Seznam analyzovaných ergonym - Theses

Velmi důležitá byla organizace skladování, používání a přípravy
surovin, tedy co, kdy a kolik jíst, aby se jídlo zbytečně nekazilo nebo aby
rodina nehladověla. Důležité bylo také vyčlenit část kvalitního jídla pro
těžce pracující (polní práce, senoseč, sklizeň) a také na tradiční sváteční
jídla.
2.2.4 Suroviny
Základními surovinami ruské kuchyně jsou suroviny, které je možné
získat rybolovem, lovem, sběrem nebo zemědělskou činností a chováním
domácích zvířat v podmínkách ruského klimatu. Nehledě na regionální
rozdíly byly základními surovinami především ryby, houby, lesní plody,
zelí, červená řepa, sezónní zelenina, vodnice (později nahrazena
bramborami), ředkev, mrkev, smetana (sladká i kysaná), med a obiloviny
jako žito, pšenice, ječmen, pohanka, jáhly a proso. Maso se na jídelníčku až
do poloviny 20. století vyskytovalo poměrně zřídka, navíc jen na stolech
bohatých vrstev obyvatelstva. Svědčí o tom nižší stupeň rozvoje této oblasti
ruského hospodářství. Bylo to způsobeno zejména přísnými postními
pravidly. Z masitých jídel tak dominují především jídla z ryb – ty bylo
možné konzumovat častěji. Jako dochucovadla se používaly především
zelené bylinky, kopr, křen, česnek a cibule. Movitější si pak mohli dovolit i
dovozové orientální koření.
2.2.5 Technologické postupy
„Přednosti ruské kuchyně jsou skryty i v životní moudrosti, která
dokazuje, že úspěch se mnohdy neskrývá ve složitosti, ale v jednoduchosti
dovedené k dokonalosti.“ (Linhart 1893:7) To říká Linhart v úvodu
kuchařky Ruská kuchyně a v mnohém s ním lze souhlasit. Obdobně se s
přihlédnutím na ruské tradice a charakter vyjadřuje i Sergejeva: „Надо
знать, что русская кухня основывается не на искусстве, а на традициях,
на обычаях, и поэтому кушанья в ней более просты и рациональны. Это
можно оценить и как бедность и как отсутствие кулинарной фантазии.
11