Pupp Journal Léto 2009 - Grandhotel Pupp
Pupp Journal Léto 2009 - Grandhotel Pupp
Pupp Journal Léto 2009 - Grandhotel Pupp
Sie wollen auch ein ePaper? Erhöhen Sie die Reichweite Ihrer Titel.
YUMPU macht aus Druck-PDFs automatisch weboptimierte ePaper, die Google liebt.
HISTORIE<br />
GESCHICHTE | HISTORY<br />
Kapitoly z historie nejslavnějšího<br />
hotelu v Karlových Varech<br />
Úryvek z připravované knihy Příběh <strong>Grandhotel</strong>u <strong>Pupp</strong> historika Stanislava Burachoviče<br />
začalo říkat <strong>Pupp</strong>ovská alej, neboť po roce 1778<br />
patřila majiteli Českého sálu Johannu Georgu<br />
<strong>Pupp</strong>ovi. Jako zajímavost připomeňme, že císař<br />
Karel VI. při své návštěvě Karlových Varů v roce<br />
1732 uspořádal za ještě mladou Alejí střelecké<br />
závody, jejichž vítězové si odnesli stříbrné ceny<br />
v hodnotě 1 000 tolarů. Alej se stala prvním lázeňským<br />
a zábavním parkem Karlových Varů.<br />
deutsch<br />
Mapa umístění Českého a Saského sálu I Eine Karte mit der Standortbestimmung des Böhmischen und des Sächsischen Saales<br />
The plan of the location of the Bohemian and Saxon Halls<br />
Některé šlechtické oslavy v 18. století občas<br />
v Karlových Varech překročily rámec slušnosti,<br />
a tak český zemský sněm vydal přísné nařízení<br />
tohoto znění: Pokud se nějaký obyvatel Království<br />
Českého urozeného původu, ať je to kdokoliv,<br />
chová v Karlových Varech tak, že nepřístojně narušuje<br />
klid a svévolně dává podnět k hněvu, budiž<br />
tento jeden až dva roky či déle zavřen v Bílé věži<br />
Pražského hradu, nebo se musí na vlastní náklady<br />
odebrat do některé maďarské káznice-pevnosti.<br />
Je-li to cizinec, nechť je zavřen do loketského<br />
hradu, kde si odsedí trest, jaký mu stanoví Jeho<br />
Výsost či vrchní dvormistr Království Českého.<br />
Víme, že v roce 1701 byl na přání a za finančního<br />
a materiálního přispění Augusta II. na prostranství<br />
před Becherovou Loukou postaven Saský sál, původně<br />
zvaný jen Lusthaus či Sál.<br />
Patrně někdy před rokem 1715 (snad 1708?) vybudoval<br />
ekonomicky prozíravý karlovarský starosta<br />
Andreas Wenzel Becher na své už zmíněné<br />
louce v těsné blízkosti Saského sálu konkurenční<br />
Český sál. Z rodinné kroniky <strong>Pupp</strong>ů, kterou koncem<br />
19. století napsala paní Marie <strong>Pupp</strong>ová-<br />
Mattoni se dozvídáme, že v roce 1759 chtěl řád<br />
Milosrdných bratří přebudovat Český sál na klášter,<br />
jejich plán však Karlovarští rázně odmítli.<br />
Saský sál zakoupil v roce 1801 Philipp Valentin<br />
Keil včetně zahrady se stromy za částku 8 000<br />
zlatých konvenční měny. Keil byl bývalý komorník<br />
častého návštěvníka a milovníka Karlových<br />
Saský sál (1820) I Der Sächsische Saal (1820)<br />
The Saxon Hall (1820)<br />
Varů, skotského lorda Jamese Ogilvieho Findlatera.<br />
Keil zavedl v patře Saského sále užitečnou gastronomickou<br />
novinku, tzv. Table d‘hote, německy<br />
Freitafel, což byl první veřejně přístupný restaurant<br />
v Karlových Varech, v němž se kromě nápojů podávala<br />
během dne i teplá a studená jídla dle objednávky<br />
hostů. Předtím bylo možno v sálech (mimo<br />
slavnosti) zakoupit jen nápoje a pečivo. Svůj nový<br />
restaurant v Saském sále inzeroval Valentin Keil<br />
tímto veřejným plakátovým oznámením:<br />
Níže podepsaný tímto oznamuje, že se stal majitelem<br />
Saského sálu v Karlových Varech. V prvním<br />
