2.4. Zavádění kvalityJaké jsou motivy k zavádění systémů řízení kvality?Co vede poskytovatele k rozhodnutí kvalitu zvyšovat?Literatura se také věnuje motivům poskytovatelů při zavádění systémů řízeníkvality služeb. Většina poskytovatelů za hlavní motiv podle Musila a kol. (2006)považuje potřebu zvýšit úroveň kvality služeb a zlepšit podmínky života klientů– tedy vnitřní motivy. Zavedení některého ze systémů řízení kvality poskytovatelůmpřitom umožňuje nestranné posouzení kvality služeb.Dalším důvodem je prestiž – dobré jméno, image a důvěra v zařízení (Sohlich,2006). Řada poskytovatelů usiluje o to získat značku kvality případně jinéocenění. V České republice existuje celá řada takových ocenění. Rada České republikypro jakost a zástupci časopisu Sociální péče organizují soutěž o Cenykvality v sociální péči. Udělována je také značka kvality a nezávislá hodnoceníposkytovatelů podporovaného zaměstnávání. Je vyhlašována cena Mosty, realizovánaje soutěž Domov plný života. Existují ocenění Manažer roku, Pečovatelkaroku, Sestra roku (speciální kategorie Sestra v sociální péči). Udělována jetaké cena za mimořádný přínos v oboru gerontologie. Zavádění systémů kvalityje v tomto případě prostředek, jímž mohou poskytovatelé vyslat signál a připoutatpozornost veřejnosti a uživatelů ke kvalitě sociálních služeb. Pro některé poskytovateleje zavádění systémů managementu jakosti také módním trendem.Důvodem pro zavádění kvality je podle literatury také vznik a zákonitostikonkurenčního prostředí a diferenciace mezi službami na základě hodnoceníkvality (<strong>Kvalita</strong> v občanských poradnách, 2006). Klíčem je proto srovnávání s jinýmiorganizacemi stejného zaměření (Kalvach, Hrabětová, 2006). Do budoucnase totiž může ukázat, že bez řízení kvality bude pozice některých poskytovatelů„na trhu velmi obtížná a že ti, kteří se strategii již delší dobu věnují, budoumít náskok“ (Sovová, 2003).Velmi často se objevuje také potřeba větší důvěryhodnosti a tzv. negativnímotivace (Dlouhý, 1999). Podle Sohlicha (2006) poskytovatel logicky usilujeo „předcházení rizikům a chybám“ a snaží se „předejít stížnostem klientů a sporůms pojišťovnami dokumentovanou mírou požadované kvality“ (Jurek, 1998).Systémy řízení kvality poskytují prostředek pro identifikaci problémových oblastia zaručují, že vzniklé neshody se již nebudou opakovat v původním rozsa-47 Shrnutí a analýza dostupné tuzemské literatury v oblasti řízení kvality sociálních/zdravotních služeb pro <strong>seniory</strong>
hu (Jedlička; Marková, 2004). Přispívají totiž k větší odpovědnosti mezi těmi,kdo služby poskytují a financují (Dlouhý, 1999). Dochází ke zvýšení adresnéodpovědnosti (Jedlička; Marková, 2004). Negativní motivace je také spojovánas medializací neúspěchů, 17 které vytváří vnější tlak na změnu kvality služeb(Kalvachová, 2000). Zavedené systémy řízení kvality mohou poskytnout obranuposkytovatele před neoprávněnou kritikou. Pro některé poskytovatele je negativnímotivace symbolizována nutností přizpůsobit se trendu. Podle Musila(2006) se mohou někteří poskytovatelé totiž obávat přerušení spolupráce