Číslo 6 - Notářská komora České republiky

ČLÁNKYAd Notam 6/2011Důsledkem úspěšné dražby pohledávky je změna v osoběvěřitele se všemi důsledky jako při postoupení pohledávkypodle § 524 a násl. obč. zák. 10Postoupení peněžité pohledávkyProdejem mimo dražbu podle § 175u odst. 1 o. s. ř. lze v případězpeněžení zůstavitelových pohledávek chápat jejichpostoupení podle občanského zákoníku.Soudní komisař musí předem posoudit nejen charakter pohledávky,ale i obsah smlouvy, na základě které pohledávkyvznikla, protože např. nelze postoupit pohledávku, jestližeby postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.Soudní komisař v písemné smlouvě o postoupení specifikujepohledávku osobou dlužníka, předmětem plnění, odkazemna smlouvu aj. a předá postupníkovi všechny dokladya poskytne všechny potřebné informace, jež se týkají postoupenépohledávky. Bez zbytečného odkladu o postoupeníinformuje dlužníka. Odpovědnost postupitele – státuza postoupenou pohledávku je stanovena § 527 obč. zák. 10ZPENĚŽENÍ NEPENĚŽITÉ POHLEDÁVKYNepeněžitou pohledávkou za zůstavitelem může být závazekvěřitele dodat (dodávat) zůstaviteli předem předplacenézboží (věci) či poskytnout (poskytovat) předem zaplacenouslužbu či činnost.Takové pohledávky se sice při likvidaci dědictví mohou vyskytnout,ale obvykle nikdo nepředpokládá faktické plněnínepeněžitého závazku „ve prospěch dědictví“ a v případě,že dlužník spolupracuje, je vhodné s ním dohodnout poskytnutífinančního plnění (např. vrácení zaplacené ceny).Pokud zůstane dlužník nečinný, může soudní komisař použítstejné způsoby zpeněžení jako u peněžité pohledávky,avšak proces „inkasování“ vyžaduje více specifických úkonůa lze předpokládat výrazně nižší úspěšnost.Postup podle ustanovení o. s. ř. o výkonu rozhodnutí (§ 320)nelze použít, neboť přikázání pohledávky není výslovněuvedeno v § 175u odst. 1 o. s. ř., a navíc není tento postupv případě zpeněžení nepeněžitých pohledávek použitelný,neboť výkon rozhodnutí nepeněžitých pohledávek vycházíz principu tzv. úkojného práva, kdy pohledávku spočívajícív poskytnutí činnosti může oprávněný ve výkonu rozhodnutíjen konzumovat (využít službu např. odcestovat na zájezd,chodit do fitcentra namísto povinného), ale nemůžečinit úkony k ukončení vztahu (odstoupit od smlouvy neboji vypovědět) s následným finančním vyrovnáním.Splnění závazku nebo kompenzaceSoudní komisař (a lépe ustanovený správce dědictví) je povinenvymáhat, a to i soudní cestou, splnění závazku k dodánívěci a je povinen přijmout věc, která je obsahem závazku.11 Např. Pelikánová, I.: Komentář k § 229 a § 232 zák. č. 513/1991Sb., ASPI, 1998.Tuto (movitou) věc pak soudní komisař zpeněží postupem,který byl popsán dříve.Je-li předmětem závazku provedení služby nebo činnosti,správce dědictví vynucuje činnost na dlužníkovi, jen pokudsměřuje k udržování majetkové podstaty dědictví (např. pokudse jedná o závazek k údržbě nebo opravě nemovitostí).To však samo o sobě nejsou úkony za účelem zpeněžení závazkuv rámci likvidace dědictví. Při likvidaci musí správcedědictví jednat s dlužníkem o finančním vyrovnání nesplněnéhozávazku podle obsahu uzavřené smlouvy či podleustanovení občanského zákoníku, popř. vymáhat tyto nárokysoudní cestou.Veřejná dražba či postoupení nepeněžité pohledávkyVe veřejné dražbě lze dražit i nepeněžitou pohledávkua rovněž ji lze i postoupit.Navíc oproti peněžité pohledávce nelze dražbu či postoupenínepeněžité pohledávky provést také u pohledávky,jejíž obsah by se změnou věřitele změnil, neboť takovou pohledávkunelze podle § 525 obč. zák. postoupit.Vzhledem k charakteru nepeněžité pohledávky také doporučujidohodnout s dražebníkem zajištění odhadu ceny pohledávkyna základě posudku znalce 9 a doporučuji to i v případěpostoupení nepeněžité pohledávky.U většiny nepeněžitých pohledávek, které si lze představit,však bude úspěšnost dražby či jejího postoupení zřejmě minimální.ZPENĚŽENÍ ČLENSTVÍ ZŮSTAVITELEV DRUŽSTVUAbychom mohli posoudit, jak zpeněžit bývalou účast zůstavitelev družstvu, musíme analyzovat pojmy členství, členskápráv a povinnosti nebo členský podíl v družstvu a právníúpravu těchto pojmů provedenou v obchodním zákoníku.S odkazem na odbornou literaturu 11 členská práva a povinnostijsou jak práva a povinnosti majetkové povahy (např.povinnost splatit vklad, právo na vypořádací podíl), tak povahynemajetkové (právo hlasovat na členské schůzi, právona informace atd.). Členská práva a povinnosti jsou neoddělitelnáod členství a jejich převod nebo přechod bez členstvínení možný. Podle § 232 odst. 1 obch. zák. členství fyzickéosoby zaniká smrtí, ale dědic členských práv a povinnostízůstavitele může požádat družstvo o členství. Členská právaa povinnosti (samozřejmě včetně členství) přecházejítedy na dědice, avšak s podmínkou, že se přihlásí o členstvíu družstva a družstvo jeho nabytí členství schválí, je-lischválení požadováno. Jinak by členství dědice vůbec nevznikloa dědic by měl právo na vypořádací podíl. Obchodnízákoník pojem členský podíl zná jen v ustanovení § 226odst. 1 písm. d) v souvislosti s vypořádáním členského podílupři zániku členství.8 www.nkcr.cz