zde - 1. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

SEKCE POSTGRADUÁLNÍ – KLINICKÁ ČÁST I
laboratorních vyšetření byla stanovena aktivita antioxidačních enzymů superoxid dismutázy (SOD), katalázy (CAT), glutathionperoxidázy
(GPX) a glutathioreduktázy (GR) v erytrocytech. Hodnoty p< 0,05 byly považovány za statisticky významné.
Výsledky: Vyšetření jsme provedli u 30 septických pacientů, dále 30 ambulantních pacientů bez známek sepse a 15 kriticky
nemocných neseptických pacientů. Zjistili jsme pokles aktivity CAT resp. GPX u septických pacientů ve srovnání s ambulantní
kontrolou resp. oběma kontrolními skupinami. Naopak aktivita SOD a GR v sepsi stoupá při porovnání s oběma kontrolními
soubory pacientů. U pacientů se po odeznění sepse hodnoty všech měřených parametrů již nelišily od ambulantních kontrol.
Závěr: U pacientů v septickém stavu se mění aktivity vybraných antioxidačních enzymů. Tyto změny mizí po odeznění sepse.
Studie byla podporována z grantu IGA MZ NR/8943-4/2006.
NAŠE VÝSLEDKY PŘI STUDIU ZMĚN CÉVNÍHO ZÁSOBENÍ STŘEVA U CROHNOVY CHOROBY
Autoři: Ivo Rathous, David Kachlík
Školitel: prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN
Úvod: Studie vznikla na základě polemiky: Jsou cévní změny u Crohnovy choroby příčinou či důsledkem této choroby / Lukáš
a další/. Jsou cévní změny měřitelné a klinicky hodnotitelné, použitelné jako marker pokročilosti choroby?
Metodika: Materiál jsme odebírali peroperačně při plánovaných resekcích střeva u nemocných postižených Crohnovou
chorobou. Ke studiu cévního zásobení jsme použili makroskopický nástřik Mercoxem, světelnou mirkoskopii a řádkovací elektronový
mikroskop.
Výsledky: Všechny námi použité metody prokázali výrazné změny cévního zásobení střeva postiženého Crohnovou chorobou.
Je možné je rozdělit do několika skupin.
Závěr: Při Crohnově chorobě dochází k výrazným změnám cévního zásobení střeva ve všech částech střeva nemocí postižených.
Dochází i ke změně kvality cév. V klinice je zobrazení možné arteriograficky, dopplerovskou sonografií, angio- CT. Na základě
naší práce není možné se vyjádřit jsou li cévní změny příčinou či důsledkem Crohnovy choroby.
RYCHLOST ŠÍŘENÍ PULZNÍ VLNY U PRIMÁRNÍ HYPERPARATYREÓZY
Autoři: Ján Rosa, Ondřej Petrák, Branislav Štrauch, Ivan Raška, Tomáš Zelinka, Robert Holaj, Petr Broulík,
Jiří Widimský jr.
Školitel: prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc., III. interní klinika 1. LF UK a VFN
Úvod: Primární hyperparatyreóza je spojená s vyšším výskytem arteriální hypertenze a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. Cílem
studie bylo zhodnotit efekt nadprodukce parathormonu (PH) u hypertenzních pacientů na tuhost cévní stěny prostřednictvím
karotido-femorální rychlosti šíření pulzní vlny (PWV), která je považována za nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor.
Metodika: Bylo vyšetřeno 15 pacientů s primární hyperparatyreózou a 20 s esenciální hypertenzí. Pacienti v jednotlivých
skupinách byli srovnatelní věkem, krevním tlakem, BMI, lipidovým spektrem, glykémií. PWV byla měřena pomocí aplanačního
tonometra přístroje Sphygmocor.
Výsledky: Při srovnatelném krevním tlaku (138/75 mmHg vs. 138/73 mmHg, p>0,05) byla PWV u pacientů s primární hyperparatyreózou
proti pacientům s esenciální hypertenzí signifikantně vyšší (10,8 vs. 8,9 m/s, p=0,0295). Nebyla zjištěna asociace
PWV s hladinou sérového kalcia, ani s PH.
Závěr: Naše data naznačují, že primární hyperparatyreóza zvyšuje tuhost cévní stěny vyjádřené pomocí PWV. Na druhé
straně nebyla zjištěna asociace PWV s hladinou kalcia, ani s PH.
AMINOGRAM A JEHO VÝZNAM PRO MONITORACI STAVU VÝŽIVY U VYBRANÝCH SKUPIN CHRO-
NICKY NEMOCNÝCH PACIENTŮ
Autoři: Sulek Š, 1. r. PGS, Kabicek P, Koutek J, Hrdlicka M, Magner M, Honzík T, Chrastina P, Zeman J
Školitel: MUDr. Pavel Kabíček, CSc., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN
Adekvátní výživa je nezbytným předpokladem úspěchu léčby malnutrice u chronicky nemocných pacientů. Její laboratorní
„monitoring“ je obtížný, konvenční markery nutrice jsou ovlivněné přidruženými patologickými procesy. Cílem práce je posouzení
poměrů hladin aminokyselin ve vztahu k dlouhodobému proteino-kalorickému příjmu pacienta. U kontrolní skupiny 18
osob (BMI=19,20 ± 3,61), u 5 pacientek s mentální anorexií (MA) (BMI=15,56 ± 1,31) před a po nutriční rehabilitaci a u 8 pacientů
s tyrosinemií typ I na velmi přísné nízkobílkovinné dietě jsme analyzovali hladiny 9 esenciálních a 13 neesenciálních aminokyselin
Stav výživy jsme především hodnotili pomocí poměrů mezi hladinami glycinu a alaninu k hladinám aminokyselin s rozvětveným
řetězcem (BCAA – branched-chain amino acids) (Oberholzer 1990, F. Maillot et al. 2007). U pacientů s tyrosinémií při
„potencionální non-compliance“ byl poměr Ala/BCAA=1,45 ± 0,67 vs. 1,02±0,39; p