zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

22
SEKCE POSTGRADUÁLNÍ – TEORETICKÁ ČÁST
Závěr: Nezjistili jsme rozdíl v působení kolostra zdravých a alergických matek na novorozenecké lymfocyty. Již na úrovni
novorozeneckých lymfocytů je možné sledovat sklon k alergickému fenotypu. Vlastnosti novorozeneckých lymfocytů by mohly
sloužit jako včasný prediktivní znak sklonu k alergickému onemocněni a tedy i k potencionální včasné léčbě či prevenci vzniku
alergie.
Tato práce vznikla za podpory grantů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR MSM0021620806 a Grantové agentury ČR
310/08/H077.
AKTIVACE KASPÁZ PŘI INFEKCI BUŇKY VIREM VAKCÍNIE
Autorky: Jana Lišková, Zora Mělková
Školitelka: MUDr. Zora Mělková, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN
Ve většině buněčných typů způsobuje infekce virem vakcínie lýzu buňky, což lze považovat za ekvivalent nekrózy. V naší laboratoři
jsme však v buněčných liniích BSC-40 a HeLa G při tomto typu infekce pozorovali zvýšenou aktivaci kaspáz, typický znak
apoptózy (Kalbáčová et al., 2008).
Aktivaci kaspáz jsme původně charakterizovali metodou využívající průtokovou cytometrii, a to pomocí fluorescenčního
pan-kaspázového inhibitoru FITC-VAD-FMK (CaspACE, Promega), který se váže do aktivního místa kaspázy, avšak nereaguje
s pro-kaspázou. Abychom se ujistili o specificitě tohoto eseje, stanovovali jsme fluorescenci CaspACE po přidání nefluorescenčního
pan-kaspázového inhibitoru zVAD-FMK. Tento inhibitor výrazně snížil fluorescenci infikovaných buněk, zatímco kontrolní
inhibitory specifické pro calpain tuto fluorescenci nesnižovaly. Podobné kompetiční experimenty jsme provedli i s inhibitory
specifickými pro jednotlivé kaspázy (kaspázu 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9,10, 13). Ukázalo se, že v buňkách infikovaných virem vakcínie jsou
výrazně aktivovány kaspázy 2 a 4, mírně také kaspáza 3. Aktivitu těchto kaspáz jsme dále stanovovali v lyzátech vakcínií infikovaných
buněk, a to pomocí fluorescenčních esejů specifických pro jednotlivé kaspázy.
Kaspáza 2 se účastní aktivace apoptózy následkem poškození DNA, při působení TNFα, a také při infekci některými vnitrobuněčnými
parazity. Kaspáza 4 je homologem zánětlivé kaspázy 1. Také byla pozorována její aktivace při stresu endoplasmatického
retikula a následné apoptóze. Ačkoli úloha kaspáz 2 a 4 v apoptóze není zcela jasná, zřejmě se obě podílejí i na zánětlivé
signalizaci, což by mohlo být významné pro typ imunitní odpovědi organismu při infekci virem vakcínie.
ANALYSIS OF INHIBITORY EFFECTS OF ETHACRYNIC AND α-LIPOIC ACIDS ON THE INFECTION WITH
VACCINIA VIRUS
Autoři: Martina Spišáková, Zdeněk Čížek a Zora Mělková
Školitelka: MUDr. Zora Mělková, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN
Vaccinia virus (VV), member of the Poxvirus family, had been successfully used for smallpox eradication. Today, under the fear
of a smallpox misuse for bioterrorist purposes, understanding the basic processes underlying poxvirus infection and finding
new agents effective against poxviruses represent a considerable challenge.
In our laboratory, we have observed inhibitory effects of two thiol-reactive agents, α-lipoic (LA) and ethacrynic acids (EA), on
VV infection. The specificity of this effect was compared with three other redox-modulating agents, β-mercaptoethanol, DTT
and ascorbic acid. However, none of them induced any inhibition of VV growth. The effective concentrations of EA fall in low
micromolar range, while LA is effective in high micromolar concentrations. Consequently, we have confirmed the inhibitory
effects of EA and LA on the growth of VV and on the activity of a reporter gene luciferase expressed by VV recombinants in
several cell lines of different origins – in epithelial cells HeLa G and BSC-40, in fibroblasts L929, in macrophages J774.G8 and in
T-lymphocytes Jurkat.
We have further analyzed the mechanism of action of the two agents. They both decreased the overall levels of VV late proteins,
as demonstrated by western blot analysis. Yet they did not inhibit VV DNA synthesis, as characterized by quantitative real
time-PCR. Consequently, we have explored the step in VV growth cycle inhibited by the two agents – they both seem to inhibit
the late protein synthesis of VV or possibly the morphogenesis of the viral particle.
In conclusion, thiol-reactive compounds similar to the EA or LA might be useful to inhibit poxvirus growth.
LOKALIZACE RDNA TRANSKRIPČNÍCH MÍST U SACCHAROMYCES CEREVISIAE
Autoři: Veronika Moravčíková, 3. r. PGS, Jan Bednár
Školitel: RNDr. Jan Bednár, Ph.D., Ústav buněčné biologie a patologie, 1. LF UK
Úvod: Lokalizace transkripčně aktivních ribozomálních genů (r-genů) je stále nejednoznačná a je střídavě mapována jak do
fibrilárních center, tak i do obepínajících densních fibrilárních komponent, případně jejich vzájemných hranic. Tato nejednoznačnost
je způsobena variabilitou transkripční aktivity jednotlivých kopií r-genů v jadérku. Je proto velmi obtížné přesně lokalizovat
celou sadu r-genů a kolokalizovat je s konkrétními jadérkovými strukturami. Řešení může přinést porovnání kmene
kvasinek Saccharomyces cerevisiae s genotypem NOY 886, který nese přesně 40 kopií plně aktivních r-genů s kontrolním kmenem
NOY 1051, který nese približně 140 kopií r-genů s různým stupněm transkripční aktivity.