partnerský přístup a respektování přání klientů to jsou konkrétní možnosti zapojováníklientů (Wicazová, 2000).Na rozdílný přístup ke klientovi navíc není zapotřebí navýšení finančníchprostředků (Bajer, 2004). Tyto nové přístupy však vyžadují nové kompetence jakna straně pracovníků, tak samotných uživatelů. Zaměstnanci se musí zbavitstrachu z dříve prosazovaného trendu „přepečovanosti“ o klienty a nechat jimmožnost svobodného rozhodování. Na straně uživatelů je zase třeba zajistit dostatekinformací pro informovaná rozhodnutí (Holmerová a kol., 2006).Řízení kvality samotné a zkvalitnění služeb jako takových zpravidla vyžadujemít k dispozici finanční zdroje. Pomáhají proto finanční podpory a programyz evropských zdrojů (Rylichová, 2006) i národní inovační programy realizujícícelostátní priority v rozvoji kvality služeb (Havrdová; Zamykalová, 2001). Tytoprogramy mohou být podle Havrdové a Zamykalové (2001) „významným motoremtransformace služeb“. Podle Jána (Podpora zavádění standardů kvalitysociálních služeb, 2003) však nejde vždy jen o hledání nových zdrojů, ale zejménao racionální využívání stávajících prostředků, například prostřednictvím využíváníinstitutu nákupu služeb.Co řízení kvality brání? 19,20Řízení kvality brání nekvalita řízení. Procesy řízení kvality jsou poměrně obtížné,je používán složitý jazyk (např. systém, standard, apod.). Nedostatečná obeznámenosta neznalost těchto procesů je zásadní překážkou při plánování(Dlouhý, 1999). Neobeznámenost s náplní metody řízení kvality a metodou samotnounavíc produkuje odpůrce pro implementační fázi (Topinka, 2005). Docházík simplifikaci procesů řízení kvality na vypracovávání metodik a manuálů(Musil a kol., 2007). Je postrádán manuál, jak tvořit vnitřní metodiky a manuá-19Přestože se v tomto výzkumu nevěnujeme neformálním systémům, považujeme za vhodné upozornit na fenoménnerovných podmínek formálních a neformálních poskytovatelů péče. Samostatnou překážkou v tomtokontextu, která je popisována v literatuře, je obtížná konkurence formálních poskytovatelů péče s neformálnímisubjekty, kteří poskytují péči v domácnostech bez jakékoliv regulace kvality. Poskytuje-li péči nesoběstačnémuseniorovi rodinný příslušník, často ji neposkytuje v dostatečné kvalitě (Veselá, 2003). Podle Veselé (2003) je kontrolakvality péče v domácnostech seniorů nedostatečná a nechrání <strong>seniory</strong> před zanedbáváním a týráním. Požadavkyvůči pečujícím rodinám jsou dnes formulovány velmi vágně. Uvažuje se sice o určitých kontrolách, kterévšak nejsou uspokojivě specifikovány. Zákon ani vyhlášky se tím zatím nezabývají. Podle Holmerové a kol. (2006)je potřebné vzdělávání a podpora rodinných pečujících.20Pořadí překážek v této subkapitole v žádném případě nenaznačuje závažnost jednotlivých problémů, jedná sepouze o logicky navazující výčet témat popsaných v dostupné literatuře.53 Shrnutí a analýza dostupné tuzemské literatury v oblasti řízení kvality sociálních/zdravotních služeb pro <strong>seniory</strong>
