Číslo 6 - Notářská komora České republiky

ČLÁNKYAd Notam 6/2011znemožňuje požádat o jeho podání soukromé subjekty.Nová právní úprava se proto navrací k dřívější jednoznačnéformulaci, kdy odborná vyjádření byla vyžadována pouzepo orgánech veřejné moci.Z ostatních odborných vyjádření předložených účastníkyřízení lze však nadále vycházet a provést je jako listinné důkazyve smyslu § 129 o. s. ř.Máme za to, že v dědickém řízení bude institut důkazu odbornýmvyjádřením orgánu veřejné moci téměř nepoužitelnýaž na některé výjimky, jako např. žádost o sdělení obsahupříslušné cenové mapy, pokud byla příslušným orgánemveřejné moci vyhotovena (obecním, městským či krajskýmúřadem, magistrátem statutárního města, úřadem městskéhoobvodu atd.). V dnešní době se s obsahem těchto cenovýchmap lze zpravidla seznámit prostřednictvím internetu,s ohledem na skutečnost, že cenové mapy neposkytují dostatečnýdůkaz o stavu konkrétní nemovitosti.ZNALECKÝ POSUDEKZnaleckou činnost včetně obsahových a zejména formálníchnáležitostí znaleckého posudku upravuje i nadále zákonč. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících v platném znění(dále jen „ZnalZ“) a na něj navazující prováděcí vyhláškač. 37/1967 Sb. v platném znění.Znalcem ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících,je fyzická osoba nebo ústav (vysoká škola, vědeckýústav či pracoviště apod.), kterou do této funkce prokonkrétní obor, odvětví a specializaci – po splnění předepsanýchpodmínek – jmenoval ministr spravedlnosti nebopředseda krajského soudu, který k tomu byl ministrem pověřen.Zmíněný zákon a prováděcí vyhláška stanoví podmínkya způsob jmenování, například požadovanou kvalifikaci,praxi a složení předepsaného slibu zahrnujícího nestrannosta mlčenlivost. Seznamy znalců a tlumočníků vedou krajskésoudy, v jejichž obvodu má znalec trvalé bydliště, popřípaděsídlo. Ústřední seznam znalců a tlumočníků vede ministerstvospravedlnosti. Oba tyto seznamy jsou veřejné.Ve smyslu § 24 ZnalZ však může státní orgán ustanovit znalcemi osobu, která není zapsána do seznamu znalců, avšakmá potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek,pokud není pro některý obor znalec do seznamuzapsán, popřípadě nemůže-li znalec zapsaný do seznamuúkon provést, a v případech, jestliže by provedení úkonuznalcem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenýmiobtížemi nebo náklady.Takto ustanovený znalec ad hoc musí nejprve složit slib podle§ 6 odst. 2 ZnalZ do rukou předsedy okresního soudu(respektive předsedy soudu, u kterého se věc projednává).Soudní komisař může ustanovit znalcem osobu, která není4 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo583/2001.zapsána do seznamu i tehdy, jde-li o posouzení zvlášť složitýchodborných otázek. V těchto případech lze nahraditsložení slibu písemným prohlášením.Znalecký posudek je zpravidla na pokyn soudního komisařevypracován písemně. Formální náležitosti takového posudkuupravuje již zmíněný zákon o znalcích a tlumočnícícha prováděcí vyhláška. Posudek musí obsahovat alespoň tytotři části:■ nález, ve kterém znalec popíše skutečnosti, které zkoumal,■ posudek, který obsahuje vlastní odborné posouzení (znaleckézávěry),■ znaleckou doložku.Písemně vyhotovený znalecký posudek má být sešit šňůroua ta překryta znaleckou pečetí. Strany musí být číslovány. Naposlední straně připojí znalec znaleckou doložku obsahujícítéž údaje o seznamu, ve kterém je znalec zapsán, údajo oboru a čísle položky, pod kterou je znalecký posudek zapsánv jeho znaleckém deníku.Posudek může být podán také ústně, a to tak, že při výslechuznalce je nadiktován do protokolu. V takovém případěje však do protokolu nutno uvést též údaje, které mají býtobsahem znalecké doložky.Znalci jsou oprávněni vykonávat znaleckou činnost i mimoobvod krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni. K takovévolbě dochází zejména tam, kde je vyšší předpokladhospodárnosti řízení.Důvodová zpráva k zákonu č. 218/2011 Sb. uvádí, že novelao. s. ř., coby zákona speciálního k ZnalZ, preferuje ustanoveníznalců před ustanovením znaleckých ústavů, s ohledemna hospodárnost a rychlost řízení a též skutečnost, že v seznamuznaleckých ústavů převažují obchodní společnosti.Praxe už tento trend částečně dříve akceptovala.DOSAVADNÍ JUDIKATURA TÝKAJÍCÍ SEZNALECKÝCH POSUDKŮDůkazy hodnotí soudní komisař podle své úvahy, a to každýdůkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemnésouvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízenínajevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.).Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá zejménav posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny,zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnutoke všem skutečnostem, se kterými bylo třeba se vypořádat,a zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatníchdůkazů a zda odůvodnění posudku odpovídá pravidlům logickéhomyšlení. 4Soudní komisař může v případě znaleckého posudku hodnotitjen formální stránku, logičnost, úplnost a správnostpředpokladů, ze kterých znalec vycházel, a rozsah, ve kterémznalec odpověděl na zadanou otázku. Pokud soudní36 www.nkcr.cz