Seznam analyzovaných ergonym - Theses

2007:120) Po Vánocích nebo na Zelený čtvrtek se pekly perníčky ve tvaru
zvířecích a lidských figurek, které se dávali jíst dobytku pro zdraví.
Perník má různé podoby a vyrábí se v řadě zemí světa. Do
perníkového těsta se mohou přidávat ořechy, mandle, med, rozinky, ovocné
šťávy, ovocné marmelády nebo povidla. V Rusku je proslulý především
Tulský perník (Тульский пряник).
2.4.10 Kuťja (кутья)
Kuťja je rituální zádušní slovanské jídlo, které se vaří a jí nejen na
počest mrtvých, ale také jako sváteční jídlo při křtech, na Vánoce a na
Nový rok. Kuťja symbolizuje sladký života na onom světě. Zrní, ze kterého
je vyrobena, symbolizuje víru v obnovení života a vzkříšení mrtvých.
Je to kaše uvařená z celých zrn pšenice nebo rýže (zřídka jsou
používány zrna jiných obilovin), politá medem, někdy doplněná rozinkami,
ořechy, mákem, ovocem nebo zavařeninou.
2.4.11 Kulič (кулич)
Kulič je tradiční sladké jídlo podávané během velikonočních svátků.
Jedná se určitý druh sladkého chleba, jakési bábovky charakteristického
vysokého tvaru z tučného kynutého těsta s rozinkami, mandlemi,
kandovaným ovocem. Kulič se sype moučkovým cukrem nebo polévá
cukrovou polevou. Kromě toho se zdobí písmeny „ХВ“, tedy iniciály slov
„Христос воскрес“. Snahou hospodyně je vždy upéct kulič co nejvyšší a
kyprý, protože podle dávné pověry mohla jeho vizáž ovlivnit výnosnost
obilí.
Během velikonočních svátků přinášejí věřící kuliče, spolu s paschou
a zdobenými vejci, do kostela, kde je nechají posvětit, obdobně, jako se u
nás na Velikonoce světí mazance a vejce. Protože je příprava kuliče
náročná a drahá, v minulosti se připravoval pouze při významných svátcích,
jako jsou Velikonoce, případně dožínky.
20