ČLÁNKYAd Notam 6/2011prof. JUDr. Jan Dědič na Notářskékonferenci v Praze konané21. 10. 2011. Na ní přednesl svůjpříspěvek o úloze notářství.Úloha notářstvía jeho přínos v právuobchodních korporacíprof. JUDr. Jan Dědič1. ZÁKLADNÍ PRÁVNĚ TEORETICKÁVÝCHODISKAObchodní korporace jsou v moderních pojetích chápanyjako hypostazovaný soubor obligací, tedy jako jakási síťobligací, kde dochází ke střetávání řady zájmů. Jde nejeno individuální zájmy jednotlivých společníků mezi sebou,ale i v jejich vztahu ke korporaci jako právnické osobě, jejímvěřitelům, členům orgánů a zaměstnancům. Totéž platí prostřet zájmů korporace se zájmy společníků, věřitelů, zaměstnancůa členů jejích orgánů, jakož i mezi všemi uvedenýmiosobami navzájem.Úlohou obchodního práva je pak tyto zájmy za pomoci institutůkorporačního práva určitým způsobem sladit, zajistitochranu menšinových společníků před zneužitím většinya obráceně a zabezpečit preferenci zájmů korporace předcizími (osobními) zájmy a ochranu věřitelů tam, kde společnícineručí za dluhy korporace.1 Viz § 2 notářského řádu.Vzhledem k tomu, že korporace vzniká na smluvní bázi, jek naplnění výše uvedeného cíle a k zábraně vytvoření reálnénerovnováhy v zájmech zúčastněných osob nezbytnáexistence kontroly zákonnosti při vytváření korporace jakoprávnické osoby a při změnách jejích vnitřních právních poměrů.Tuto úlohu může splnit jen ten, komu zákon ukládá jednatnestranně a odborně s tím, že při porušení zákonem stanovenérovnováhy může zabránit vzniku korporace, její změněnebo zániku. Takovou roli může zajisté sehrát nezávislýsoud, správní úřad nebo jiná osoba (úřad), která splňuje výšeuvedené atributy. Takou osobou (úřadem) je v podmínkách<strong>České</strong> <strong>republiky</strong> nepochybně notář, jemuž zákon ukládápovinnost jednat nestranně. 1 Notář může odmítnout provedenípožadovaných úkonů, jestliže tento úkon odporujezákonům nebo dalším obecně závazným předpisům. Notářskézápisy jsou veřejnými listinami, jimž svědčí domněnkasprávnosti. To vše je předpokladem pro to, aby notáři v <strong>České</strong>republice mohli plnit funkci kontroly zákonnosti založení,vzniku, změny, zrušení a zániku obchodních korporací.Úloha notáře jako strážce zákonnosti umožňuje, aby tutofunkci neplnil soud nebo ten, kdo vede veřejný rejstřík, do14 www.nkcr.cz
Ad Notam 6/2011ČLÁNKYněhož se obchodní korporace zapisují. Není tedy nutnéprovádět soudní meritorní přezkum při zápisech do obchodníhorejstříku, pokud má být skutečnost, jež má býtzapsána, ověřena notářem v rámci jeho notářské činnosti.Notář tak vlastně poskytuje či může poskytovat službui tomu, kdo vede obchodní rejstřík, neboť ho může zbavitbřemene věcného přezkumu zapisovaných skutečností.Tím se však úloha notáře v obchodním právu nemusívyčerpat. Pokud notář jako strážce zákonnosti založení,vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporaceosvědčí určitou skutečnost jako soulad s objektivním právem,není již žádného věcného důvodu, aby neprovedl i samotnýzápis do veřejného rejstříku obchodních korporací.Tím by se završila úloha notáře v právuobchodních korporací jako poskytovatelekomplexní služby, kterou by takprof. JUDr. Jan Dědičposkytoval jak účastníkům soukromoprávníchvztahů, tak veřejné moci (státu).To by současně výrazně umožniloi zkrátit čas pro založení a vznik obchodníkorporace a obchodní rejstříkby mohl odrážet změny v obchodníchkorporacích téměř v reálném čase, což by přispělo i k většíprávní jistotě v soukromých vztazích.V dalším se budu věnovat tomu, jak byla a je úloha notářechápána a vymezena (i) v komunitárním (unijním) právu a (ii)v československém a později českém obchodním právu.2. ÚLOHA NOTÁŘE V KORPORAČNÍM PRÁVUPODLE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PŘEDLISTOPADEM 1989■ člen Legislativní rady vlády ČR■ předseda rozkladové komise ČNB■ vyučuje mimo jiné na VŠE v Praze■ společník v advokátní kancelářiKocián Šolc BalaštíkJiž v roce 1968 byla přijata tzv. První směrnice, 2 která zobecňovalapostupy v členských státech Společenství, pokud jdeo zakladatelské akty obchodních korporací a jejich změny.Směrnice se vztahovala a vztahuje na akciové společnostia společnosti s ručením omezeným. V čl. 10 První směrnicese podle české jazykové verze uvádí: „Ve všech členskýchstátech, jejichž právní předpisy nestanoví předběžnousprávní nebo soudní kontrolu při zakládání společnosti,musí být akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, jakoži jejich změny úředně ověřeny.