english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V prvních poválečných letech existovaly<br />
na škole pouze tři formy stuk<br />
vytváření dalších českých průmyslových<br />
škol, zachovala si pražská<br />
průmyslová škola charakter celonárodní<br />
školy a získávala na významu.<br />
Na přelomu století nastal výrazný<br />
ekonomický růst, který v mnoha<br />
směrech podstatně měnil celou<br />
společnost. Nástup elektřiny, spalovacích<br />
motorů a jiných technických<br />
vymožeností zvyšoval požadavky<br />
na technické vzdělání a zaručoval<br />
tím i prosperitu průmyslové školy,<br />
kterou vážněji narušila teprve první<br />
světová válka., během níž se rozvoj<br />
školy zpomalil. Nejvýraznější dopad<br />
měly odchody mladých členů sboru<br />
(čtyři zemřeli) a starších žáků na<br />
frontu (z 260, kteří narukovali, jich<br />
sedmnáct padlo). Škola se musela<br />
zapojit do technické výchovy válečných<br />
invalidů (do konce války jich<br />
školu navštěvovalo 680).<br />
V roce 1920 se pod tlakem průmyslové<br />
praxe uskutečnila reforma<br />
průmyslových škol. Důraz byl<br />
kladen na praktické předvádění<br />
technických problémů, rozšíření<br />
dílenského a laboratorního učení<br />
a zvýšená pozornost se věnovala<br />
moderním pracovním metodám<br />
a jejich uplatnění ve výrobě.<br />
Zatímco za první světové války se<br />
počet žáků snížil (ve školním roce<br />
1916–1917 na 467), ihned po vzniku<br />
republiky začal vzrůstat. Ve školním<br />
roce 1928–1929 navštěvovalo školu<br />
už 2980 žáků.<br />
Celý život státu i rozvoj školy negativně<br />
ovlivnila světová ekonomická<br />
krize z let 1930–33 a následující hospodářská<br />
deprese. Když však škola<br />
v roce 1937 při oslavách stého výročí<br />
založení bilancovala, předpokládal se<br />
její další rozvoj. Očekávalo se získání<br />
nových budov, vnitřním rozdělením<br />
a doplněním o studium nových<br />
průmyslových odvětví i odštěpením<br />
nových ústavů. Při příležitosti<br />
100. výročí vydal Ing. Arnošt Rosa,<br />
ředitel školy v letech 1922–1935,<br />
knihu Vznik a vývoj pražské průmy-<br />
slové školy – První státní československá<br />
průmyslová škola v Praze.<br />
Ing. Václav Mayer, ředitel školy<br />
v letech 1935–1945, vydal knihu Sto<br />
let české průmyslové školy.<br />
Krátce před druhou světovou válkou<br />
přišli na školu noví žáci ze zabraného<br />
pohraničí a ze Slovenska.<br />
Nedlouho poté na škole začali<br />
vyučovat vysokoškolští profesoři<br />
z uzavřených českých vysokých<br />
škol. V následujících letech sdílela<br />
škola osudy celého českého<br />
školství, které bylo germanizováno.<br />
Mnozí mladí učitelé byli nasazeni do<br />
výroby. Válka měla v řadách žáků<br />
a učitelů deset obětí.<br />
V poválečném období se změnila<br />
základní struktura průmyslové<br />
školy. Z dosavadní první průmyslové<br />
školy, která měla tři studijní<br />
větve, a to strojírenskou, stavební<br />
a chemickou, se vyčlenilo stavební<br />
oddělení, jež se stalo jádrem<br />
samostatné průmyslové školy stavební<br />
s vlastní budovou v Praze 5,<br />
Zborovská 45. V současnosti sídlí<br />
v ulici Družstevní ochoz 4 v Praze –<br />
Pankráci a nese název Průmyslová<br />
škola stavební Josefa Gočára,<br />
pojmenována je tedy po významném<br />
českém architektovi, který žil<br />
v letech 1880–1945. V chemickém<br />
oddělení první průmyslové školy<br />
má své kořeny samostatná Masarykova<br />
střední škola chemická.<br />
Ta zpočátku zůstala ve školní budově<br />
v Betlémské ulici a v roce 1953 přesídlila<br />
do vlastní budovy v Praze 1,<br />
Křemencova 12. Prostory, které se<br />
vyčleněním těchto studijních oborů<br />
v historické budově uvolnily, umožnily<br />
provést rozsáhlou modernizaci<br />
dílen a celé výuky.<br />
Střední průmyslová<br />
škola strojnická<br />
▼ Setkání absolventů školy u příležitosti jejího 175. výročí v dubnu 2012.<br />
