č.5 - Maskil

vzpomínky➤cti“!). Při absenci antikoncepce (pašovala sez ČSR a z Německa) a naprostého zákazupřerušení těhotenství, byla nechtěná graviditasociální i společenskou katastrofou.Nemanželské dítě totiž NEBYLOPLNOPRÁVNÉ, byl to PANCHART („Panchert“),a muselo tuto skutečnost uvádět vevšech dokumentech a ve škole to panu učiteliVEŘEJNĚ přiznávat. Být rodičemnemanželského dítěte znamenal i konec společenský,včetně rozloučení se z jakoukolivslušnější kariérou. A to platilo i pro řemeslníkya drobné živnostníky, neboť se říkalo:„K tomu nechodíme, ten má parchanta.“Kolik to způsobilo sebevražd, kolik bylovražd novorozeňat při tajných porodech!Tak byl Rakušák drcen dvěma mlýnskýmikameny: „ČERNÝMI FLANĎÁKY“(i když k církvi z tradice inklinoval) a tím, comu bylo cizí, tedy NOVÝMI POMĚRY, cožbyla ta zlořečená, nezbadatelná, neprůhlednáPARLAMENTNÍ DEMOKRACIE. A kdo zaní stál? Kdo tahal za všechny nitky – vevšem a všude? Inu, ŽID přeci!Ale přestože se nemá generalizovat, nelzese tomu vyhnout – Rakušan i NěmecNERAD PŘEMÝŠLÍ. Tomu prvnímu je to„Z’BLÖÖÖD“ („příliš blbé“), a ten druhýmá rád JASNÁ ROZHODNUTÍ, která pakJASNĚ A PŘESNĚ PROVÁDÍ, neboť odpovědnostnese TEN VYŠŠÍ. Rakušanovii Němci bylo jasné, že je CÍRKEV, a tímméně DEMOKRACIE, před ŽIDEM praktickyneochrání, že ho té CHOBOTNICEnezbaví.Byla tu snad ještě jiná síla, která by jesociálně ochránila? Že by tradiční, ještě rozložitáSOCIÁLNÍ DEMOKRACIE, zakořeněnáv DOSUD zaměstnané dělnické třídě?Ale tato „socdem“ byla ležérně rakouská,nic moc nezmohla, a navíc operovala takovýmiteoretickými krámy, jako jeMARXISMUS, který přece, Jesusmaria,také vyžaduje MYŠLENÍ! A na to přeciRakušan kašle („Do scheiss’i’d’rauf!“).Nakonec se v únoru 1934 rozhodli sociálnídemokraté vystoupit v prudké opoziciproti ortodoxnímu kancléři EngelbertDOLFUSSOVI (který obdivoval Mussoliniho),povolali své ozbrojené miliceSCHUTZBUND a šli na vyložený hazard.Shutzbund a dělníci se zabarikádovali vesvých velikánských obytných domech v dělnickýchčtvrtích Florisdorf a Favoriten a navniknutí ozbrojené katolické HEIMWEHR,policie a armády odpověděli střelbouz pušek a kulometů. Vládní síly kontrovalynakonec i palbou z lehkých děl a tanků.Bitva trvala čtyři dny, na obou stranách bylipadlí i ranění. Na straně „RUDÝCH“ to alebyli i dědkové, stařenky, ženy a děti. Zúčtováníbylo řízné – dělníci a jejich vůdci bylipo rychlém soudu oběšeni, včetně předákaBrandstädtera, který měl sedm průstřelů…A to byl konec rakouské sociální demokracie.Její vůdci ji opustili a uprchli do ČSR.Náhodou se jmenovali Bauer a Deutscha byli to – no hádejte? V té chvíli už přes hranicezápadorakouského Vorarlbergu dunělněmecký hlas, znásobený statisíci, ba milionySOUKMENOVCŮ: „Rakousko povstaň– Rakousko probuď se!“ A hesla Třetí říše:„Nikdo nesmí hladovět – nikdo nesmí mrznout!“nebo „Dáme práci každému – stavímespravedlivé, nové Německo. Německo práce,síly, pospolitosti!“A skutečně, v lednu 1933 se moci chopilHitler a už v roce 1934 mizela nezaměstnanost.Při stavbách gigantických, výtečných,ale hlavně strategických dálnic dostali bývalínezaměstnaní najíst z vojenských polníchkuchyní a nemrzli, neboť dostali oblečení,arci pracovní uniformy RAD- Reichsarbeitsdienst.A práce bylo plno v giganticky se rozvíjejícímprůmyslu (ovšem zbrojním). Alekdopak by si tyhle pochybnosti a souvislostibral do hlavy, když ho – a zejména jehorodinu – ničí beznaděj nezaměstnanosti,hladu a zimy? Když mi říkal nezaměstnanýFranzl ROSCHTAPIL: „Proč já jsem radšinechcíp ve válce, aspoň by rodina pobíralanějakou tu penzičku…“ Chápal jsem toa tehdy jsem se styděl za to, že mám co jíst.Hlasy z Hitlerovy Říše volaly: „Balvanemmezi tebou a tvou záchranou je ŽID.Zbav se ho, Já ti k tomu pomohu!“➤Švat 576713