obces těmi poskytovateli, kteří se projektů řízení kvality nezúčastní.Významným motivem je podle Dlouhého (1999) také možná redukce nákladů.Někteří poskytovatelé touto cestou usilují o snížení a racionalizaci nákladů(Jurek, 1998). Poskytovatelé mohou anticipovat sjednocení financování sociálníchslužeb (Podpora zavádění standardů kvality sociálních služeb, 2003) nebomohou mít zájem na změně dotační a grantové politiky (Musil a kol, 2006).Podle Musila a kol. (2006) se zde vyskytuje „naděje na přežití“, že se začnoupřidělovat dotace a granty organizacím, které vykáží určitou úroveň kvalitysvých služeb. Tuto logiku předpovídá také Janoušek (2001), když anticipujezměnu systému financování služeb příspěvkem, nastoupením konkurence, zvýšenímkvality.V neposlední řadě je podle literatury důvodem zavádění systémů řízení kvalitytaké direktivní pobídka zřizovatele či zadavatele nebo naplnění požadavkůlegislativy (Sohlich, 1999).Existuje dostatek zdrojů a podpory (finance, lidé, interní/externípomoc, vzdělávání, literatura atd.) pro zavádění systémů řízeníkvality?48 <strong>Kvalita</strong> péče o <strong>seniory</strong>Poskytovatelé dlouhodobé péče, kteří zavádějí systémy řízení kvality se mohouopřít o celou řadu dostupných dokumentů, ať už to jsou právní předpisy, politikyinstitucí veřejné správy či metodické manuály (jejich příklady jsou uvedenyv tabulce 2). Podle výzkumu realizovaného AÚSP (Čáslava, 2003) jsou zdrojeminformací poskytovatelů služeb především písemné materiály a publikace vydá-17Tyto motivy jsou často spojovány s kauzami, kdy se na veřejnost dostane informace o nekvalitě služeb vedoucík fatálním problémům. Tak tomu bylo např. v DD Ostrava Zábřeh nebo v ÚSP v Praze Sulické. Lidské selhání všakv oblasti dlouhodobé péče zřejmě nikdy nebude možné absolutně vyloučit.
- Page 1 and 2: Katedra řízení a supervizev soci
- Page 3 and 4: Katedra řízení a supervize v soc
- Page 5 and 6: AutořiIng. Ondřej Mátl, MPA, MSc
- Page 7 and 8: 3.8. Závěrečné shrnutí diskuse
- Page 10 and 11: Slovo úvodemVážení čtenáři,d
- Page 12 and 13: 1. Politika kvality sociálních/zd
- Page 14 and 15: napomáhá a co brání v řízení
- Page 16 and 17: ůznými zainteresovanými skupinam
- Page 18 and 19: případů, bylo poskytnout hlubš
- Page 20 and 21: enta, reakce na potřeby uživatele
- Page 22 and 23: pisů, hygienických norem či úč
- Page 24 and 25: jim při zaškolování nových zam
- Page 26 and 27: obavu zařízení, která se objevi
- Page 28 and 29: šenostech seniora a kvalitou péč
- Page 30 and 31: 1.6. DiskuseNa základě výsledků
- Page 32: lativního zakotvení další podpo
- Page 35 and 36: taz pouze materiály v českém jaz
- Page 37 and 38: Problematika hodnotových východis
- Page 39 and 40: Jaké jsou představy a názory na
- Page 41 and 42: 2005). Kvalitní residenční služ
- Page 43 and 44: Zajištění standardů kvality v p
- Page 45 and 46: probíhají jak pravidelně, tak na
- Page 47: covat (Bílá, 2004). Nejrůznějš
- Page 51 and 52: Jedním z problémů je nedostatek
- Page 53 and 54: participativních metod podporuje a
- Page 55 and 56: ly (Veselá, 2003). Metodiky nejsou
