english synopsis - Časopis stavebnictví

▲ Obr. 3. Výtopna se spalováním slámy v obci Roštín
Příkladem je i obec Hostětín z Bílých Karpat s výtopnou na dřevní
štěpku, kořenovou čistírnou odpadních vod, solárními kolektory
pro ohřev teplé vody, solární elektrárnou a moštárnou, ve které se
každoročně zpracovává úroda místních jablek. Obec, ve které byl
postaven jeden z prvních českých pasivních domů, zaujala i následníka
britského trůnu prince Charlese, který byl na jaře 2010 jejím
vzácným hostem.
Energeticky úsporné domy
V současnosti rozlišujeme několik kategorií energeticky úsporných domů –
dům nízkoenergetický (NED), pasivní (PD), nulový (ND) a také aktivní (AD).
NED a PD se vyznačují tím, že oproti současným domům spotřebují na
vytápění přibližně třetinu, respektive desetinu energie (obr. 4).
Nízkoenergetické domy
V NED jsou tepelné ztráty oproti ještě nedávno běžně stavěným
domům významně sníženy. Roční spotřeba tepla na vytápění je nižší
než 50 kWh/(m 2·a). Do této kategorie patří budovy, jejichž stavebníci
projevili vážný zájem snížit spotřebu energie na vytápění a používat
obnovitelné zdroje. Množství emisí od stále ještě klasické otopné
soustavy, která pokrývá tepelné ztráty, se tím zřetelně zmenšilo.
Stupeň tepelné ochrany se zkvalitnil prostřednictvím obálky těchto
staveb – především účinnější tepelnou izolací obvodového pláště
a zlepšenou jakostí oken. Větrání budovy již není závislé na pouhých
netěsnostech obvodového pláště. Je provozováno větrací jednotkou
s možností aktivního ohřevu přiváděného vzduchu.
Pasivní domy
Druhou kategorií je PD. Pojem PD nejen u běžných stavebníků, ale
i u mnohých odborníků dosud stále evokuje reakce, které tento typ
výstavby z pojmoslovného hlediska považují za chybný, popřípadě
nesprávně definovaný. A to i přesto, že se tento typ výstavby na
území Česka i Slovenska zdárně rozšiřuje. Snad je tomu také proto,
že samotné slovo pasivní mnohdy vyvolává nepříznivé asociace. Jsou
jím popisovány trpné, nečinné, netečné, nevšímavé děje. Antonymem
je pojem aktivní – tzn. činný, čilý, činorodý – vyjadřující dobré
vlastnosti nebo příznivé děje. Není proto překvapivé, že ve spojení
s domem někteří lidé jen s obtížemi chápou, proč by budova spojena
s takovým přízviskem mohla být člověku prospěšná. Když však
název PD významově spojíme s energií a především s jejími úsporami,
vyvstávají souvislosti, v nichž prvotní váhání přejde do stavu
zvídavého nazírání. Pro tento název, v současnosti již v celé Evropě
vžitý, můžeme najít rozuzlení, když si položíme zásadní otázku: Co je
základním principem PD? Název lze odvodit od využívání pasivních
tepelných zisků a efektivního způsobu hospodaření s nimi. Zisky
pocházejí především od slunečního záření a z vnitřních zdrojů tepla
▲ Obr. 4. Kritéria energeticky úsporných domů
získaných ze samotného provozu budovy, jako je např. vaření, žehlení,
koupání. Významný tepelný zdroj představují elektrické spotřebiče,
kterými mohou být ledničky, televize, počítače a jejich vybavení nebo
také svítidla. Jako vnitřní zdroj je možno chápat rovněž osoby a také
teplokrevná zvířata, která budovy užívají.
Je známo, že člověk ve vnitřním prostředí tráví převážnou část svého
života. Uvádí se, že je to až 92 % času stráveného v interiérech
budov vedle 8 % prožitých v exteriéru. Proto je tématu vnitřního
prostředí potřeba věnovat mimořádnou pozornost. Zvláště citlivé je
to v domech dobře tepelně izolovaných a utěsněných, tedy v PD.
V každé budově je nutností zajistit přívod čerstvého vzduchu a zároveň
vytvořit teplotně optimální stav. S ohledem na poměrně nízký stupeň
tepelné ochrany budov s nedostatečně účinnými vrstvami tepelných
izolací se teplotní stav zajišťoval a dosud stále zajišťuje výkonnou
otopnou soustavou. Obvykle však v těchto domech probíhá výměna
vnitřního vzduchu pouze neřízenou ventilací, prostřednictvím prostého
otevření oken, popřípadě infiltrací, kterou umožňují netěsnosti ve
funkční spáře výplní otvorů. V podstatě je tomu tak dosud i u neefektivních
novostaveb a rekonstrukcí. Zvláště v posledních letech, kdy
se navyšují ceny surovin sloužících jako energetické zdroje, dochází
k radikálnějšímu zateplování obvodového pláště budov a k výměně
původních netěsných oken za okna těsná. Zanedbáním principů řízeného
větrání vznikají podmínky s velmi nepříjemnými důsledky. V zateplených
a utěsněných budovách jsou sice vytvořeny předpoklady
pro snížení tepelných ztrát, avšak v nedostatečně větraných budovách
vzrůstá relativní vlhkost, objevují se defekty ve formě zkondenzované
vodní páry s následným výskytem zdraví nebezpečných plísní.
Pasivita domu se vztahuje také k jeho konstrukcím. Z obr. 5 jsou patrny
součinitelé prostupu tepla pro konstrukce obvodového pláště NED
i PD. Nejen vynikající tepelně izolační schopnosti prvků obvodového
pláště s U ≤ 0,18 W/(m 2·K), ale i kvalitní okna s U ≤ 0,80 W/(m 2·K)
se skly s energetickou propustností g > 0,50, která umožňují vstup
slunečního záření hluboko do interiéru, můžeme chápat jako prostředky,
jež přes svou nečinnost – pasivitu budou stabilně, po celou dobu
životnosti budovy zajišťovat kvalitní tepelnou ochranu.
▼ Obr. 5. Kritéria pro NED a PD definovaná pro stavební konstrukce
podle ČSN 73 0540-2:2011
Střecha
U < 0,16 W/(m 2·K)
Okna
U < 1,20 W/(m 2·K)
Stěna
U < 0,20–0,25 W/(m 2·K)
Střecha
U < 0,10–0,15 W/(m 2·K)
Okna
U < 0,60–0,80 W/(m 2·K)
Stěna
U < 0,12–0,18 W/(m 2·K)
Podlaha na terénu
U < 0,30 W/(m 2·K)
stavebnictví Podlaha na 09/12 terénu
U < 0,15–022 W/(m 2·K)
41