Seznam analyzovaných ergonym - Theses

pokud byly zapsané, pak bez přesného uvedení množství surovin, není dnes
možné uvařit přesně tak, jak jedli Rusové před tisíci lety. Kromě uvedených
důvodů to znemožňuje i fakt, že za staletí se kromě receptu vyvíjely i
jednotlivé suroviny. Ať už máme na mysli suroviny rostlinného nebo
živočišného původu, je jisté, že za tisíc let se jejich chuťové vlastnosti
změnily.
2.2.6 Sváteční a postní stůl
Sváteční období se nejen v Rusku, ale prakticky všude na světě slaví
zhruba ve stejném období. Zpočátku souvisely s přírodními cykly, střídání
ročních období, slunovraty apod., křesťanské svátky pak později původní
pohanské překryly. Obdobná změna proběhla i po revoluci, kdy byly
náboženské svátky nahrazeny světskými. I přes změnu charakteru
jednotlivých svátků se však dochovaly některé pohanské zvyky (barvení
vajec, pečení perníčků). Přírodním cyklům tedy odpovídal i sváteční
kalendář a s ním související postní systém.
Postní systém byl z hlediska potřeby živin postaven velmi logicky.
Velikonoční a Vánoční půst spadají do chladného období roku, kdy není
energetický výdej organizmu tak vysoký a je třeba šetřit zásobami,
Uspenský a Petrovský půst zase spadají na období, kdy je možná
konzumace čerstvé zeleniny – jídelníček je tak i bez masa velmi pestrý.
Protože většina dní v roce byla postních, Rusové si poněkud
jednotvárnou a fádní postní stravu různými způsoby zpestřovali. Kromě
různých slaných, kyselých a kořeněných chuťových kombinací byla velmi
oblíbená také sladká jídla. Na postním stole bohatších obyvatel se tak
objevil například ovocný kompot, bramborové placky se švestkami či
sušenými meruňkami, makový chléb, lesní plody s cukrem, ořechy,
kandované mandle, rozinky, jeřabinová povidla, chalva, postní citrónový
nebo malinový cukr, sladký kysel apod. U chudých se postní a nepostní
strava příliš nelišila, protože maso bylo pro ně luxusní potravinou, ze
sladkých jídel si však mohli pochutnat na pirozích se sladinkou, jahelné,
13