- Page 57 and 58: o zase naopak v úplně nových bud
- Page 59 and 60: 2.6. Udržení a zvyšování kvali
- Page 61 and 62: měru 4-5 na pokoji), pouze 11,4% o
- Page 63 and 64: 2.8. Závěrečné zhodnocení anal
- Page 65 and 66: Instituce64 Kvalita péče o senior
- Page 67 and 68: 2.10. Postoje ke standardům kvalit
- Page 69 and 70: Jsem natolik sebekritický, že ví
- Page 72 and 73: 3. Výstupy z diskuse panelu expert
- Page 74 and 75: (naplnění potřeb a spokojenost u
- Page 76 and 77: dy jsou zaměřeny na uživatele, j
- Page 78 and 79: Pokud se někdo rozhodne zavádět
- Page 80 and 81: personálu. Pokud se vyvodí person
- Page 82 and 83: mací zařízení. Musí být nezá
- Page 84: TomáškováMilenaTopolovskýMarek
- Page 87 and 88: níky byly v rámci zpracování vy
- Page 89 and 90: Jakou mají organizace právní for
- Page 91 and 92: ných zařízení nebo systematicky
- Page 93 and 94: 4.4. Zavádění kvalityCo vede org
- Page 95 and 96: 4.5. Řízení kvalityCo podle orga
- Page 97 and 98: Graf 4.7 - Identifikace faktorů br
- Page 99 and 100:
Graf 4.8 - Očekávané změny v ob
- Page 101 and 102:
100 Kvalita péče o seniorytivní
- Page 103 and 104:
4.7. Závěrečné shrnutí dotazn
- Page 105 and 106:
Část 1.Údaje o poskytovateli soc
- Page 107 and 108:
6. Existuje podle Vás dostatek zdr
- Page 110 and 111:
5. Výstupy z případových studi
- Page 112 and 113:
Stručná charakteristika organizac
- Page 114 and 115:
5.3. Zdroje při řízení kvality
- Page 116 and 117:
- Johnová, M. a Čermáková, K.:
- Page 118 and 119:
Children’s Hospice InternationalH
- Page 120 and 121:
Tabulka 5.4 - Používané poradens
- Page 122 and 123:
Graf 5.3 - Důvody k rozhodnutí ř
- Page 124 and 125:
Graf 5.5 - Způsoby ověřování k
- Page 126 and 127:
ření služeb - např. vznik komun
- Page 128 and 129:
Na jaké problémy a překážky or
- Page 130 and 131:
5.5. Dopad řízení kvality sociá
- Page 132 and 133:
provádí (3 případy). V jednom p
- Page 134 and 135:
Box 5.4 - Pohled vedoucích pracovn
- Page 136 and 137:
neohrozí ve smyslu, že třeba by
- Page 138 and 139:
tože od příští roku s platnost
- Page 140 and 141:
Sledování spokojenosti zaměstnan
- Page 142 and 143:
- Nezaznamenala jsem žádnou změn
- Page 144 and 145:
5.5.3. Pohled uživatelůZměny pro
- Page 146 and 147:
- Máme tady asi měsíc tady ten d
- Page 148 and 149:
Tabulka 5.6 - Srovnání pohledů n
- Page 150 and 151:
Tabulka 5.6 - pokračováníKvalita
- Page 152 and 153:
Tabulka 5.7 - pokračováníNejisto
- Page 154 and 155:
Při mapování pohledů pracovník
- Page 156 and 157:
• Jakým způsobem sledujete dodr
- Page 158 and 159:
10. Cítíte podporu při realizaci
- Page 160 and 161:
6. Seznam použité literaturyAntid
- Page 162 and 163:
Gabriel, J.: Paradoxy standardů kv
- Page 164 and 165:
Kuchařová, V.: Život ve stáří
- Page 166 and 167:
Předběžná národní zpráva o z
- Page 168 and 169:
7. Přehled další relevantnílite
- Page 170 and 171:
Kotýnková, M.; Červenková, A.:
- Page 172 and 173:
Ryšavý, I.: Kvalitní pečovatels
- Page 174 and 175:
Informace o autorechOndřej Mátl (
- Page 176 and 177:
Informace o katedře a projektuKate
- Page 178:
Důležitým aspektem v poskytován