Číslo 6 - Notářská komora České republiky

Ad Notam 6/2011ČLÁNKYZ uvedeného je zřejmé, že členská práva a povinnostia s nimi spojené členství mohou po smrti zůstavitele přejítjen na dědice. Je-li však v dědickém řízení rozhodnutoo likvidaci dědictví, majetek zůstavitele již na dědice přejítnemůže. V takovém případě podle mého názoru členstvív družstvu zaniká včetně členských práv a povinností a součástídědictví se stává nárok na vypořádací podíl, který jesvou povahou peněžitou pohledávkou a jako peněžitoupohledávku jej soudní komisař (správce dědictví) vymáhá. 12Jsem si vědoma, že vyjádřený názor není v souladu s názoryjiných autorů publikovaných v našem časopise 13 a budujen ráda, pokud vyvolá následnou diskusi, případně změnuzákonné úpravy. Považuji však za nesprávné dovozovat jinýnázor jen s ohledem na skutečnost, že výše vypořádacíhopodílu bývá v (bytovém) družstvu výrazně nižší než cenapřevodu členských práv a povinností, 14 protože i v exekuci,kde je také výše výtěžku velmi zásadní, zákonná úprava postihujevypořádací podíl rovněž. 15Způsob výpočtu výše vypořádacího podílu a lhůtu k jehozaplacení určují stanovy družstva (§ 233 odst. 5 obch. zák.)a samotný obchodní zákoník je stanoví jen pro případ, kdystanovy tyto otázky neupravují. 16 Vypořádací podíl se uhrazujev penězích, pokud členský vklad nespočíval v převoduvlastnického práva k nemovitosti. 17Soudní komisař může při vymáhání vypořádacího podílupostupovat jako při vymáhání ostatních peněžitých pohledávek.Může tuto pohledávku inkasovat, případně ji můžeprodat ve veřejné dražbě nebo ji může postoupit.V případě, kdy družstvo nebude se soudním komisařemna výplatě vypořádacího podílu spolupracovat (což budenepochybně výrazně méně často než u obchodních společností),měl by být ustanoven správce dědictví, který budevypořádací podíl vymáhat soudní cestou. V takovém případěby správcem dědictví měl být ustanoven odborník, kterýzvládne postup při vymáhání pohledávky a rozumí i ekonomickýmsouvislostem oceňování vypořádacího podílu,případně by měl být ustanoven znalec, který je schopenposoudit způsob výpočtu vypořádacího podílu.ZPENĚŽENÍ ÚČASTI ZŮSTAVITELE V OBCHODNÍSPOLEČNOSTIObdobné úvahy, které mě vedly k závěrům o zpeněženíčlenství zůstavitele v družstvu, lze vztáhnout i k účasti zůstavitelev obchodní společnosti. Tyto názory jsou v případěobchodních společností (na rozdíl od družstva) častěji připouštěnyi jinými autory. 18www.nkcr.czPojem obchodního podílu je definován § 61 obch. zák.a představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucípráva a povinnosti. Obchodní podíl tvoří majetkovápráva společníka proti společnosti, ale také jeho povinnostia práva nemajetková. Obchodní podíl není ani pohledávkouspolečníka vůči společnosti, ale na jeho základě mohouvzniknout např. právě pohledávka na vypořádacím podílunebo pohledávka na likvidačním zůstatku. 19 Na tom neměnínic ani skutečnost, že výše obchodního podílu se určujev penězích. 20Pro posouzení způsobu zpeněžení účasti zůstavitele v obchodníspolečnosti je podstatné, zda obchodní podíl můžepo smrti zůstavitele přejít na jinou osobu než dědice.Společnost s ručením omezenýmU společnosti s ručením omezeným se podle § 116 odst. 2a 3 obch. zák. obchodní podíl dědí a nepřechází-li na dědice,přechází obchodní podíl zemřelého společníka na společnost.Zákon tedy stanoví jediného možného nabyvateleobchodního podílu po smrti společníka, není-li jím dědic,a to společnost samotnou. V souladu s § 150 obch. zák. jest-12 Nad to lze souhlasit s názorem Z. Ryšánka (Ad Notam 2010č. 2) potud, že soubor členských práv a povinností by stejněnebylo možné zpenežit postupem podle ustanovení o výkonurozhodnutí prodejem movitých věcí či nemovitostí, ani veveřejné dražbě, protože se nejedná o majetkové právo vevlastním slova smyslu a podle zveřejněných údajů serverucentrální adresy veřejné dražby členských práv a povinnostív družstvu skutečně neprobíhají.13 Ryšánek, Z.: Ad Notam 2010, č. 2 a Šedivý, P. : Ad Notam 2011, č. 514 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 101/2002: Dovoluje-li zákonpostihnout pohledávku z práva na vypořádací podíl v družstvu(§ 320a odst. 1 o. s. ř., § 233 odst. 1 obch. zák.), jsou úvahyo disproporci mezi výší vypořádacího podílu a obecnou cenoučlenského podílu spojenou s nájmem družstevního bytubezcenné.15 Byť taková úprava zajisté není vhodná a přínosná a byla bypotřebná změna právní úpravy v o. s. ř. i obchodním zákoníkujak pro případ likvidace dědictví, tak i v oblasti exekucí.16 § 233 obch. zák. (2) Vypořádací podíl se určí poměremsplaceného členského vkladu dosavadního člena násobenéhopočtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacenýchčlenských vkladů všech členů násobených ukončenými rokyjejich členství.(3) Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastníhokapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členstvízaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se nepřihlíží kekapitálu, jenž je v nedělitelném fondu, a jestliže to vyplývá zestanov, i v jiných zajišťovacích fondech. Rovněž se nepřihlížík vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem,k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje.(4) Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců odschválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárokna podíl na zisku vzniká jen za období trvání členství.(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se použijí, jen pokud stanovyneurčují jinak.17 Podle § 234 obch. zák. vypořádací podíl se uhrazuje v penězích.Stanovy mohou určit, že v případech, kdy členský vklad spočívalzcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitostina družstvo, může člen žádat vypořádání vrácením tétonemovitosti, a to v hodnotě, která je evidována v majetkudružstva v době zániku jeho členství. Je-li výše vypořádacíhopodílu menší, než činí hodnota vrácené nemovitosti, jenabývající člen povinen uhradit družstvu rozdíl v penězích.Stanovy mohou určit, že obdobně se postupuje i v případě,kdy spočíval členský vklad v poskytnutí jiného věcného plnění.Družstvo odpovídá členovi, jestliže nakládá s majetkemdružstva způsobem, jenž by toto vrácení znemožňoval. Nárokna vrácení zemědělské půdy vložené do družstva má členi v případě, že tento nárok stanovy neurčují.18 Nejnověji v minulém čísle Ad Notam 2011, č. 5 v článkuMgr. Petra Šedivého „Zpeněžení majetku zůstavitele v likvidacidědictví mimo dražbu“.19 Pelikánová, I.: Komentář k § 61 zák. č. 513/1991 Sb., ASPI, 1998.20 § 114 odst. 1 obch. zák.9