zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

40
SEKCE POSTGRADUÁLNÍ – KLINICKÁ ČÁST I
dietní zvyklosti, obezita a sedavý způsob života. Patofyziologicky působí oxidativní stres, chronický zánětlivý stav a endotheliální
dysfunkce. Tuková tkáň je endokrinně aktivní a sekretuje mj. adiponektin a leptin. Adiponektin je protein strukturálně podobný
TNF alfa a kolagenu, zvyšující citlivost periferních tkání k insulinu. Leptin je hormon produkovaný adipocyty. Účastní se
regulace příjmu potravy a výdeje energie prostřednictvím působení na specifické receptory hypothalamu. Některé studie ukázaly,
že zvýšené hladiny leptinu korelovaly s rizikem aterosklerosy, kdežto u adiponektinu se zdá, že je vůči aterosklerose protektivní.
Metodika: 51 osob zařazených do studie bylo rozděleno do dvou skupin: 1. pacienti s MS a 2. zdraví lidé s nadváhou. Vyšetřili
jsme základní antropometrické parametry, parametry lipidového a glukosového metabolismu, konjugované dieny v LDL
(CD-LDL), magnesium, homocystein, cyanokobalamin, adiponektin a leptin.
Výsledky: Skupina s MS měla významně vyšší obvod pasu a poměr pas-boky, z biochemických parametrů vyšší koncentrace
CRP, glukosy, C-peptidu, celkového a non-HDL cholesterolu, triglyceridů, apoB a neesterifikovaných mastných kyselin. Snížená
byla koncentrace magnesia. Rozdíly v koncentracích adiponektinu a leptinu nedosáhly statistické významnosti, jejich poměr
však byl u skupiny MS významně snížen. Z odvozených parametrů byl u skupiny MS zvýšen index HOMA-IR a snížen QUICKI.
Zvýšení poměru insulin/glukosa nedosáhlo statistické významnosti. Poměr adiponektin/leptin vykazoval významnou negativní
korelaci s těmito parametry: BMI, obvod pasu, procento tukové hmoty, koncentrace insulinu a CD-LDL, index HOMA-IR a poměr
insulin/glukosa.
Závěr: U pacientů s MS existuje vůči zdravým osobám s nadváhou kromě již známých rozdílů v antropometrických parametrech
a parametrech lipidového a glukosového metabolismu též i signifikantní rozdíl v poměru adiponektin/leptin.
ZMĚNY V EPIDEMIOLOGII TONZILÁRNÍHO KARCINOMU V ČESKÉ REPUBLICE A VZTAH K K HPV IN-
FEKCI
Autoři: Eliška Mudrová, Ruth Tachezy, Jan Klozar
Školitel: doc. MUDr. Jan Klozar, CSc., Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol,
katedra IPVZ
Úvod: Incidence karcinomu patrových mandlí v České republice od 70.tých let neustále stoupá. Roste navíc výrazněji než incidence
tumorů ostatních lokalizací v orofaryngu. Prokázanými rizikovými faktory vzniku nádorů hlavy a krku je zejména kouření
a konzumace alkoholu. Mnoho současných studií včetně našich výsledků prokazuje, že nezávislým rizikovým faktorem u části
karcinomů hlavy a krku (zejména tonsil) je infekce lidských papilomavirů (HPV). Pro účast HPV v etiologii karcinomu tonzil
svědčí i přítomnost specifických HPV protilátek v seru pacientů a řada molekulárně-biologických důkazů. HPV DNA je nalézána
v buňkách tonzilárních karcinomů nejčastěji ze všech nádorů hlavy a krku. Cílem práce je referovat o prevalenci HPV u jednotlivých
lokalizací tumorů a zároveň ověřit hypotézu, že výše zmíněná stoupající incidence má souvislost s HPV infekcí.
Metodika: V rámci studie jsme vyšetřili 86 pacientů s diagnózou dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní nebo orofaryngu
a 124 zdravých kontrol. Pacientům i kontrolám jsme odebírali cytologický materiál formou výplachů úst ke stanovení
prevalence HPV DNA a žilní krev ke stanovení přítomnosti HPV specifických protilátek. U pacientů jsme k detekci HPV DNA
získali vzorek primárního tumoru. Demografická data byla získávána formou standardizovaných dotazníků. V rámci epidemiologické
studie jsme zjišťovali vývoj incidence jednotlivých diagnóz nádorů hlavy a krku za posledních 30 let v České republice.
Tato data jsme porovnávali s údaji o spotřebě cigaret a konzumaci alkoholu v ČR za stejné období.
Výsledky: Ve skupině všech sledovaných lokalizací tumorů mimo tonzilárních byla HPV DNA nalezena ve 39% případů, zatímco
ve skupině pacientů s tonzilárním karcinomem byla prevalence HPV DNA 75,9%. Pacienti s HPV pozitivními nádory se
lišili od negativních v demograických charakteristikách. Dále jsme zjistili, že incidence karcinomu tonzil stoupla za posledních
30 let o 194,2% oproti spotřebě cigaret a alkoholu, ty stouply o 19,8% a 7,5%.
Závěr: Odlišnost demografických charakteristik pacientů s HPV pozitivními tumory naznačuje etiologickou odlišnost těchto
nádorů. Epidemiologická data poskytují důkazy o tom, že zvyšující se incidence tonzilárního karcinomu nesouvisí patrně se
zvýšenou expozicí tabáku a alkoholu, ale spíše s rozšiřující se HPV infekcí.
AKTIVITA ANTIOXIDAČNÍCH ENZYMŮ U KRITICKY NEMOCNÝCH PACIENTŮ V SEPSI
Autoři: František Novák jn. 1 , Jana Kodytková1 , Lucie Vávrová1 , František Novák sn. 2
Školitel: prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., 1IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, 2Katedra biochemie, PřF UK
Úvod: Systémová zánětlivá odpověď (SIRS) spojená se septickým stavem je způsobená toxickým působením mikrobiálních
produktů a nadměrnou produkcí zánětlivých mediátorů. Vznikající reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) působí oxidační
poškození buněk, inaktivují katecholaminy a dále stimulují transkripci genů prozánětlivých cytokinů. Zásadní roli zde hraje
nerovnováha mezi tvorbou RONS a kapacitou antioxidačního systému v průběhu sepse a SIRS. Hlavním zdrojem RONS jsou
sepsí aktivované fagocyty. Cílem této studie je porovnat aktivitu vybraných antioxidačních enzymů u kriticky nemocných pacientů
v intenzivní péči ve srovnání s kontrolními soubory kriticky nemocných bez přítomnosti sepse a ambulantních pacientů.
Metodika: Prospektivní observační studie na interní jednotce intenzivní péče. Klinické a laboratorní vyšetření bylo provedeno
u septických pacientů bez léčby antioxidanty. Párováním podle věku a pohlaví, případně APACHE II skóre u kriticky nemocných
byly k těmto pacientům vybrány a vyšetřeny kontrolní soubory neseptických pacientů na JIP a v ambulanci. Soubor septických
pacientů byl dále vyšetřen po týdnu a konečně po odeznění klinických a laboratorních ukazatelů sepse. V rámci