Seznam analyzovaných ergonym - Theses

přijetím křesťanství a rozdělením na masitou a postní stravu...“ (Pešek
2007:157)
2.1.6 Současnost
V průběhu 20. století, zejména v jeho druhé polovině, byl na
tradiční ruskou kuchyni vytvořen asi nejvyšší tlak. Vytvořením Sovětského
svazu se do užšího kontaktu s Ruskem dostala řada asijských zemí a zemí
východní Evropy. Po rozpadu Sovětského svazu, s otevřením hranic a ve
spojení s globalizací a rozvojem komunikačních technologií se ruská
kuchyně dostala do kontaktu prakticky s celým světem. Globální trendy,
nadnárodní řetězce hotelů, restaurací a fastfoodů, zahraniční potraviny a
zahraniční suroviny doslova zahltily ruský trh. Nyní zbývá jen doufat, že
ruská kuchyně tomuto tlaku nepodlehne, obohatí se těmito kontakty a
zároveň si zachová svoji osobitost. Historická zkušenost i dosavadní průběh
tomu prozatím nasvědčují. Vedle mezinárodních fastfoodových řetězců typu
McDonald's se objevují ruské fastfoody nabízející různé druhy pelmeňů či
pirožky, boršč ani bliny nezmizely z jídelníčků ruských restaurací, vedle
zahraničního zboží můžeme vidět na pultech obchodů i tradiční ruské
výrobky, ruský chléb či kvas.
2.2 Hlavní znaky ruské kuchyně
2.2.1 Prostředí
„Již v nejstarším nám známém období ruské historie se projevily
základní rysy ruské kuchyně, které se po staletí postupně rozvíjely a
nabývaly konkrétnější podoby. Pojítkem zajišťujícím kontinuitu byl
především komplexní typ tradičního ruského zemědělství vycházejícího z
možností přírodního prostředí“ (Pešek 2007:10)
Ruská kuchyně, tak jako Rusko samo, je velmi různorodá a pestrá.
Ohromná rozloha Ruska a také jeho multikulturní prostředí se promítají i
9