patře Sálu jsem zřídil dvě jídelny, jež budou provozovány<br />
v různých časech a v různých cenových<br />
relacích. Hosté tu mají k dispozici též několik pokojů<br />
pro setkávání uzavřených společností. Budu<br />
poctěn návštěvou urozeného publika a nabídnu<br />
mu levné ceny. V přízemí se nadále budou konat<br />
bály a kulečníkové hry. Philipp Valentin Keil.<br />
Saský sál byl starší a všeobecně známější, proto<br />
byl více navštěvován než Český sál. Becherovský<br />
Lusthaus neboli Český sál se začal kvalitou svých<br />
pohostinských služeb výrazně vzmáhat až poté, co<br />
dostal roku 1778 nového podnikavého majitele,<br />
totiž cukráře a hostinského Johanna Georga<br />
<strong>Pupp</strong>a, jenž se přiženil do zámožné karlovarské<br />
rodiny Mitterbacherů. V roce 1814 byl starý barokní<br />
Saský sál z roku 1701 přestavěn do podoby,<br />
kterou si v podstatě podržel až do své demolice<br />
po roce 1890. Oba sály, Saský i Český, se v průběhu<br />
své existence staly dějištěm nesčetných<br />
(mnohdy velmi bizarních!) oslav, koncertů a představení,<br />
které jsou nesmazatelně zapsány do pomyslné<br />
zlaté kroniky karlovarských dějin.<br />
Na Louce u Českého sálu bylo v roce 1728 vysázeno<br />
dvanáct řad lip, z nichž časem vyrostly mohutné<br />
košaté stromy, jež v létě dávaly příjemný<br />
stín. Mezi stromy nechal majitel Českého sálu vytvořit<br />
pohodlné, pískem vysypané cesty s lavičkami.<br />
Někdejší květinová Louka se výsadbou lipového<br />
stromořadí proměnila v tzv. Alej, jíž se později<br />
Manche Adelsfeiern in Karlsbad des 18.<br />
Jahrhunderts überschritten manchmal den<br />
Rahmen der Anständigkeit und so gab der böhmische<br />
Landtag eine strenge Regel dieser Fassung<br />
aus: Wenn ein Bewohner des Königreiches<br />
Böhmen aus höherem Stande, wer er immer sei,<br />
sich in Karlsbad ruhestörerisch, mutwillig und ärgernisgebend<br />
benimmt, so soll er ein bis zwei<br />
Jahre und noch länger im Weißen Turm der<br />
Prager Burg sitzen oder auch sich auf eigene<br />
Kosten in eine ungarische Festung begeben: ist er<br />
ein Ausländer, soll er in die Elbogner Burg geliefert<br />
werden und dort die Strafe bestehen, welche<br />
das von seiner Majestät oder dem Oberhofmeister<br />
des Königreiches Böhmen gesprochene Urteil<br />
über ihn verhängt.<br />
Man weiß, dass im Jahre 1701 auf Wunsch und<br />
mit finanziellen und materiellen Unterstützung<br />
von August II. am Platz vor der Becher Wiese der<br />
sog. Sächsische Saal gebaut wurde. Ursprünglich<br />
nur das Lusthaus oder der Saal genannt.<br />
Wahrscheinlich irgendwann vor dem Jahre 1715<br />
(vielleicht 1708?) erbaute der ökonomisch voraussehende<br />
Karlsbader Bürgermeister Andreas<br />
Wenzel Becher auf seiner, bereits erwähnten<br />
Wiese, in der unmittelbaren Nähe des Sächsischen<br />
Saales den konkurrierenden Böhmischen Saal.<br />
Aus der Familienchronik der <strong>Pupp</strong>s, die Ende des<br />
19. Jahrhunderts Frau Maria <strong>Pupp</strong>-Mattoni schr ieb,<br />
erfährt man, dass im Jahre 1759 der Orden der<br />
Barmherzigen Brüder den Böhmischen Saal zu<br />
einem Kloster umbauen wollte. Seinen Plan lehnten<br />
die Karlsbader aber resolut ab.<br />
Den Sächsischen Saal kaufte im Jahre 1801<br />
Philipp Valentin Keil. Der ehemalige<br />
Kammerdiener des schottischen Lordes James<br />
Český sál (1834) I Der Böhmische Saal (1834)<br />
The Bohemian Hall (1834)<br />
18<br />
www.pupp.cz