Číslo 6 - Notářská komora České republiky

Ad Notam 6/2011ČLÁNKYvu z kupní ceny odpovídající chybějícím nebo vadnýmvěcem. Kupující může uplatnit nárok na slevu z kupníceny ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachycenyv účetní evidenci v době účinnosti smlouvy, ledažeo nich kupující v době uzavření smlouvy věděl. Kupujícíje také oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže podniknení způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vadyvčas oznámené jsou neodstranitelné nebo je prodávajícíneodstraní v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu kupujícístanoví. Nepřejde-li vlastnické právo k nemovitostitvořící součást podniku na kupujícího a prodávající neodstranítuto vadu v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou mukupující určí, může kupující od smlouvy odstoupit. Vedleuvedených nároků není vyloučeno právo kupujícího nanáhradu škody. 6Veřejná dražba peněžité pohledávkyJudikatura jednoznačně dovodila, že veřejná dražba pohledávky,jako převoditelného majetkového práva, je podle§ 17 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. přípustná. 8 Dražit lze jen pohledávky,které je možné postoupit (§ 525 obč. zák.).Při veřejné dobrovolné dražbě pohledávky se postupujezcela shodně jako u movitých věcí, jejichž dražba byla popsánav předminulém čísle časopisu.Doporučuji (samozřejmě s přihlédnutím k výši pohledávky)dohodnout s dražebníkem zajištění odhadu ceny pohledávkyna základě posudku znalce 9 a ve smlouvě o provedenídražby dohodnout, aby nejnižší podání činilo nejméně polovinuodhadu ceny pohledávky jako v případě, kdy navrhovateldražby postupuje podle zákona o veřejných zakázkách.„ZPENĚŽENÍ“ PENĚŽITÉ POHLEDÁVKYUstanovení § 175u o. s. ř. lze v případě peněžité pohledávkypoužít jen omezeně. Pohledávku nemůže soudní komisařani soudní exekutor realizovat v dražbě podle ustanovenío výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí či nemovitostí.Nelze použít ani ustanovení o přikázání peněžité pohledávkyve výkonu rozhodnutí, neboť ustanovení § 175uo. s. ř. tuto možnost nenabízí. Zůstává tedy možnost veřejnédražby pohledávky a její přímý prodej smlouvou o postoupenípohledávky. Podle mého názoru však nelze vyloučitani inkasování pohledávky soudním komisařem či správcemdědictví.Nelze-li pohledávku inkasovat, anebo jen s nepoměrnýmiobtížemi, doporučuji její veřejnou dobrovolnou dražbu.K přímému postoupení pohledávky by měl soudní komisařpřistoupit tehdy, nebude-li pohledávka vydražena, a přestose najde např. prostřednictvím elektronické aukce jiný zájemce.Soudní komisař vždy musí posoudit, zda je pohledávka existentní,zda např. právo neprekludovalo nebo zda se nejednáo pohledávku, která zaniká smrtí věřitele, případně zdanejde o pohledávku, která nemůže být postižena výkonemrozhodnutí (naturální obligace).Postup při inkasování pohledávkySoudní komisař může nepochybně vyzvat dlužníka zůstavitele,aby mu pohledávku zaplatil. Pokud se tak nestane,další kroky k vymáhání pohledávky by měl činit správce(„této části“) dědictví, kterého soudní komisař ustanovil čiustanoví nejlépe z řad advokátů.Správce dědictví je oprávněn činit veškeré úkony spojenés uplatněním a vymáháním pohledávky, tedy i podat žalobuči návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí. 7Odměna a hotové výdaje správce dědictví, které byly proplacenysoudem, je třeba při rozvrhu zahrnout do nákladůdle § 175 odst. 2 písm. a) o. s. ř.www.nkcr.cz6 § 484 a násl. obch. zák.7 Usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Co 696/2003,publikované v SoJ 2004 č. 11 str. 931: Správce dědictví (§ 175eo. s. ř.) je osobou oprávněnou k podání návrhu na nařízenívýkonu rozhodnutí (exekuce) pro pohledávku přisouzenouzůstaviteli.8 Usnesení NS ČR, sp. zn. 28 Cdo 4374/2009: Pohledávka můžebýt předmětem dražby podle zákona č. 26/2000 Sb. Zákono veřejných dražbách v § 2 písm. a) vymezuje účel dražby jakopřechod vlastnického nebo jiného práva, aniž by tedy jakkolivomezoval výčet práv, jež mohou být předmětem dražby. Natoto základní vymezení pak navazuje i ustanovení § 17 odst. 3cit. zák., řadící do výčtu možných předmětů dobrovolnédražby i převoditelná majetková práva. Pohledávka přitompředstavuje právo věřitele na nabytí určitého majetkovéhoprospěchu od dlužníka a zároveň jde v souladu s ustanovením§ 524 a násl. obč. zák. o právo v zásadě převoditelné, není tedypochyb o tom, že ji lze považovat za převoditelné majetkovéprávo ve smyslu zákona o veřejných dražbách. Neobsahuje-lizákon o veřejných dražbách výslovné ustanovení o způsobu,kterým má dojít k přechodu pohledávky jako předmětu dražbyna vydražitele, a jsou-li ustanovení tohoto zákona zaměřenapředevším na úpravu přechodu práva vlastnického a jinýchvěcných práv, je to logický důsledek toho, že charakter věcnýchpráv vyžaduje detailnější zákonnou úpravu, čemuž odpovídái obecná úprava obsažená v občanském zákoníku, která sezabývá nabýváním věcných práv značně podrobněji nežlinabýváním pohledávky. Přímo zákon o veřejných dražbáchpak vychází z toho, že právní úprava v něm obsažená neníkomplexní, a proto v § 65 stanoví pro problematiku v němpřímo neřešenou podpůrné použití občanského zákoníku,který se uplatní i v případě výslovně neupravených otázekspojených s přechodem pohledávky.9 Podle § 13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. dražebník zajistí odhadceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmíbýt v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost,podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou zakulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěnaposudkem znalce.10 § 527 obč. zák. (1) Bylo-li sjednáno postoupení pohledávkyza úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a)postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávkys dohodnutým obsahem, b) dlužník splnil postupiteli závazekdříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi, c) postoupenápohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měldlužník vůči postupiteli.(2) Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručído výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomupostupníkovi písemně zavázal; toto ručení však zaniká, jestližepostupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovibez zbytečného odkladu u soudu.7