zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

12
SEKCE PREGRADUÁLNÍ – TEORETICKÁ ČÁST
žily silymarin (SIL) a resveratrol (RSV). Parametry hepatocytů byly stanoveny v přímém zvětšení 630 x, Leica DMLB, kamera DC
300, v programu IM 500. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena pomocí t-testu.
Porovnání ukázalo již u kontrolních vzorků rozdíl velikosti hepatocytů primární kultury oproti zbývajícím. To odpovídá odlišnému
„chováním“ buněk v kultuře v porovnání s podmínkami „in situ“ i v bioreaktoru. Prokázali jsme, že hepatoprotektivní i hepatotoxické
látky vyvolávají zvětšení buněk v porovnání s kontrolní skupinou. Vysvětlení lze hledat v akumulaci inkluzí v cytoplazmě,
jak je tomu u LPS s kapénkami lipidů, ale především ve změně membránového transportu osmoticky aktivních iontů
s nasátím tekutiny (D-gal a tBH). Kombinovaný vliv LPS a DG byl nejmarkantnější, ale na jaterním lalůčku byla prokázána nejrychlejší
restituce změn v periferní zóně. Použití tBH vykazuje rovněž zvětšení buněk při cytologickém obrazu segregace organel
z periferní cytoplazmy, který neovlivnilo ani použití hepatoprotektiv. Vliv TNF-α nejen stimuloval apoptózu, ale zároveň vedl
ke zvětšení hepatocytů, jak prokázala pozitivní imunoflorescence, zatímco u buněk neapoptotických se velikost statisticky významně
nelišila od kontrolní skupiny.
EVOLVING SPECTRUM OF FOODBORNE INFECTIONS
Author: AARON RULSEH, 5. roč.
Supervisor: Prof. Vladimir Bencko, MD, DrSc., Institute of Hygiene and Epidemiology, First Faculty of Medicine,
Charles University in Prague
Introduction: More than 200 diseases are now known to be transmitted through food, and it is estimated that from 30-65% of
the population of industrialized countries suffer from acute gastrointestinal infection annually. Although foodborne infection
has been a health concern for thousands of years, the spectrum of pathogens causing foodborne infections is continuously
evolving. To develop effective control measures, including prevention and rapid response, an understanding of the factors
contributing to the emergence of foodborne pathogens is necessary. Here we examine those contributing factors and their
influence on select emerging pathogens.
Methods: Meta-analysis of current literature.
Results: Several factors have been found to influence the emergence of foodborne pathogens, including: travel and migration,
changes in food supply, sensitive sub-populations (elderly, and especially immunocompromised), and also environmental
factors. The combined influence of these factors have affected the emergence of S. spp., most notably S. enteritidis, and this
pathogen remains one of the most frequently implicated in foodborne infections today. C. jejuni has surpassed S. spp. in many
studies and regions of the world as the pathogen most frequently responsible for foodborne infections, in part due to changes
in food supply, environmental factors, and also preventive and response measures affecting Salmonellae. L. monocytogenes
remains an important emerging foodborne pathogen due to the high morbidity and mortality associated with infections;
changes in food supply, sensitive sub-populations, environmental factors and viability at low temperatures have all influenced
its emergence.
Conclusion: The spectrum of foodborne infections is continuously evolving, and the synergy of many factors influences the
emergence of foodborne pathogens. By understanding the factors contributing the emergence of pathogens, it is hoped that
more effective prevention and response programs may be developed.
Keywords: Foodborne Infections, Emerging, Salmonellae, Listeria monocytogenes, Campylobacter jejuni.
VLIV METABOLITŮ GLYKOLÝZY NA MITOCHONDRIÁLNÍ ENERGETIKU
Autor: Jan Škrha jr., 5. roč., Juraj Gáll, Eva Sedláčková, Richard Buchal, Jan Pláteník
Školitel: MUDr. Jan Pláteník, Ph.D., Ústav lékařské biochemie 1. LF UK
Úvod: Významnou úlohu v patogenezi dlouhodobých komplikací diabetes mellitus hraje mitochondriální produkce kyslíkových
radikálů v důsledku zvýšené oxidace glukózy. V této práci se zabýváme efektem metabolitů glykolýzy na energetiku a otvírání
megakanálu ve vnitřní mitochondriální membráně (MPT, mitochondrial permeability transition).
Metodika: Mitochondrie byly izolovány z potkaních jater klasickým postupem subcelulární frakcionace. Změny potenciálu
vnitřní mitochondriální membrány byly měřeny pomocí fluorescenční sondy JC-1, paralelně bylo detekováno bobtnání mitochondrií
(MPT) jako pokles rozptylu světla při 504 nm. Mitochondrie byly energizovány sukcinátem s přídavkem rotenonu (inhibitor
komplexu I), příp. malátem + pyruvátem. Následně byl studován efekt dvou koncentrací (5 mmol/l a 30 mmol/l) glukózy,
glukóza-6-fosfátu (nebo glukózy + ATP + Mg), fruktóza-6-fosfátu a glukóza-1-fosfátu. K indukci MPT bylo použito CaCl 2 . Mitochondrie
byly také preinkubovány 5 hodin s glukózou (5 mmol/l a 30 mmol/l) a poté zpracovány stejným způsobem. K ověření
vlivu Glut1 transportéru v mitochondriální membráně na sledované proměnné byl použit Cytochalasin B (inhibitor Glut1).
Výsledky: Mitochondrie energizované oběma substráty udržovaly stabilní membránový potenciál po celou dobu měření.
Glukóza, glukóza-6-fosfát a fruktóza-6-fosfát neměly žádný vliv na kalciem indukované MPT, glukóza-1-fosfát možná působí
jako slabý inhibitor MPT. Metabolity glukózy byly použity jako draselné soli. Sodná sůl glukóza-6-fosfátu působila dramatické
bobtnání a depolarizaci. Preinkubace mitochondrií s glukózou také nevedla ke změnám energetiky ani indukce MPT. Kombinace
glukózy s ATP a Mg, které umožňuje tvorbu glukóza-6-fosfátu v reakční směsi, ani inhibice Glut1 cytochalasinem B nezpůsobily
odchylky membránového potenciálu ani bobtnání.
Závěr: Získané výsledky nesvědčí pro přímý vliv glukózy a fosforylovaných hexóz z glykolýzy na bazální bioenergetiku nebo
kalciem indukované otvírání megakanálu v izolovaných jaterních mitochondriích. Dramatický efekt sodných iontů je zřejmě