Obsah tohoto čísla

Sauilo 2 / 2004
Jednoho dne, jako už častokrát předtím, přijel Thorsteinn do
Krossavíku. Pán domu Geitir seděl na stupínku zachumlaný
do pláště. Do síně vrazil s velkým rámusem, jak už to děti
dělávají chlapec a uklouznul na podlaze. Když to Geitir
uviděl, rozesmál se…Chlapec vylezl ke Greitirovi a řekl:
„Zdá se ti směšné, že jsem právě upadl?“
Greitir odpověděl: „Protože jsem vpravdě viděl, co
ty ne.“
„A co to bylo?“ zeptal se Thorsteinn.
„Povím ti to. Když jsi vešel do síně, šlo
s tebou bílé medvídě a běželo po zemi
před tebou. Jak mne spatřilo, zarazilo se,
ale ty jsi šel rychle a zakopl jsi o něj – a
já teď věřím, že nejsi syn Kruma a
Thorgunny, ale že musíš být ze
vznešenějšího rodu.
(Flateyjarbók: Olaf Saga Tryggvasonar I, 205, str.
252)
Ženská fylgja je více méně identická
s termínem hamingja a může se
překrývat i s funkcemi dísy a
valkýry. Každý člověk má
určitou dávku štěstí nebo
individuální síly, která
podmiňuje úspěch v jakémkoli
jednání. To, co rozdílí štěstí či sílu
podle sumy všech minulých skutků
(orlög) je fylgja. Fylgja je
nezávislá bytost, přitahovaná
k duši člověka během jeho
života. Zjevení fylgji člověku
znamenalo, stejně jako v případě
zvířecí fylgji, jeho blízkou smrt a
také vyhlídku na to, že si jej
odvede jako
manžela do
svého obydlí na
onom světě. Fylgja
se však, stejně
jako
štěstí a orlög předává
v rodové linii (ale
může
přejít i na
adoptované členy rodu).
Orlög je záznam všech skutků
všech osob, které byly s fylgjou spojeny a
určuje, kolik osobního
štěstí toto individuum
obdrží. Mnoho rodin
má svého strážce, který
se může objevovat jako vysoká žena ve zbroji.
Taková strážkyně navštěvuje hlavu
rodiny až do smrti a pak přejde k jinému členu
rodiny, který se jí zdá vhodný. Pokud se ji vybraný kandidát
zdráhá přijmout, pokračuje ve svém hledání, dokud někoho
nenajde.
Říká se, že jedné noci měl Glumr sen. Zdálo se mu, že stál
před domem a díval se na mořskou úžinu, když uviděl jak
směrem k Thverá jde krajinou žena. Byla tak obrovská, že
se její ramena dotýkala hor. Vykročil aby se s ní setkal a
požádal ji, aby vešla do domu. Pak se probudil. Všichni si
mysleli, že je to divný sen, ale on řekl: „Toto je veliký a
významný sen a já jej vyložím takto: můj děd Vigfúss jistě
zemřel a ta žena, která byla při své chůzi vyšší než hory
musí
být jeho hamingja, neboť ve své cti
vždy převyšoval ostatní muže.
Jeho hamingja teď hledá
příbytek ve kterém
jsem.(Viga-Glúms
Saga IX)
Umírající občas
žádá, aby dítě
bylo
pojmenováno
po něm a
ujišťuje, že
jej hamingja bude
následovat. V pozdějších
christianizovaných časech bylo
toto slovo užíváno jako štěstí,
prozřetelnost nebo dokonce
anděl strážný. V ságách je to
moc, která chrání před
zlými kouzly a pomáhá
vítězit v bitvách.
Hamingja do jisté míry
představuje abstraktní
koncepci něčeho, co
patří k výjimečné osobě a
je částečně věcí charakteru,
osobnosti a částečně věcí
štěstí nebo jeho nedostatku,
které se pojí s některými
osobami více než s jinými.
Nevíme, jestli nejprve existovalo
přesvědčení o nadpřirozené
strážkyni jistých rodin a teprve
potom byla tato postava identifikována
s osobním štěstím individua, nebo tomu bylo naopak.
Možná že platí obojí, tedy fyjgja jako ochránkyně určitého
rodu a potom konkrétní bytost spjatá s konkrétním
člověkem, která je jeho rádkyní, ochránkyní a „nevěstou
duše“, angl. soulmate, nebo projevem vyššího já. V ságách
se patrně nevyskytují zmínky o tom, že by fylgju v lidské
podobě měly i ženy, ale je to tak snad proto, že ságy se
zabývají hlavně mužskými hrdiny. Ale pokud budeme
považovat Jungovský model animus/anima za platný, musí
existovat i varianta takového ochránce pro ženy. Vyšší já
ženy by mělo mít mužskou formu, jejím navrhovaným
názvem je spae - alf.
Nadpřirození strážci a průvodci člověka se nedají ovládat a
nedá se ji poroučet, ačkoliv se zdá, že jsou částí duše, mají
vlastní vědomí a možná tak slouží jako spojení mezi
individuální lidským vědomím a specifickým božstvem,
kterému je konkrétní duše nejbližší.
Xin
- 24 -