ly (Veselá, 2003). Metodiky nejsou využívány pracovníky přímé péče v praxi; docházík rezistenci zvykové praxe vůči psaným pravidlům (Musil a kol., 2007). Vyskytujese přílišná orientace na administrativu, zvyšují se požadavky na časa administrativní práci (Sohlich, 2006). Objevuje se zahlcení personálu administrativou,nárůst byrokracie a nákladů na hodnocení kvality jde na úkor vlastníchslužeb poskytovatelů (Podpora zavádění standardů kvality sociálních služeb,2003). Podle Musila a kol. (2007) je zapotřebí si také uvědomit, že zavádění systémůkvality je dlouhodobý proces. V praxi se pak v rozporu s touto tezí vyskytujesnaha „řešit zjištěné nedostatky okamžitě bez dalších souvislostí“ (Miler, 2005).Podle některých autorů je problémem způsob realizace externích auditů /inspekcí, který nemá často jasný kontext a vzbuzuje tak nedůvěru. Kontrolakvality péče je v současné době považována za subjektivní názor kontrolujícího(Veselá, 2003). Každý si vysvětluje standard poskytovaných služeb po svém (Gabriel,2004). „Nikdo z hodnotících nemá svůj názor podložen čísly, která byz různých úhlů skutečně hodnotila kvalitu poskytované péče“ (Mikulášková,2003). Řada autorů upozorňuje na problémy na straně hodnotitelů, konzultantůa externích expertů, neobjektivní hodnocení, nekvalitní vyhodnocování získanýchdat, nejednotnost výkladu u jednotlivých posuzovatelů (Musil a kol., 2007;Kalvachová, 2000). Pracovníci hodnocené služby navíc vztahují zjištěné objektivnískutečnosti na svou práci a problematické oblasti vnímají jako osobní záležitost(Miler, 2005). Při externím hodnocení kvality je přeceňována složkakontroly, vyskytuje se obava z důsledku dopadu výsledků kontrol (tamtéž). Zařízeníse cítí ohrožena kontrolou zvnějšku (Kalvach, Hrabětová, 2005).54 <strong>Kvalita</strong> péče o <strong>seniory</strong>Dalším faktorem bránícím řízení kvality jsou různé bariéry na straně personálu.Řada autorů upozorňuje na nedostatek kvalitního personálu (Gabriel, 2004;Čáslava, 2003). Pracovníci navíc podle Musila a kol. (2003) nemají jasně stanovenékvalifikační požadavky, jsou uplatňována mimoprofesní kritéria výběrupracovníků. Podle Musila (2005) je „nedostatečná stávající kvalifikace poskytovatelůpéče jedním z důvodů například příliš jednostranného zaměření péčea zanedbávání části potřeb některých klientů, selekce mezi klienty či absenceněkterých nezbytných prvků péče“. Vedle toho je uváděn podstav zaměstnanců21 , kteří se přímo zabývají klienty a přetížení klíčových pracovníků administrativou(SKOK, 2006). Velký problém pro zařízení představuje mzdová politi-21Podle šetření realizovaného Nejvyšším kontrolním úřadem však nebyl prokázán vliv počtu či složení ošetřovatelskéhopersonálu na kvalitu péče.
- Page 1 and 2:
Katedra řízení a supervizev soci
- Page 3 and 4: Katedra řízení a supervize v soc
- Page 5 and 6: AutořiIng. Ondřej Mátl, MPA, MSc
- Page 7 and 8: 3.8. Závěrečné shrnutí diskuse
- Page 10 and 11: Slovo úvodemVážení čtenáři,d
- Page 12 and 13: 1. Politika kvality sociálních/zd
- Page 14 and 15: napomáhá a co brání v řízení
- Page 16 and 17: ůznými zainteresovanými skupinam
- Page 18 and 19: případů, bylo poskytnout hlubš
- Page 20 and 21: enta, reakce na potřeby uživatele
- Page 22 and 23: pisů, hygienických norem či úč
- Page 24 and 25: jim při zaškolování nových zam
- Page 26 and 27: obavu zařízení, která se objevi
- Page 28 and 29: šenostech seniora a kvalitou péč
- Page 30 and 31: 1.6. DiskuseNa základě výsledků
- Page 32: lativního zakotvení další podpo
- Page 35 and 36: taz pouze materiály v českém jaz
- Page 37 and 38: Problematika hodnotových východis
- Page 39 and 40: Jaké jsou představy a názory na
- Page 41 and 42: 2005). Kvalitní residenční služ
- Page 43 and 44: Zajištění standardů kvality v p
