Obsah tohoto čísla
Walbaurgais 2004 v Krušných horách - ASATRU
Walbaurgais 2004 v Krušných horách - ASATRU
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Sauilo 2 / 2004<br />
TYR II: Myth - Culture – Tradition<br />
Druhé číslo magazínu TYR vyšlo v polovině března <strong>tohoto</strong><br />
roku. Po úspěchu prvního <strong>čísla</strong> došlo ke zvýšení počtu stran<br />
z původních 286 na nynějších 432 a přidání exkluzivní<br />
hudební kompilace na CD. Cena <strong>tohoto</strong> <strong>čísla</strong> (na<br />
www.eislicht.de) je 22 Euro. Informace o možnosti jeho<br />
objednání najdete níže.<br />
Redaktory jsou Joshua Buckley (Ultra) a Michael Moynihan<br />
(Blood Axis).<br />
Z obsahu druhého <strong>čísla</strong> (výběr):<br />
Julius Evola on "The Doctrine of Battle and Victory"<br />
Charles Champetier's interview with Alain de Benoist<br />
Alain de Benoist on "Thoughts on God"<br />
Collin Cleary on "Summoning the Gods"<br />
Stephen McNallen on the "Ásatrú Revival"<br />
Nigel Pennick on "Heathen Holy Places"<br />
John Matthews on "The Guardians of Albion"<br />
Steve Pollington on "The Germanic Warband"<br />
Michael Moynihan on "Disparate Myths of Divine Sacrifice"<br />
Christian Rätsch on "The Sacred Plants of our Ancestors"<br />
Joscelyn Godwin on Herman Wirth<br />
Peter Bahn on "The Friedrich Hielscher Legend"<br />
Markus Wolff on Ludwig Fahrenkrog<br />
Stephen Flowers on "The Northern Renaissance"<br />
Joshua Buckley's interview with Allerseelen<br />
Opět jsou již pouhá jména autorů a názvy článků velikým<br />
lákadlem. <strong>Obsah</strong> CD kompilace je také velmi zajímavý.<br />
Mezi zde zastoupenými umělci jsou například: Allerseelen,<br />
Blood Axis, Changes, Fire + Ice, In Gowan Ring, Sangre<br />
Cavallum, Waldteufel aj.<br />
Další informace na Emailu:<br />
dominion@pshift.com<br />
Objednávejte např. zde:<br />
http://www.eislicht.de<br />
:: MNGRM ::<br />
Kristmann Gudmunds – Svatá skála<br />
Příběh vypráví o první generaci islandských osadníků. Celý<br />
děj se točí kolem Askella Gunnkallssona a jeho rodiny, jeho<br />
dvorce a jeho nejbližších sousedů.<br />
Kniha začíná odjezdem z Norska a popisuje velmi<br />
autenticky stesk po domově, po staré vlasti.<br />
Tou však nebylo pro každého Norsko, poněvadž velkou část<br />
osadníků tvořili i Irové, kteří se dostali na Island<br />
nedobrovolně, co by norští otroci. Můžeme proto i s nimi<br />
zažívat přivykání nové zemi, k níž mnohdy pociťovali<br />
nenávist, můžeme sledovat nitě jejich osudů, se kterými se<br />
každý potýkal, jak uměl. Obzvláště zajímavé je sžívání Norů<br />
a Irů, pánů a poddaných a zmatek jejich společných<br />
potomků. Některé situace se podobají i naší vlastní historii.<br />
Příběh zasahuje čtenáře hluboko a nutí ho zamýšlet se nad<br />
sebou samým.<br />
Z vyprávění se můžeme dozvědět o splývání křesťanů a<br />
pohanů, o chladnutí víry obou skupin a naopak o přiostření<br />
náboženského konfliktu v krušných časech.<br />
všichni jste oběti Ódinovi.“ Kniha popisuje složité rodinné<br />
vztahy, vyčerpání z nenaplněné nenávisti, sílu lásky,<br />
spletitost a mnoholičnost lidské duše. Při četbě nás neustále<br />
doprovází přítomnost orlogu, prvotního zákonu, který je<br />
neúprosně spravedlivý. Na jednotlivých postavách můžeme<br />
sledovat jeho působení -co se zasévá, to se sklízí- za<br />
všechno se platí. Kdo nectí otce a starý řád, dočká se neúcty<br />
od vlastních dětí, kdo si projektuje do druhých vlastní<br />
představu, naráží na realitu a jeho život chutná jako spálená<br />
topinka. Kdo chce moudrost, zakusí bolest poznání…<br />
Ačkoliv kniha patří mezi romány, není to naprosto<br />
odpočinková četba a pokládá nám mnoho otázek. Řekl bych,<br />
že celé vyprávění chutná jako tlející březové listí, které na<br />
podzim padá, aby se proměnilo v prsť a dalo příští rok ožít<br />
semenům.<br />
Kniha vyšla v r. 1946 u nakladatele Ferdinanda Holase.<br />
Wilmar<br />
Můžeme zvědět něco o zvycích té doby, např. zvyk na<br />
začátku bitvy, kdy vůdce výpravy vyrazil se slovy: „Vy<br />
- 42 -