č.5 - Maskil

➤ Jan Demčík, Můj útěk dogulaguSmutné vzpomínky namladé chlapce, kteří chtělibojovat proti nacistům,překročili s nadějí hraniciSSSR a místo uvítání jeNKVD zajala, týrala a nakonec umístila dolágru.Viktor Budín, Podkarpatská Rus očimaČechůZajímavá publikace, která obšírně mapujepodkarpatské reálie v české odborné literatuřev období 1919–1929 a v české beletriiv období 1919–1945, včetně přehledu beletristickýchděl s podkarpatskými motivy.Edvard Beneš, Podkarpatskoa jeho vztahk ČeskoslovenskuVzácný, prakticky neznámýspisek ministrazahraničí Beneše, inspirovanýjeho triumfální cestouna Podkarpatskou Rus, kterou vykonal sesvou chotí v roce 1934, v době oslav patnáctéhovýročí dobrovolného vstupu této zemědo svazku s mladou Československourepublikou. Drobný spis je skvělou ukázkoumoderního přístupu k národnostním problémůma v mnohých principech zůstává dosudaktuální.Sborník z mezinárodní konferencev Praze „Vznik ČSR 1918 a PodkarpatskáRus“Konference se konala na podzim 1998a její účastníci přijeli ze Slovenska, Maďarska,Ukrajiny. Konferenci řídil předsedaspolečnosti, známý publicista a básník JaromírHořec. Diskuzní příspěvky se týkalydoslova všech oblastí, vedle historicko-politickýchtémat hovořili účastníci o zdravotnictví,školství, bezpečnosti, ekonomice.Jaromír Tomeček, Na polonináchNěžné, krásné a zároveň dojemnévyznání lásky nejenk podkarpatské přírodě,ale i všem, kteří ji obývají.Tomeček znalosobně Hordubala, znalJuraje Čupa, který se dobrovolněudal, že zabilsestru, jak mu Bůh poručil,znal Negrovec i chalupu Šuhajových,navštěvoval golet, byl přítelem rabína i jehošámese, znal Hanelle, její rodiče i prarodičea znal i poslední zbojníky Dovbušu a Lipeje.Jeho láska k této zemi je opravdová a ryzí,jeho povídky trvalou ozdobou českéliteratury.Knížky budou ochotně zaslány, jejichcena je zanedbatelná a svou objednávkoupodpoříme DOBROU VĚC. Ve své orientacina Evropskou unii bychom nemělizapomínat, že na Podkarpatské Rusi zůstalizolován hrdý lid s dvojí věrností – ke svédomovině a vzpomínkám na dvacet let příslušnostik slušné a demokratické ČSR.A kde je možno si tyto i další titulyobjednat? Pište na adresu:Společnost přátel Podkarpatské Rusi, Petrohradská9, 101 00, Praha 10 – VršoviceDrahocenné místo této rubriky není třebakrátit informacemi o produkci „lehkýchžánrů,“ neboť ty jsou natrhu v jasné výhodě.Ovšem věrohodnost takovézásady musí být podpořenajejím porušením – jenvýjimky potvrzují pravidla,a proto jsou u nás choványve všeobecné oblibě.Doporučuji tedy dvě knížky jednohoautora. Obě jsou detektivky a obě jsouvýborné. Postmoderní polární detektivkaJdu francouzského spisovatele Jeana Echenoze(1947) se řadí mezi čtenářsky nejúspěšnějšíliterární počiny přelomu tisíciletíNení náhodou, že byla v roce 1999 oceněnaprestižní Goncourtovoucenou. Ani druhá Echenozovadetektivka U piánanezůstává za tou prvnínikterak pozadu. Autorzde vypráví o nešťastnémMaxi Delmarcovi, kterýtrpí strašlivou trémou zvládanou jedině alkoholem.Po dvaadvaceti dnech a šestaosmdesátistranách je konečně zavražděna můžeme se pustit do pátrání. Obě knihyjsou nápadité, plné jemných francouzskýchdrobností. A ještě něco – obě knížky jsoumalým výtvarným klenotem. Kapesní formát14,5 x 11,5 cm je opatřen obálkou, kteráby mohla zastupovat nakladatelství vevýtvarných soutěžích. Autorem je FilipTurek.Jean Echenoz, JDU, 222 str.,JITRO, Praha 2003Jean Echenoz, U PIÁNA, 146 str.,JITRO, Praha 2006V roce 1968 jsem se seznámil s reformnímkomunistou, ekonomem Věnkem Šilhanem.Patřil mezinevelkou, ale vlivnouskupinu soudruhů,kteří pochopili,že režim se musízměnit, neboť ekonomickyuž není schopenzajistit občanůmani jejich základnípotřeby. Ekonomicképotíže, způsobenéneschopným vedením, vyvolávaly stále silnějšíopozici uvnitř samotné strany a touhupo změně. Výsledkem bylo Pražské jaroi 21. srpen. Když důstojníci NKVD zatkliAlexandra Dubčeka v jeho pracovně na ÚVKSČ a unesli jej do Moskvy, bylo nutnopokračovat v přípravách na svolání14. mimořádného, tzv. vysočanského sjezdu.Když se jej s velkým úsilím podařilo –takřka před nosem okupantů – svolat, bylVěnek Šilhán na jeho začátku pověřen, abyuneseného Dubčeka zastupoval. Později, ponástupu G. Husáka, byl úspěšný sjezd prohlášenilegálním a jeho výsledky anulovány.Šilhánova hvězdná hodina skončila, zestrany byl vyloučen a musel opustit i funkciprorektora a profesora na VŠE. Nastalydlouhé měsíce a roky strávené trmácením popodřadných zaměstnáních za neustáléhodohledu všudypřítomné StB.Mýlíte se, pokud očekáváte zprávuo knize týkající se Věnka. Nikoliv. To byl jenúvod k tomu, že jeho báječná žena Libušenapsala své paměti, kde se upřímně vrací kevšem důležitým mezníkům svého životaa kriticky hodnotí mnohé názory, které kdysizastávala. I ona se stala významnou součástítehdejšího disidentského hnutí a společněs manželem čelila nejednoduché situaci. SignatářkaCharty 77 a v letech 1987–88 jejímluvčí, pracovnice Výboru na obranunespravedlivě stíhaných, obětavá pomocnicepři distribuci finanční i hmotné pomoci,žena, na kterou se mohli všichni spolehnout.V současné době je místopředsedou Českéhohelsinského výboru, za svou činnost bylaprezidentem republiky dekorována vysokýmstátním vyznamenáním. Neškodí se toutoknihou vrátit do nedaleké minulosti a některáfakta připomenout, jiná objevit.Libuše Šilhánová, OHLÉDNUTÍZA ŽIVOTEM, 250 str., PORTÁL,Praha 2005◗ Milan KALINAŠvat 576717