Obsah tohoto čísla

Sauilo 2 / 2004
Loki a Wotan
Vztah Loki – Wotan je v mnoha ohledech jiný. Wotan
samozřejmě od Lokiho také dostává svoje atributy, ale
dostává také něco navíc. Loki porodí – ne zařídí, ne
dohodne výrobu, ale sám ze sebe vytvoří – osminohého
koně Sleipnira, který právě Wotanovi slouží jako
neomezený dopravní prostředek po Stromě Světa. I když je
Loki Wotanův pokrevní bratr, nikdy ho na jeho cestách
zjevně nedoprovází, jako třeba Donara. Celá záležitost by se
dala pojmout tak, že Loki vlastně s Wotanem na jeho
cestách je, a sice právě jako jeho kůň, jako dopravní
prostředek (Sleipnira přeci porodil, tudíž v tom koni musí
být něco z něj). Tedy už ne jako vztek, jako těžko
zvladatelná síla, která se každou chvíli vymyká kontrole, ale
jako poslušný služebník, který Wotana odnese tam, kam on
chce. To, že si Wotan svým způsobem podřizuje Lokiho
kvality, je vidět i na Harbardově písni, kde jako převozník
dokáže bez větší námahy Donara rozvztekat, aniž by sám
ztratil odstup a nadhled.
A tak zatímco ostatní Bohové mají s Lokim neustálé
problémy, Wotan se tomu nějakým záhadným způsobem
dokáže nejen vyhnout, ale Lokiho sporných vlastností
dokáže využít.
Loki bývá často označován jako lhář. Nepochybně jsou
chvíle, kdy lže, klame, podvádí. Ale možná, že ve chvílích,
kdy o něco jde, nelže. Jen říká nepříjemnou pravdu ještě
nepříjemnějším způsobem (viz Lokasenna). To může být
jádrem Wotanova rozdílného přístupu k němu. Zatímco
ostatní Bohové se přes Lokiho způsob vyjadřování, přes
jeho způsob fungování, způsob bytí, nedokážou přenést, a
nedokážou tak vidět jádro jeho sdělení, Wotan je schopen to
podstatné pod nánosem šprýmů, žertíků, urážek, osočování a
nevybíravých útoků identifikovat a využit toho.
Koneckonců, Loki je přeci jeho Bratr.
Skopová hlava
Fylgja
Pokud na tento termín narazíme a pídíme se po jeho
významu, najdeme v materiálech dostupných v češtině jen
vágní a mlhavé vysvětlení, viz např. J. Vlčková,
Encyklopedie mytologie germánských a severských národů:
FYLGJA (severogerm., množné číslo fylgjur) – nižší
ochranné ženské božstvo, jehož jméno je buď odvozeno od
slovesa fylgja (následovat, doprovázet), nebo od
podstatného jména fulga (plodové lůžko). Byla považována
mj. za ochránkyni a pomocnici žen při porodu.
Když své pátrání patřičně rozvineme, dospějeme nakonec ke
čtyřem možným interpretacím termínu fylgja, přičemž dvě
poslední asi nejvíce odpovídají jeho pojetí v severském
prostředí:
dvojník
dvojče
zvířecí průvodce
ženská ochránkyně
Dvojník představuje zjevení či přízrak žijící osoby, nebo je
jejím zdvojením. Pokud někdo viděl svého dvojníka, bylo to
znamením blížící se smrti. Dvojníci byli populární
rekvizitou gotických románů 19.století, jejich původ však
leží nejspíš v německém folklóru. (tímto tématem se
zabývali např. E.A.Poe nebo R.L. Stevenson)
Dalším možným výkladem slova fylgja je plodové lůžko
neboli placenta. Zvyklosti z různých částí světa by tomu
napovídaly, placenta totiž bývá považována za dvojče
novorozeného dítěte a je buď obřadně pohřbena nebo
uschována, její poškození či zničení může znamenat nemoc
nebo smrt dítěte.( Exotickou zajímavostí může být, že se
tento, pro většinu lidí archaický zvyk, stále zachovává
v dnešním moderním Japonsku, kdy rodiče dostanou při
odchodu z porodnice placentu a pupeční šňůru svého
potomka v ozdobné krabičce.)
Fylgja v podobě zvířete byla velmi těsně spjata s člověkem,
kterého provázela. Představuje nezávislou formu,
vyzdvihuje sice určitý duševní aspekt, ale není přímo
součástí této osoby.
Zvířecí fylgja může patřit jak muži, tak ženě (ale má mít
opačné pohlaví než člověk) a patrně nepřežívá smrt svého
člověka. Fylgja člověka ochraňuje, může se mu zjevovat ve
snech, radit mu a varovat ho před nebezpečím a nehodami.
Člověk také mohl vyslat svou fylgju, aby mu
zprostředkovala poznání o dění na vzdálených místech nebo
o jiných světech. Existují dohady, že Odinovi havrani Hugin
a Munin, kteří mu přinášejí zprávy ze všech devíti světů,
jsou jeho fylgji. Lidé nadaní vnitřním zrakem mohou vidět
fylgji jiných osob, ale zjevení se fylgji svému majiteli je
obvykle předzvěstí smrti. Zjevení se zvířecí fylgji také
předchází příjezdu jejího majitele. Tradice, ve které se při
vyprovázení host následuje ze dveří, má zajistit, aby si jeho
fylgja, pokud je ještě uvnitř, všimla, že dům je prázdný a
mohla svého člověka dohonit. Fylgja svého člověka
upozorňuje na blížící se událost, jakou je třeba příjezd
přítele nebo hrozící nebezpečí, boucháním na dveře nebo na
zeď. Podoba fylgji, tj. zvíře, které představuje, souvisí
s charakterem člověka, ke kterému patří. Silného a
statečného člověka provází medvěd, kdežto vychytralého a
lstivého liška apod. Některé fylgji byly považovány za
průvodce vznešených a výjimečných osobností, např. už
uvedený medvěd, orel nebo los.
- 23 -