Obsah tohoto čísla
Walbaurgais 2004 v Krušných horách - ASATRU
Walbaurgais 2004 v Krušných horách - ASATRU
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Sauilo 2 / 2004<br />
Lars Magnar Enoksen: Runy: dějiny, dešifrace, výklad<br />
Nakladatelství Jiří Buchal - BB/art, Praha 2003<br />
Je tomu zhruba půl roku, co nakladatelství BB /art vydalo<br />
vynikající studii Larse Magnara Enoksena s názvem Runy:<br />
dějiny, dešifrace, výklad (Runor: historia, tydning,<br />
tolkning). Tato publikace je natolik zajímavá a významná,<br />
že si zaslouží malou recenzi v magazínu Sauiló.<br />
chvályhodný. Běžnému českému čtenáři se díky této knize<br />
dostává možnost nahlédnout do runologie takovým<br />
způsobem, který v Čechách dosud nemá obdoby. Již řadu let<br />
u nás vycházejí knihy zabývající se runami. Povětšinou se<br />
však jedná o velmi obecná a často nepříliš odborná<br />
pojednání nebo publikace zabývající se spíše ezoterikou.<br />
Žádná z těchto knih však u nás dosud nepodala solidní vhled<br />
do historie run a runových památek.<br />
Pan Enoksen je vědec a současným magickým školám se<br />
mezi řádky spíše vysmívá. Chápe runy především jako<br />
písmo starých Germánů. Zmiňuje se o lidové magii, ale sám<br />
k ní nezaujímá žádné stanovisko. Je proto nasnadě, že v jeho<br />
díle nenajdeme runové pózy, obřady ani divinační metody.<br />
Kniha je pro toto příliš vědecká. Její kritický a nesmlouvavý<br />
přístup je ovšem zárukou pečlivě ověřených informací, bez<br />
prostoru pro spekulace. Její informační hodnota je veliká a<br />
já věřím, že se tato studie stane významným mezníkem pro<br />
mnohé české runology.<br />
Kniha nejprve předkládá výčet zmínek o runách ve starší<br />
neseverské (Tacitus aj.) a následně i severské (Eddy, ságy,<br />
Saxo Grammaticus aj.) literatuře. Zde bych chtěl<br />
vyzdvihnout zejména ukázky ze ságy o Egilovi, která je<br />
nejen krásná a pro runové studie dosti přínosná, ale<br />
především je českému čtenáři hůře dostupná (v Čechách<br />
existuje pouze jediné publikované vydání v překladu Karla<br />
Vrátného z roku 1926).<br />
Kniha je formátu A5, vázaná, 240 stran textu s černobílými<br />
ilustracemi a fotkami. Překlad připravila Tereza Janoušková.<br />
K dostání či objednání je v každém významnějším<br />
knihkupectví, případně přímo u nakladatele (www.bbart.cz).<br />
Cena je 229 korun.<br />
Lars Magnar Enoksen je autorem mnoha knih na téma<br />
severská mytologie, Vikingové a jejich způsob boje, runy aj.<br />
Spolupracuje s několika společnostmi studujícími historii a<br />
život Vikingů a zabývá se islandským zápasem glíma.<br />
V roce 1995 získal v glíma titul mistra a dnes trénuje<br />
švédské reprezentační družstvo. Studiem run se zabývá<br />
amatérsky, nicméně s vědeckou pečlivostí. Osm let studoval<br />
materiály a rukopisy v předních skandinávských<br />
knihovnách, univerzitách i specializovaných ústavech.<br />
Výsledkem je právě recenzovaná kniha.<br />
Autor si zadal velký a nesnadný úkol – uceleně,<br />
srozumitelně, stručně, ale zároveň fundovaně popsat vývoj<br />
run a jejich použití v minulosti. Výsledek jeho práce je<br />
Následuje kapitola Praseverské runy (24-ti runový futhark).<br />
Autor uvádí popisy jednotlivých run a teorii původu run.<br />
Enoksen tvrdí, že runy byly vytvořeny pole latinských<br />
velkých písmen a udává podobnosti mezi některými runami<br />
a latinskou abecedou. Jiné runy zase srovnává se<br />
severoetruskou abecedou (také odvozenou od latinky). Také<br />
se můžeme dočíst, že jména run sloužila pro lepší<br />
zapamatování znaků a zvukových hodnot (viz první slabika<br />
každé runy) runovými mistry. Runoví mistři jsou pro<br />
Enoksena lidé schopní vytesat runový nápis - je nutné mít<br />
stále na zřeteli, že autor knihy je vědec! Zde bych velice rád<br />
vyzdvihl uvedení a výborné srovnání dvou základních<br />
runových nálezů: kylverského kamene a vadstenského<br />
brakteátu. Dále je zde i zmínka o Wulfilovi a jeho runách a<br />
úvahy nad jazykovými změnami germánského jazyka.<br />
Následuje kapitola s runovými nápisy a jejich výklady. Vše<br />
je doplněno mnoha vynikajícími ilustracemi. Výkladů se<br />
není třeba příliš obávat, protože již při pohledu do vybrané<br />
literatury na konci knihy je jasné, že autor měl k dispozici<br />
většinu děl předních odborníků z oblasti runologie (např.<br />
Erik Moltke, Wolfgang Krause aj.).<br />
Další kapitola je věnována runám vikinské doby (16-ti<br />
runový futhark). Enoksen zmiňuje dvě varianty této řady a<br />
zmiňuje další modifikace. Zmiňuje také bindruny, obrácené<br />
runy a vysvětluje princip fungování některých runových<br />
šifer. Dále předkládá runový pravopis s mnoha příklady (s<br />
- 40 -