- Page 45 and 46: probíhají jak pravidelně, tak na
- Page 47 and 48: covat (Bílá, 2004). Nejrůznějš
- Page 49 and 50: hu (Jedlička; Marková, 2004). Př
- Page 51 and 52: Jedním z problémů je nedostatek
- Page 53: participativních metod podporuje a
- Page 57 and 58: o zase naopak v úplně nových bud
- Page 59 and 60: 2.6. Udržení a zvyšování kvali
- Page 61 and 62: měru 4-5 na pokoji), pouze 11,4% o
- Page 63 and 64: 2.8. Závěrečné zhodnocení anal
- Page 65 and 66: Instituce64 Kvalita péče o senior
- Page 67 and 68: 2.10. Postoje ke standardům kvalit
- Page 69 and 70: Jsem natolik sebekritický, že ví
- Page 72 and 73: 3. Výstupy z diskuse panelu expert
- Page 74 and 75: (naplnění potřeb a spokojenost u
- Page 76 and 77: dy jsou zaměřeny na uživatele, j
- Page 78 and 79: Pokud se někdo rozhodne zavádět
- Page 80 and 81: personálu. Pokud se vyvodí person
- Page 82 and 83: mací zařízení. Musí být nezá
- Page 84: TomáškováMilenaTopolovskýMarek
- Page 87 and 88: níky byly v rámci zpracování vy
- Page 89 and 90: Jakou mají organizace právní for
- Page 91 and 92: ných zařízení nebo systematicky
- Page 93 and 94: 4.4. Zavádění kvalityCo vede org
- Page 95 and 96: 4.5. Řízení kvalityCo podle orga
- Page 97 and 98: Graf 4.7 - Identifikace faktorů br
- Page 99 and 100: Graf 4.8 - Očekávané změny v ob
- Page 101 and 102: 100 Kvalita péče o seniorytivní
- Page 103 and 104: 4.7. Závěrečné shrnutí dotazn
- Page 105 and 106:
Část 1.Údaje o poskytovateli soc
- Page 107 and 108:
6. Existuje podle Vás dostatek zdr
- Page 110 and 111:
5. Výstupy z případových studi
- Page 112 and 113:
Stručná charakteristika organizac
- Page 114 and 115:
5.3. Zdroje při řízení kvality
- Page 116 and 117:
- Johnová, M. a Čermáková, K.:
- Page 118 and 119:
Children’s Hospice InternationalH
- Page 120 and 121:
Tabulka 5.4 - Používané poradens
- Page 122 and 123:
Graf 5.3 - Důvody k rozhodnutí ř
- Page 124 and 125:
Graf 5.5 - Způsoby ověřování k
- Page 126 and 127:
ření služeb - např. vznik komun
- Page 128 and 129:
Na jaké problémy a překážky or
- Page 130 and 131:
5.5. Dopad řízení kvality sociá
- Page 132 and 133:
provádí (3 případy). V jednom p
- Page 134 and 135:
Box 5.4 - Pohled vedoucích pracovn
- Page 136 and 137:
neohrozí ve smyslu, že třeba by
- Page 138 and 139:
tože od příští roku s platnost
- Page 140 and 141:
Sledování spokojenosti zaměstnan
- Page 142 and 143:
- Nezaznamenala jsem žádnou změn
- Page 144 and 145:
5.5.3. Pohled uživatelůZměny pro
- Page 146 and 147:
- Máme tady asi měsíc tady ten d
- Page 148 and 149:
Tabulka 5.6 - Srovnání pohledů n
- Page 150 and 151:
Tabulka 5.6 - pokračováníKvalita
- Page 152 and 153:
Tabulka 5.7 - pokračováníNejisto
- Page 154 and 155:
Při mapování pohledů pracovník
- Page 156 and 157:
• Jakým způsobem sledujete dodr
- Page 158 and 159:
10. Cítíte podporu při realizaci
- Page 160 and 161:
6. Seznam použité literaturyAntid
- Page 162 and 163:
Gabriel, J.: Paradoxy standardů kv
- Page 164 and 165:
Kuchařová, V.: Život ve stáří
- Page 166 and 167:
Předběžná národní zpráva o z
- Page 168 and 169:
7. Přehled další relevantnílite
- Page 170 and 171:
Kotýnková, M.; Červenková, A.:
- Page 172 and 173:
Ryšavý, I.: Kvalitní pečovatels
- Page 174 and 175:
Informace o autorechOndřej Mátl (
- Page 176 and 177:
Informace o katedře a projektuKate
- Page 178:
Důležitým aspektem v poskytován