nábytku z majetku rodiny).
UV ochranu interiéru lze zajistit buď vhodným okenním zasklením,
nebo stínicí technikou. V případě vily Tugendhat byly úpravy zasklení
a tím změny jeho světelných i barevných vlastností vyloučeny, a proto
bylo rozhodnuto zvýšit požadavky kladené na funkčnost a bezpečnost
markýz. Byly proto modelovány možnosti, jak posílit profily pomocí
kompozitů nebo zvýšit tuhost vložením příčných prvků. To vše by však
přeneslo problém enormní zátěže větrem do okenních rámů a hrozilo
by tak riziko jejich možného poškození. Proto byla zvolena cesta snížit
namáhání pomocí pohonu a automatického systému. Ten zajišťuje, že
se v případě sílícího větru markýzy samy zatáhnou. Příslušné pohony
byly umístěny do tubusů navíjení, které se v exteriéru neprojevily.
Profily markýz byly z větší části vyměněny za tužší, tvarově však jejich
konstrukce zůstala původní.
Na zmiňovaném příkladu je zajímavé sledovat, jak se komplet markýz
a rolet vlivem nových okolností přesunul z pozice víceméně nefunkčního
exponátu na opačnou pozici – tedy ochránce originálu – a jak velký vliv
to na tento prvek má. Z originálů prvků zůstala jedna roleta nefunkční
jako etalon, a součásti, které byly vyřazeny, jsou uloženy v muzeu vily.
24 stavebnictví 09/12