zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

SEKCE PREGRADUÁLNÍ – KLINICKÁ ČÁST
PŘÍNOS DATABÁZOVÝCH APLIKACÍ V KLINICKÉM VÝZKUMU
Autoři: Bc. Zdeněk Telička, 2. roč., Jan Blažíček, SOŠ a SOU Praha-Hostivař
Školitel: MUDr. Jan Jiskra, PhD., III. interní klinika 1. LF UK a VFN
Snad každé klinické pracoviště v současné době řeší možnosti ukládání dat pro výzkumné účely, a proto většina z nich shromažďuje
data v tabulkových kalkulátorech pro jejich nízké finanční a časové nároky. Nevýhodou tabulkových kalkulátorů je
jejich využitelnost jen pro data malého rozsahu bez možnosti sdílení dat mezi více uživateli. Na 3. interní klinice se dlouhodobě
zabýváme vývojem informačních systémů pro sběr a analýzu výzkumných dat a také pro zpřístupnění mezioborové spolupráce
lékařů na společných projektech.
Vyvinuli jsme databázovou aplikaci, ve které je možné ukládat strukturovaná data již během vyšetření pacienta a přitom její
používání není pro lékaře časově náročné. To bylo dosaženo díky implementaci několika funkcí pro výměnu dat s nemocničním
informačním systémem. Pacient zobrazený v nemocničním systému je automaticky zobrazen i ve vyvinuté aplikaci a lékař tudíž
nemusí dvakrát zadávat iniciály pacienta, apod. Lékaři vkládají strukturované informace pouze do vyvinuté aplikace a ty
jsou pak automatizovaně generovány do lékařských zpráv a exportovány do nemocničního systému. Aplikace rovněž umožňuje
import biochemických vyšetření z nemocničního informačního systému. Vývoj aplikace probíhá ve spolupráci s úsekem informatiky
VFN, kde jsou data uložená na databázovém serveru, ke kterému je přístup uživatelů řízen pomocí autorizace a autentizace.
S aplikací mohou nezávisle pracovat různé výzkumné týmy a výrazně tak zvýšit efektivitu využití informací.
Zároveň vyvíjíme webovou aplikaci, jejímž cílem je podpora spolupráce lékařů na projektech, které probíhají mezi různými
pracovišti z celé republiky. V systému je možně objednávat pacienty na vyšetření pro výzkumné účely nebo jen odesílat výsledky,
apod.
Obě popisované aplikace tvoří robustní nástroj a v současné době nemáme informace, že by se na jiných klinikách využíval
podobný systém. Nespornou výhodou tohoto projektu je také to, že jej vyvíjí sami studenti s lékaři a komerční firmy nám poskytují
pouze sponzorství. Nad aplikací a daty tak máme plnou kontrolu a nemusíme se spoléhat na placené služby, které by
byly vzhledem k rozsáhlosti projektu finančně nereálné.
VÝSKYT ANEUPOIDNÍCH EMBRYÍ V SOUVISLOSTI S VĚKEM MATKY
Autoři: I. Ullmanová, 5. r., D. Hlinka, D. Zudová, T. Mardešić
Školitel: doc. MUDr. Tonko Mardešić, CSc., Sanatorium Pronatal, Praha
Úvod: Se změnami v reprodukčním chování (odsun prvního těhotenství do stále vyššího věku ženy) a s měnící se demografickou
situací (stárnutí populace) vystupuje stále více do popředí problematika tzv. reprodukčního stárnutí. Je přitom dobře známou
skutečností, že věk ženy je rozhodujícím faktorem pravděpodobnosti úspěšného otěhotnění i úspěšnosti léčby neplodnosti.
S rostoucím věkem ženy naděje na otěhotnění klesá, zvyšuje se riziko (geneticky podmíněného) potratu i riziko
koncepce plodu s chromozomálně podmíněnou vrozenou vadou. Cílem mého projektu bylo ozřejmení frekvence výskytu aneuplodidních
embryí ve vztahu k věku ženy.
Metodika a materiál: Hodnotila jsem výsledky screeningu chromozomálních aneuploidií prováděných na preimplantačních
embryích (PGS- preimplantation genetic screening) prováděného jako součást léčby neplodnosti metodou mimotělního
oplodnění (IVF). Biopsie blastomery byla provedena u 8 buněčných embryí (po 72 hodinách od oplození) a po zafixování buněčného
jádra byl preparát předán do genetické laboratoře k vyhodnocení genetické výbavy embrya metodou FISH (Florescence
In Situ Hybridization). Používány byly DNA sondy firmy Vysis a byly sledovány chromozomy 13,15,16,18,21,22, X a Y. Euploidní
embrya byla po 120 hodinách od oplození ve stadiu blastocyst přenesena zpět do dělohy. Do souboru bylo zařazeno
281 žen, u kterých bylo vyšetřeno popsaným způsobem celkem 1690 embryí. Pacientky byly rozděleny do 4 skupin podle věku:
skupina A (≥ 40 let), skupina B (35-39 let), skupina C (