č.5 - Maskil

PATNÁCTÝ ŠVAT –SVÁTEK PLODNOSTI ZEMĚ IZRAELETřetího února budeme spolu sešabatem také slavit Tu-bišvat,který se v Mišně nazývá Nový rokstromu – Roš hašana le-ilan.Tu-bišvat má v moderním Izraeli, alei v zemích diaspory, mnoho podob. Od prostéhoposezení s konzumací sušeného a čerstvéhoovoce, přes tradiční seder Tu-bišvats jeho mystickou symbolikou vína a ovoce.V Izraeli je více než stoletá tradice v tentoden vysazovat nové stromky. Letos však tutotradici nelze stoprocentně dodržet, neboťsázení či vysazování je jednou z 39 prací –melachot – zakázaných o šabatu. Tato skutečnostvšak nikomu nebrání vysazovatmladé stromky i po tomto datu. Naopak,letošní vysazování stromků bude zvláštězáslužné. Vzpomeneme-li si na válečné událostiloňského léta, které postihly sever země,kdy rakety Hizballáhu nezabíjely pouze nicnetušící civilní obyvatelstvo a neničily jenomdomy, ale pokud vybuchly, díky Bohu, vevolné přírodě, byly mnohdy příčinou požárů,jimž padly za oběť stovky hektarů jak lesníhoporostu, tak i ovocných stromů. Samozřejměje prvořadou povinností nás všech zničenoupřírodu opět rekultivovat a ozdravit.Podívejme se nyní, jak naši učenci hovořilio stromech a národu Izraele:Proč přirovnávají Izrael k olivě? Abyvysvětlili, že pokud olivu nedáme do lisu,nedostaneme z ní olej. Podobně je tomui s lidem Izraele – jedině soužení (lis) hovrátí zpět na spránou cestu, z níž sešel. Takjako olivovník neopadává v letním obdobía ani v období dešťů, ani Izrael nepřestaneexistovat na tomto světě – ba-olam ha-ze,a ani v budoucím světě – ba-olam ha-ba (dleMenachot 53b).O holubici, kterou Noe vypustil z archy,aby zjistil, zda vody potopy již opadly, řeklrabi Jermja ben Elazar: Co znamená: „A hle,měla v zobáčku čerstvý olivový lístek (Gn8,11)?“ Holubice řekla Hospodinu: „Vládčesvěta, nechť je má potrava trpká jako oliva,ale tebou daná, než aby byla sladká jakomed, ale závisela od lidí.“ (dle Eruvin l8)K tomu můžeme dodat, že bychom měli býtpodobní oné Noemově holubici. Nemámedoufat v přísliby a ujištění jiných národů, aleMotivy šiv’at ha-minim nás provázejí také na židovských mincích od dob hasmonejských králů až do dnešníchdnů. Izraelské moderní mince s motivy šivat haminim:1 agora z let 1960–80 s motivem tří ječmenných klasů. Replika z bronzové pruty krále Heroda Agrippy I. (41–44 o.l.)25 prutot z roku 1954 s motivem tří vinných hroznů. Replika z mince ražené za Bar Kochbova povstání(132–135 o.l.)1 libra z let 1967–80 s motivem tří granátových jablek. Replika z mince krále Alexandra Jannaje (103–76 př.o.l.)100 prutot z roku 1955 s motivem datlové palmy. Replika z mincí Heroda Antipy, správce Galilee(4 př.o.l.–39 o.l.) a z mincí ražených za Bar Kochbova povstání10 nových šekelů – mince používaná od roku 1995 dodnes s motivem palmy, vedle níž jsou dva koše plné datlí.Replika z mince ražené během prvního protiřímského povstání (rok 69 o.l.)pouze v Hospodina. Takto to napsal předtřemi tisíci lety král David v Žalmu 118:„Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufatv člověka. Lépe utíkat se k Hospodinu, neždoufat v knížata.“ Tato moudrá Davidovaslova si připomínáme vždy o svátcích a nanovoluní, neboť v tyto slavnostní okamžikyčteme modlitbu Halel, jejíž součástí jei Davidův 118. žalm.Proč je Izrael přirovnáván k fíkové palmě?Z fíkové palmy se dá vše zužitkovat, nic nepřijdenazmar. Její sladké plody jíme. Mladénerozvité listy používáme jako lulavy o svátkuSukot a držíce je v rukou, velebíme Hospodina.Rozvitými palmovými listy pokrývámestánky. Z vláken fíkové palmy se vyrábějí provazy,suché listy slouží k výrobě košíkůa z opracovaných palmových kmenů se vyrábějístřešní trámy. Podobně je tomu i se synyIzraele, nikdo není zbytečný, neužitečný. Jsoumezi nimi znalci bible, Mišny i znalci agady(midrašů). Jsou mezi nimi ti, kteří plní Božípřikázání – micvot, i ti, kteří se zabývají dobročinností(dle Berešit Rabba 41).Každý pátek večer při kabalat šabata v ranní šabatové modlitbě pronášímeŽalm 92 – Mizmor šir le-jom ha-šabat, v němžse praví: „Spravedlivý roste jako fíkovápalma, rozrůstá se jako libanónský cedr.“ RabiDov Baer, zvaný Maggid z Meziriče (z. 1772),vysvětloval tento verš tak, že jsou dva druhyspravedlivých – cadiků. Spravedliví, kteřímají podíl na změně myšlení lidí tím, že je učí,přibližují Tóře a jejím přikázáním. Druzí spravedlivívyhledávají samotu, kde se ponořují dosamostudia Tóry. Ti první jsou podobní fíkovépalmě, která dává potravu zemi a jejím obyvatelům.Ti druzí jsou podobní libanónskémucedru – vysocí a košatí ve svých znalostech,ale bez plodů, které by sloužily jako duchovnípotrava ostatním.Proč je Izrael přirovnáván k vinné révě?Když chtějí vinaři zlepšit kvalitu révy, abybyla ušlechtilejší, tak ji vezmou z jejíhopůvodního místa a přesadí ji jinam. Podobněje tomu i se syny Izraele. Co udělal Hospodin,když chtěl, aby se Izrael stal ve světěznámým? Vyvedl ho z Egypta a přivedl hona Sinajskou poušť. Synové Izraele si tamvedli úspěšně a přijali tam také Tóru. Poté,kdy přijali Tóru, se zvěst o nich rozšířila pocelém světě (dle Šemot Rabba 44).Tóra výstižně popisuje plodnost zeměIzraele, kterou symbolizuje sedm druhů rostlin– dva druhy obilí a pět druhů ovoce(Dt 8,7-8): „Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí dozemě... do země, kde roste pšenice i ječmen,vinná réva, fíkoví a granátová jablka, dozemě olivového oleje a (datlového) medu...“Odtud se učíme, že zásluhy našich otců bylytak veliké, že díky jim je Všemohoucí uvedldo tak bohaté země, s přírodou v její panenskéčistotě. Je pouze na nás, na jejich potomcích,abychom ovoce zásluh našich otcůnezničili a neproměnili kvetoucí sad v poušťa skládku odpadků. Pravdou však zůstává, žeza posledních třináct století, kdy byla zeměIzraele pod vládou cizinců (Arabů, křižáků,Mamlúků, Turků a Angličanů), nedávalanikdy tak bohatou úrodu jako za posledních58 let, kdy se opět vrátila pod vládu potomkůAbrahama, Izáka a Jákoba, kterým tuto zemiHospodin zaslíbil.◗ Rabín Daniel Mayer2Únor 2007