Zleva: bývalý ředitel školy Ing. Jaroslav Červený, PhDr. Dagmar Machyčková,<br />
úřadující zastupující ředitelka, nejstarší účastník setkání, který absolvoval školu<br />
již v roce 1939, Mgr. Jaroslava Divoká, zástupkyně ředitele<br />
▲ Fotografie ze setkání absolventů školy u příležitosti jejího 175. výročí v dubnu 2012<br />
dia, vesměs denního, a to čtyřleté,<br />
tzv. vyšší škola strojnická, dvouleté,<br />
tzv. mistrovská škola strojnická,<br />
a tříleté nástavbové studium, tzv.<br />
vyšší škola strojnická pro absolventy<br />
mistrovských škol strojnických.<br />
O studium na průmyslových školách<br />
byl mimořádný zájem, a proto<br />
se otevíralo až šest paralelních tříd.<br />
Koncem šedesátých let došlo k výrazné<br />
modernizaci zařízení školy. Zavedlo<br />
se ústřední vytápění budovy<br />
a zřídila školní jídelna. V roce 1975<br />
bylo na škole zřízeno pomaturitní<br />
dálkové studium se specializací na<br />
„NC stroje“ a počátkem osmdesátých<br />
let pak také dvouleté denní<br />
studium pro absolventy gymnázií.<br />
V roce 1987 se konaly oslavy<br />
150. výročí školy. Byla vydána<br />
pamětní medaile a sborník 150 let<br />
Střední průmyslové školy strojnické.<br />
K 1. lednu 1991 je zřizovatelem<br />
Střední průmyslové školy strojnické<br />
v Betlémské ulici 4/287 na Starém<br />
Městě pražském hlavní město Praha,<br />
a škola tak byla zařazena do sítě<br />
městských škol. Ředitelem školy<br />
byl již od roku 1990 Ing. Jaroslav<br />
Červený. K výročí školy v roce 1997<br />
byl vydán sborník 160 let Betlémské:<br />
1937–1997.<br />
Současnou situaci lze jen stěží<br />
srovnávat s podmínkami před<br />
175 lety. Je zcela jiná doba, došlo<br />
k nebývalému rozvoji technologií<br />
všeho druhu. Nadšení a obětavost<br />
předchůdců, kteří vzešli z velmi<br />
skromných poměrů, často pracovali<br />
zdarma, a navzdory tomu za nimi<br />
zůstala obrovská a úctyhodná práce,<br />
je i pro současnou dobu velkou<br />
inspirací a příkladem.<br />
Střední průmyslová škola<br />
strojnická spolupracuje s Matematicko-fyzikální<br />
fakultou Univerzity<br />
Karlovy v Praze. Škola v Betlémské<br />
ulici již řadu let přijímá na<br />
praxe studenty učitelského studia<br />
matematiky, fyziky, informatiky<br />
a deskriptivní geometrie. Několik<br />
vynikajících středoškolských<br />
profesorů se jim obětavě věnuje,<br />
zasvěcuje je do učitelské praxe<br />
a nezištně jim předává své<br />
zkušenosti. Někteří absolventi<br />
průmyslové školy v Betlémské<br />
pokračují ve studiu na fakultách<br />
technického zaměření, ale i na<br />
jiných vysokých školách a patří<br />
mezi vynikající studenty.<br />
Současné možnosti<br />
studia a uplatnění<br />
absolventů<br />
Budova školy je situována v centru<br />
města s výhodným dopravním<br />
spojením. Vedle moderně vybavených<br />
učeben výpočetní techniky,<br />
učeben pro výuku programování<br />
CNC strojů, pro výuku CAD/CAM,<br />
automatizace, techniky administrativy<br />
a dílen s produkčními CNC<br />
stroji má škola i moderní učebny<br />
jazyků, posilovnu, tělocvičny a velmi<br />
kvalitní školní jídelnu.<br />
Čtyřlená denní forma vzdělávání:<br />
■ studijní obor 23-41-M/01<br />
Strojírenství se třemi zaměřeními:<br />
– počítačové CAD/CAM;<br />
– ekonomické;<br />
– technické vybavení budov.<br />
■ studijní obor 18-20-M/01 Informační<br />
technologie.<br />
Absolventi školy se uplatňují v řadě<br />
oborů průmyslu, v podnikání a většina<br />
z nich úspěšně pokračuje ve studiu<br />
na technických vysokých školách.<br />
Dny otevřených dveří<br />
Dny otevřených dveří na škole<br />
se konají v těchto termínech:<br />
10. října 2012, 4. prosince 2012,<br />
a 10. ledna 2013, od 16.00<br />
do 18.00 hod. ■<br />
Text je redakčně upraven na základě<br />
publikace 160 let Betlémské:<br />
1837–1997, kterou vydala Střední<br />
průmyslová škola strojnická v Praze<br />
v roce 1997.<br />
stavebnictví 09/12<br />
71