ČLÁNKYAd Notam 6/2011Použití znaleckýchposudků v řízenío dědictví s přihlédnutímke změnám po 1. 9. 2011JUDr. Kateřina Brejlová,JUDr. Adéla MatějkováSúčinností od 1. září 2011 došlo zákonemč. 218/2011 Sb., kterým se mění zejména zákonč. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve zněnípozdějších předpisů, mimo jiné též ke změně zákonač. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Novelapřinesla zásadní změnu v provádění a hodnocení důkazův rámci občanského soudního řízení v případech, kdy rozhodnutísoudu závisí na posouzení skutečností, k nimž jetřeba odborných znalostí.Tato novinka se týká samozřejmě též činnosti notářů, kteříjsou jakožto soudní komisaři pověřováni prováděním úkonův rámci řízení o dědictví, neboť jejich úkony se v dědickémřízení považují za úkony soudu. S ohledem na zaměření tohotočasopisu se bude následující příspěvek zabývat praktickýmidopady shora uvedené novely na činnost soudníhokomisaře v dědickém řízení.S novelou občanského soudního řádu účinnou k 1. 7. 2009,kterou přešla na soudní komisaře v dědických řízeních téžrozhodovací pravomoc, došlo v uvedené oblasti k výraznémuomezení využívání znaleckých posudků jako pravidelnéhozpůsobu ocenění nemovitostí a zjištění obvyklé cenyve smyslu ustanovení § 175o o. s. ř., když tento přístup do tédoby jednoznačně preferovaly soudy.Na místo toho začala být obvyklá cena zjišťována jinýmidůkazními prostředky, jako jsou účastníky předkládanáodborná vyjádření například realitních kanceláří, obecnépřehledy průměrných cen vypracovaných vlastním náklademnotářskými kancelářemi ve větších městech pro byty(dle různých ukazatelů, např. lokalita, právní důvod užívání– tj. vlastnictví, členství v družstvu, velikost bytu, umístěnív budově, stáří nemovitosti, stavební materiál, existencevýtahu apod.) zpravidla ve spojení se souhlasným prohlášenímúčastníků o obvyklé ceně těchto práv. Tento přístupodpovídá nespornému charakteru dědického řízení.Současně nemá dopad na postavení věřitelů zůstavitele,kteří jsou účastníky dědického řízení jen ve výjimečnýchpřípadech vyplývajících ze zákona, a tudíž nejsou usnese-34 www.nkcr.cz
Ad Notam 6/2011ČLÁNKYním vydaným v řízení o dědictví, jehož nejsou účastníky,vázáni.Jednou z povinností soudního komisaře v dědickém řízeníje určení obvyklé ceny majetku náležejícího do dědictvív době smrti zůstavitele podle § 175o odst. 1 o. s. ř. Podlekonstantní judikatury se obvyklou cenou majetku rozumícena, za kterou bylo možno v době smrti zůstavitele tentomajetek prodat (zjednodušeně tedy cena tržní) s dodrženímpřípadných cenových předpisů platných v dobězůstavitelovy smrti, přičemž před novelizacíobčanského soudního řáduprovedenou zákonem č. 30/2000 Sb.s účinností od 1. 1. 2001 se zjišťovalaobsahově totožná cena obecná. 1Určení konkrétního způsobu zjištěníobvyklé ceny závisí na tom, zda je třebak jejímu posouzení odborných znalostí.V některých státech je tato zásadaprolomena či značně modifikována, viznapř. Evropská soudní síť pro občanskéa obchodní věci http://ec.europa.eu/civiljustice/evidence/evidence_cze_cs.htm.Odborných znalostí bude zapotřebí nejčastěji u posouzeníobvyklé ceny nemovitostí, bytů a nebytových prostor, družstevníchbytů, uměleckých děl, sbírek, obchodního podíluči podniku zůstavitele.Obecně není nutno dokazovat běžné znalosti a skutečnostizískané výchovou a vzděláváním, které má každý člověk, tj.skutečnosti obecně známé, tzv. notoriety. Předmětem dokazovánínemohou být ani právní předpisy uveřejněné veSbírce zákonů <strong>České</strong> <strong>republiky</strong>, pro které platí zásada iuranovit curia.ODBORNÉ VYJÁDŘENÍa soud nemá o závěrech odborného vyjádření pochybnosti.V takovém případě odborné vyjádření přispívá k rychlostia hospodárnosti řízení. Je však nutno upozornit, že v případěpotřeby z hlediska dokazování je soudní komisař vždypovinen ustanovit znalce, pokud si to okolnosti případu vyžadují,a to bez ohledu na skutečnost, že náklady posudkupřevýší cenu posuzovaného předmětu. 