zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

1. MÍSTO
SEKCE PREGRADUÁLNÍ KLINICKÁ – VÍTĚZNÉ PRÁCE
VÝSKYT ANEUPOIDNÍCH EMBRYÍ V SOUVISLOSTI S VĚKEM MATKY
Autoři: I. Ullmanová, D. Hlinka, D. Zudová, T. Mardešić
Školitel: doc. MUDr. Tonko Mardešić, CSc., Sanatorium Pronatal, Praha
Problematika poruch reprodukce je v současné době jedna z velice diskutovaných kapitol nejen
v oblasti reprodukční medicíny, ale také v oblasti populační politiky. Její význam narůstá především
s poklesem úhrnné plodnosti, odkladem těhotenství do vyššího věku matky a se stárnutím populace.
Vyšší věk matky je patrně nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje lidskou plodnost, neboť je
příčinou progresivního poklesu reprodukčního potenciálu ženy.
Z hlediska populačního vývoje došlo v České republice v 90.letech k přechodu od modelu „časné plodnosti“ k modelu
„pozdní plodnosti“ (odkladem těhotenství) (obr. 1) (Burcin, Kučera 2003, Kocourková 2002). V první fázi došlo k poklesu plodnosti
ve všech věkových kategoriích, ve druhé fázi pak zaznamenáváme pokles plodnosti ve věkové skupině 20- 24 let a postupný
narůst ve věkové skupině 25 – 30 a 30 -35 let. Prognózu budoucího vývoje zachycuje studie „Perspektivy populačního vývoje
České republiky na období 2003-2065.“ (Burcin a Kučera 2003). (obr 2.) Budoucí vývoj směřuje k nárůstu plodnosti žen věkové
skupiny 30 let a výše a odkladu těhotenství do vyšších věkových kategorií.
Obrázek 1. Vývoj rozložení plodnosi v ČR podle věku matky mezi roky (Zdroj: ČSÚ – Zpráva o rodičce rok 1995–2006)
Obrázek 2. Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti a její struktury podle věku matky mezi roky 2003 a 206 (Zdroj: Burcin,Kučera. Perspektivy
populačního vývoje České republiky na období 2003–2065)
Jsou tato data znepokojující? Je dobře známou skutečností, že věk ženy je rozhodujícím faktorem pravděpodobnosti úspěšného
otěhotnění i úspěšnosti léčby neplodnosti. (Fong et al., 2004,Eshre, 2003, Munné et al., 2007) S rostoucím věkem ženy naděje
na otěhotnění klesá. Zvyšuje se riziko (geneticky podmíněného) abortu, ať už spontánního, či indikovaného, zvyšuje se
riziko koncepce plodu s chromozomálně podmíněnou vrozenou vadou, dochází k poruchám implantace a rýhování embrya.
(Pellicer et al., 1999, Munné et al., 2006) Současná demografická situace a problémy s neplodností daly podklad pro extenzivní
rozvoj metod asistované reprodukce a použití techniky dárcovství oocytů. Ze současných výzkumů vyplývá, že reprodukční
schopnost žen, kterým byly implantovány dárcovské oplodněné oocyty, neklesá. (obr. 3) Domníváme se tudíž, že nižší repro-
71