“ Překlad čl. 10 První směrnicedo českého jazyka je však nepřesný. Z německé jazykovéverze nepochybně plyne, že nejde o úřední ověření, ale jdeo to, že zakladatelský akt, stanovy a jejich změny musí býtpořízeny jako veřejná listina. 3 Bohužel stejně chybný textobsahuje i kodifikované znění První směrnice, která bylapublikována jako směrnice Evropského parlamentu a Rady2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochrannýchopatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetíchosob vyžadována v členských státech od společností vesmyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosaženírovnocennosti těchto opatření (kodifikované znění)s tou změnou, že nyní je uvedený požadavek zařazen v čl. 11.Další směrnicí, která obsahovala zmínku o veřejných listináchv právu obchodních společností, byla tzv. Třetí směrnice,4 která se vztahovala na fúze akciových společnosti.Podle čl. 16 Třetí směrnice, jestliže právní předpisy členskéhostátu nestanoví předběžnou soudní nebo správníkontrolu zákonnosti fúze nebo jestliže se tato kontrola nevztahujena všechny právní úkony nezbytné pro fúzi, musímít zápisy z valných hromad, které rozhodnou o fúzi, a případněsmlouvu o fúzi uzavřenou po těchto valných hromadáchformu úředního zápisu. V případech, kdy fúze nemusíbýt schválena valnými hromadami všech fúzujících společností,musí mít projekt fúze formu úředního zápisu. Notářnebo orgán příslušný k sepsání a osvědčení úředního zápisumusí osvědčit a potvrdit existenci a platnost právníchúkonů a náležitostí, ke kterým je společnost, pro kterou ječinný, povinna, jakož i projekt fúze.Třetí směrnice poprvé výslovně zmiňovalanotáře jako toho, kdo může takovýúřední zápis sepisovat a na rozdílod První směrnice navíc vyžaduje, abynotář nejen pořídil veřejnou listinu, aleaby i osvědčil splnění všech formalit,které právní řád pro fúzi vyžaduje. Tímbyl učiněn první krok k posílení významu notáře nejen jakogaranta zákonnosti, ale i toho, kdo poskytuje službu tomu,kdo provádí zápis fúze do veřejného rejstříku. Třetí směrnicebyla v r. 2011 nahrazena kodifikovaným zněním pod názvem„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností (kodifikovanéznění)“, nicméně požadavky zakotvené v čl. 16se nezměnily.Konečně v r. 1982 byla přijata tzv. Šestá směrnice, kterástanoví pravidla pro rozdělení akciových společností. 5 Tav čl. 14 stanoví, že nestanoví-li právní předpisy členskéhostátu předběžnou soudní nebo správní kontrolu zákonnostirozdělení, nebo jestliže se tato kontrola nevztahujena všechny právní úkony nezbytné pro rozdělení, použijese článek 16 směrnice 78/855/EHS. Šestá směrnice byla2 První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmůspolečníků a třetích osob vyžadována v členských státech odspolečností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, zaúčelem dosažení rovnocennosti těchto opatření.3 Německé znění čl. 10 první směrnice. „In allen Mitgliedstaaten,nach deren Rechtsvorschriften die Gesellschaftsgründungkeiner vorbeugenden Verwaltungs- oder gerichtlichenKontrolle unterworfen ist, müssen der Errichtungsakt unddie Satzung der Gesellschaft sowie Änderungen dieser Akteöffentlich beurkundet werden.4 Třetí směrnice Rady ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností(78/855/EHS).5 Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982,založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozděleníakciových společností.www.nkcr.cz15
Change language