Kvalita péče o seniory - Quip

o budoucí podobě služeb. Podle Jarošové (1999) je klíčové, aby tato vize bylapozitivní a aby byla sdílená. Důležitá je volba konkrétní metody; postupně jevhodné přidávat metody další. Podle Topinky (2005) se v praxi ukazuje, že ti,kteří mají zkušenost s některou z metod, patří mezi propagátory jejího zaváděnív organizaci. Nové metody práce vyžadují flexibilitu organizace; v průběhu procesuse může ukázat, že je zapotřebí přeměnit organizační schéma (Dvořák,2000) nebo že bude nutné navýšit počet pracovníků přímé péče a přesunoutpracovníky z jiných provozů. Pracovníkům pomáhají konkrétní metodické postupy,které musí být jednoduše dostupné a živé. Nezbytné je zveřejňování všechinformací, informace musí být dostupné v celé organizaci (Sohlich, 1999). Procesřízení kvality je možné podpořit počítačovým programem (Wicazová, 2000).Jedním z nejčastěji zmiňovaných faktorů usnadňujících řízení kvality služebje vzdělávání a podpora personálu. Slovy Musila a kol. (2005): „když bude kvalitníposkytovatel, tak bude kvalitní i poskytovaná služba“. Řízení kvality a efektivitasociální práce je totiž závislá především na úrovni odborného vzdělánísociálních pracovníků (Sociální pracovníky čeká doživotní vzdělávání, 2006).Důležité je proto další vzdělávání pracovníků ve formě seminářů, výcviků a supervize(Smekalová a kol., 2004; Johnová, 2003). Pracovníci by měli být obeznámenise širším kontextem řízení kvality (Musil a kol., 2007). Havrdová a Zamykalová(2001) v této souvislosti upozorňují na potřebu „vytvořit systémceloživotního vzdělávání pracovníků, který by vytvořil prostor pro profesionalizacislužeb a lepší možnost kontroly jejich kvality“. Pouze předepsané vzdělánívšak není zárukou kvalitního poskytování služby, důležitý je také přístup a osobnostnípředpoklady (SKOK, 2006). Podle Macurové (2006) musí být rovněž pracovníciceloživotnímu vzdělávání otevření a přístupní.Dalším významným faktorem, který dostupná literatura identifikuje jakopředpoklad úspěšného řízení kvality služeb, je společná práce – aktivní participacevšech pracovníků organizace na řízení kvality. Řada autorů (Macurová,2006; Buda, 2006) upozorňuje na nezbytnost podpory týmové spolupráce, potřebuneustále motivovat pracovníky, získávat zpětné vazby zúčastněných strana nepřetržitě komunikovat. Karaffová (2004) klade důraz na plnou angažovanostmanagementu organizace a závazek prosazovat kvalitu z nejvyšších míst.Štegmannová (2006) považuje za nezbytné zapojení jak vedoucích zaměstnanců,tak zaměstnanců v přímé práci s klienty. Řízení kvality v praxi napomáhái společná tvorba vnitřních pravidel (Kvalita v občanských poradnách, 2006).Tento způsob práce má také svoje výhody pro zaměstnavatele. Implementace51 Shrnutí a analýza dostupné tuzemské literatury v oblasti řízení kvality sociálních/zdravotních služeb pro seniory