english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
english synopsis - Äasopis stavebnictvÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
stavební materiály a technologie<br />
text Josef Chybík | grafické podklady archiv autora, PROJEKTIL ARCHITEKTI, s.r.o., Skanska a.s.<br />
Podmínky pro energeticky<br />
úsporné domy v České republice<br />
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc.<br />
Absolvent SPŠ stavební v Opavě<br />
a FAST VUT v Brně. V letech<br />
1977–1994 projektant v Obchodním<br />
projektu. Od roku 1994 je akademickým<br />
pracovníkem FA VUT v Brně.<br />
V letech 2000–2006 a od roku 2010<br />
dosud děkanem Fakulty architektury<br />
VUT v Brně.<br />
E-mail: chybik@fa.vutbr.cz<br />
6000<br />
5000<br />
4000<br />
3000<br />
Česká republika<br />
Svět<br />
Příspěvek upozorňuje na problematiku rostoucí<br />
spotřeby energie a související realitu<br />
přizpůsobit navrhování a výstavbu budov na<br />
úroveň energeticky úsporných domů v podmínkách<br />
České republiky.<br />
Se vzrůstajícím počtem obyvatel souvisí také rostoucí spotřeba energie.<br />
Jestliže v roce 1971 žilo na Zemi 3,8 miliardy lidí a spotřeba energie<br />
činila 7,1 miliard tun měrného paliva, v roce 1990 se počet obyvatel<br />
zvýšil na 5,4 miliard a spotřeba energie narostla na 14,8 miliard tun<br />
měrného paliva. Za dalších deset let, v roce 2000, již žilo na Zemi<br />
6,3 miliard obyvatel a spotřeba energie činila 16,8 miliard tun měrného<br />
paliva. V současnosti již na planetě žije 7 miliard lidí. Za téměř 20 let –<br />
v rozmezí let 1971 až 1990 – nastal vzestup počtu obyvatel o 42 %<br />
a vzestup spotřeby energie o 108 %. V roce 2000 došlo oproti roku<br />
1990 k vzestupu počtu obyvatel o 16,6 % a k nárůstu spotřeby energie<br />
o 13,5 %. Období let 1971 až 1990 je tedy možno charakterizovat<br />
jako etapu poznamenanou značným plýtváním energetických surovin.<br />
Pozdější roky jsou již ovlivněny tendencemi k energetické úspornosti.<br />
Přitom očekávaný nárůst energetické potřeby již nebude v dohledné<br />
budoucnosti možno pokrýt neobnovitelnými surovinovými zdroji.<br />
Fosilní paliva se postupně vyčerpávají, těží se s rostoucí technickou<br />
obtížností, finanční náročností a jejich doprava se uskutečňuje na velmi<br />
velké vzdálenosti, často z oblastí a přes území, která nesou stopy<br />
zjevné nebo latentní politické nestability. To se týká především ropy<br />
a zemního plynu. Stále větší důležitost se bude přikládat obnovitelným<br />
energetickým zdrojům – energii slunečního záření, geotermální<br />
energii, energii pohybu vody, větru nebo biomase.<br />
Na obr. 1 je znázorněno porovnání globální energetické situace<br />
s energetickou situací v České republice. Měřítkem se stala spotřeba<br />
primární energie před její přeměnou na jiná konečná paliva, vyjádřená<br />
v kilogramech ropného ekvivalentu na jednoho obyvatele [1].<br />
Sledované období je zachyceno v rozmezí let 1971–2010. Z grafu je<br />
zřejmé, že již zmíněná marnotratná léta 1971–1989 se týkala také<br />
České republiky. Posléze nastává pokles spotřeby, což je v ČR dáno<br />
známými změnami, které se ve společnosti uskutečňovaly po roce<br />
1989. Pokles se zastavil v roce 1999. Po něm nastal opět vzestup<br />
spotřeby. Od roku 2007, pod vlivem ekonomické krize, pak došlo<br />
opět k poklesu. Ve světě můžeme sledovat v podstatě pozvolný,<br />
ale stálý nárůst spotřeby. Přesto je dosud v ČR spotřeba přibližně<br />
čtyřikrát vyšší, než je světový průměr.<br />
2000<br />
1000<br />
0<br />
1971<br />
1973<br />
1975<br />
1977<br />
1979<br />
1981<br />
1983<br />
1985<br />
1987<br />
1989<br />
1991<br />
1993<br />
1995<br />
1997<br />
1999<br />
2001<br />
2003<br />
2005<br />
2007<br />
2009<br />
▲ Obr. 1. Porovnání spotřeby primární energie v České republice a ve světě<br />
v období let 1971–2010, vyjadřené v kilogramech ropného ekvivalentu na<br />
jednoho obyvatele [1].<br />
Přístup k řešení energetické náročnosti budov<br />
O tom, jakou pozici je možno k již zmíněným obnovitelným zdrojům<br />
zaujmout, lze poznat na více evropských příkladech. Dobrou ukázkou<br />
a v mnohém je pro česká města inspirativním příkladem město<br />
Güssing a okolní obce z rakouské spolkové země Burgenland, kde<br />
se podařilo vybudovat zařízení, která město a okolní obce zásobují<br />
energií získanou ze zemědělských produktů a tvrdého dřeva (obr. 2).<br />
Z podniků vyrábějících v místě podlahové parkety se získává odpad,<br />
jenž je primární složkou pro kogenerační spalování, při kterém se<br />
současně získává teplo a elektřina. Město se čtyřmi tisíci obyvateli<br />
je v současnosti zcela nezávislé na dodávce energie z jiných zdrojů.<br />
V České republice se mnohé naděje pro používání obnovitelných<br />
zdrojů vkládají především do biomasy. Dosud byla realizována celá<br />
řada kotelen využívajících dřevní hmotu zpracovanou do formy briket,<br />
dřevních štěpek nebo pelet. V obci Roštín na Kroměřížsku se<br />
s úspěchem podařilo zprovoznit obecní výtopnu, ve které se zdrojem<br />
tepla stala pšeničná nebo řepková sláma slisovaná do balíků (obr. 3).<br />
Na výtopnu s výkonem 4 MW je napojeno 145 domácností, obecní<br />
úřad, základní a mateřská škola, sokolovna, sauna i kostel. Přebytky<br />
tepla se v květnu a červnu vyhřívá místní koupaliště.<br />
▼ Obr. 2. Kogenerační spalovna dřevní štěpky ve městě Güssing v rakouské<br />
spolkové zemi Burgenland<br />
40 stavebnictví 09/12
Change language