2Naopak drobnější movité věci menší hodnoty, jako je vybavenídomácnosti, fotoaparát, mobilní telefon, nářadí, turistickévybavení nebo ošacení, se zpravidlaoceňují na základě shodného pro-JUDr. Kateřina Brejlová■ notářská kandidátkahlášení účastníků dědického řízení dle■ trvalá zástupkyně JUDr. Kateřiny §120 odst. 4 o. s. ř.Petrzik Hronovské, notářkyv Ostravě■ členka redakční rady Ad Notam PRÁVNÍ ÚPRAVA PROVEDENÍDŮKAZU ODBORNÝM VYJÁDŘE-JUDr. Adéla MatějkováNÍM ÚČINNÁ OD 1. 9. 2011■ notářka v Praze■ členka redakční rady Ad Notam Lze shrnout, že v právní úpravě účinnédo 31. 8. 2011 nebyla stanovena žádnáobjektivní kritéria pro osoby, které mohly podat odbornévyjádření. V dědických řízeních se tak v praxi vycházelonapř. z vyjádření realitních kanceláří o obvyklé ceně nemovitostía bytů; jedinou podmínkou zde byl předpoklad, žesoudní komisař neměl o jejich správnosti pochybnosti.Závisí-li nyní po novele § 127 o. s. ř. rozhodnutí soudního komisařena posouzení skutečností, k nimž je třeba odbornýchznalostí, vyžádá si soudní komisař u orgánu veřejné moci 3odborné vyjádření.Je třeba zdůraznit, že podle nového znění § 127 o. s. ř. jdeo důkaz odborným vyjádřením pouze v případě odbornéhovyjádření podaného dožádaným orgánem veřejné mocia nikoli tedy v případech např. odborných vyjádření realitníchkanceláří o ceně nemovitostí apod.Odborné vyjádření nemělo a nadále nemá zákonem stanovenyžádné obsahové ani formální náležitosti, může a nemusíbýt vypracováno soudním znalcem, neboť se nejedná o výsledekznalecké činnosti. Může se jednat též například o odbornévyjádření autobazaru o ceně automobilu nebo o potvrzeníošetřujícího lékaře o způsobilosti účastníka účastnitse soudního řízení. Odborné vyjádření je zpravidla výrazněstručnější, neobsahuje postupy apod., ale jen přímou odpověďna zadanou otázku. Z hlediska důkazního se z povahyvěci jedná vždy o důkaz listinou.Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup nenípostačující nebo je-li pochybnost o správnosti podanéhoodborného vyjádření, ustanoví soudní komisař znalce. Vždyje ale nezbytné, aby všichni účastníci řízení měli dostatečnýprostor se vyjádřit k podkladu rozhodnutí.Lze shrnout, že odborné vyjádření předložené účastníkyse využívá zejména tam, kde jsou účastníci řízení ve shodě,www.nkcr.czOdborné vyjádření orgánu veřejné moci je tak prioritnímdůkazním prostředkem pro prokázání skutečností, k nimž jetřeba odborných znalostí. Důvodová zpráva k tomu uvádí,že nemožnost podání odborného vyjádření bez úplaty dnes1 Např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22Cdo 4532/2010.2 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 3. 2000,sp. zn. 9 Co 164/2000.3 „Orgán veřejné moci je označení pro orgán veřejnoprávníkorporace (stát, územně samosprávný celek apod.) či jinéhoveřejnoprávního subjektu, který má pravomoc a působnostrozhodovat o subjektivních právech a právních povinnostechjemu bezprostředně nepodřízených právních subjektů. Státníorgány dělíme zejména na orgány moci zákonodárné, výkonnéa soudní. Nestátními orgány jsou např. zastupitelstvo a radaobce či starosta (primátor), zastupitelstvo a rada kraje či hejtman.Pravomoc a působnost orgánů veřejné moci je stanovenazákonem, mohou jednat pouze secundum et intra legem,a neplatí tedy pro ně zásada legální licence.“ Právnický slovník,3. vydání, 2009, Dušan Hendrych a kolektiv.35
Change language