Obsah tohoto čísla

Sauilo 2 / 2004
Lars Magnar Enoksen: Runy: dějiny, dešifrace, výklad
Nakladatelství Jiří Buchal - BB/art, Praha 2003
Je tomu zhruba půl roku, co nakladatelství BB /art vydalo
vynikající studii Larse Magnara Enoksena s názvem Runy:
dějiny, dešifrace, výklad (Runor: historia, tydning,
tolkning). Tato publikace je natolik zajímavá a významná,
že si zaslouží malou recenzi v magazínu Sauiló.
chvályhodný. Běžnému českému čtenáři se díky této knize
dostává možnost nahlédnout do runologie takovým
způsobem, který v Čechách dosud nemá obdoby. Již řadu let
u nás vycházejí knihy zabývající se runami. Povětšinou se
však jedná o velmi obecná a často nepříliš odborná
pojednání nebo publikace zabývající se spíše ezoterikou.
Žádná z těchto knih však u nás dosud nepodala solidní vhled
do historie run a runových památek.
Pan Enoksen je vědec a současným magickým školám se
mezi řádky spíše vysmívá. Chápe runy především jako
písmo starých Germánů. Zmiňuje se o lidové magii, ale sám
k ní nezaujímá žádné stanovisko. Je proto nasnadě, že v jeho
díle nenajdeme runové pózy, obřady ani divinační metody.
Kniha je pro toto příliš vědecká. Její kritický a nesmlouvavý
přístup je ovšem zárukou pečlivě ověřených informací, bez
prostoru pro spekulace. Její informační hodnota je veliká a
já věřím, že se tato studie stane významným mezníkem pro
mnohé české runology.
Kniha nejprve předkládá výčet zmínek o runách ve starší
neseverské (Tacitus aj.) a následně i severské (Eddy, ságy,
Saxo Grammaticus aj.) literatuře. Zde bych chtěl
vyzdvihnout zejména ukázky ze ságy o Egilovi, která je
nejen krásná a pro runové studie dosti přínosná, ale
především je českému čtenáři hůře dostupná (v Čechách
existuje pouze jediné publikované vydání v překladu Karla
Vrátného z roku 1926).
Kniha je formátu A5, vázaná, 240 stran textu s černobílými
ilustracemi a fotkami. Překlad připravila Tereza Janoušková.
K dostání či objednání je v každém významnějším
knihkupectví, případně přímo u nakladatele (www.bbart.cz).
Cena je 229 korun.
Lars Magnar Enoksen je autorem mnoha knih na téma
severská mytologie, Vikingové a jejich způsob boje, runy aj.
Spolupracuje s několika společnostmi studujícími historii a
život Vikingů a zabývá se islandským zápasem glíma.
V roce 1995 získal v glíma titul mistra a dnes trénuje
švédské reprezentační družstvo. Studiem run se zabývá
amatérsky, nicméně s vědeckou pečlivostí. Osm let studoval
materiály a rukopisy v předních skandinávských
knihovnách, univerzitách i specializovaných ústavech.
Výsledkem je právě recenzovaná kniha.
Autor si zadal velký a nesnadný úkol – uceleně,
srozumitelně, stručně, ale zároveň fundovaně popsat vývoj
run a jejich použití v minulosti. Výsledek jeho práce je
Následuje kapitola Praseverské runy (24-ti runový futhark).
Autor uvádí popisy jednotlivých run a teorii původu run.
Enoksen tvrdí, že runy byly vytvořeny pole latinských
velkých písmen a udává podobnosti mezi některými runami
a latinskou abecedou. Jiné runy zase srovnává se
severoetruskou abecedou (také odvozenou od latinky). Také
se můžeme dočíst, že jména run sloužila pro lepší
zapamatování znaků a zvukových hodnot (viz první slabika
každé runy) runovými mistry. Runoví mistři jsou pro
Enoksena lidé schopní vytesat runový nápis - je nutné mít
stále na zřeteli, že autor knihy je vědec! Zde bych velice rád
vyzdvihl uvedení a výborné srovnání dvou základních
runových nálezů: kylverského kamene a vadstenského
brakteátu. Dále je zde i zmínka o Wulfilovi a jeho runách a
úvahy nad jazykovými změnami germánského jazyka.
Následuje kapitola s runovými nápisy a jejich výklady. Vše
je doplněno mnoha vynikajícími ilustracemi. Výkladů se
není třeba příliš obávat, protože již při pohledu do vybrané
literatury na konci knihy je jasné, že autor měl k dispozici
většinu děl předních odborníků z oblasti runologie (např.
Erik Moltke, Wolfgang Krause aj.).
Další kapitola je věnována runám vikinské doby (16-ti
runový futhark). Enoksen zmiňuje dvě varianty této řady a
zmiňuje další modifikace. Zmiňuje také bindruny, obrácené
runy a vysvětluje princip fungování některých runových
šifer. Dále předkládá runový pravopis s mnoha příklady (s
- 40 -