Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
4. BUNĚČNÁ ORGANIZACE<br />
ŽIVÉ HMOTY<br />
Buňky jsou nejmenšími útvary živé<br />
hmoty schopné samostatné existence<br />
a rozmnožování.<br />
Existují také neúplné, nebuněčné formy<br />
života (virusy), které jsou však ve svém<br />
rozmnožování závislé na buňkách a jejich<br />
<strong>pro</strong>teosyntetickém aparátu. Buňky jsou<br />
tak nesporně nejmenšími organizovanými<br />
formami života schopné samostatného<br />
života.<br />
Virusy označujeme jako buněčné parazity,<br />
nejsou schopni samostatného života,<br />
používají <strong>pro</strong>teosyntetický aparát buňky<br />
hostitelské.<br />
Buňky nejsou pozorovatelné pouhým<br />
okem a k jejich studiu je nutné mikroskopické<br />
sledování. Jsou to otevřené systémy,<br />
které si s okolím a zevním <strong>pro</strong>středím<br />
vyměňují látky, energii a informace. Pro<br />
tuto výměnu je důležitý povrch buňky,<br />
představovaný buněčnou membránou,<br />
<strong>pro</strong>bíhá přes ni tok látek. Cytoplasmatické<br />
organely jsou nezbytné <strong>pro</strong> energetickou<br />
výměnu. Pro činnost <strong>pro</strong>teosyntetického<br />
aparátu jsou nezbytné informace z jádra.<br />
Buňka je se svým okolím ve vztahu<br />
dynamické rovnováhy – tzv. steady state.<br />
Metabolické vztahy v buňkách, které jsou<br />
závislé na přísunu kyslíku jsou přirovnávány<br />
k hoření. Jsou však i buňky které existují<br />
na úrovni anearobního metabolismu – viz<br />
dále.<br />
Buněčná teorie je základním postulátem<br />
biologie, V r. 1871 vyslovil Rudolf Virchow<br />
teorii, že každá žijící buňka vznikla z buňky<br />
předcházející. (Omnis cellula ex cellula).<br />
Tento pruský patolog si první povšiml<br />
významu buněčných změn v patologii lidských<br />
chorob a spolu s K. Rokitanským, českým<br />
anatomem položili tak základy exakt-<br />
214<br />
ního lékařství, dodnes platné tzv. buněčné<br />
patologie. Buněčné změny se ukázaly<br />
velice charakteristické i u geneticky podmíněných<br />
chorob, jak si ukážeme dále.<br />
Buňky jsou velmi rozmanitými útvary,<br />
které mají ovšem vždy společný stavební<br />
plán a společná kriteria. Ve skutečnosti neexistuje<br />
nějaká univerzální buňky, ale obecné<br />
schéma vytvořené obecnou biologií.<br />
Spíše než morfologií, musíme se nejdříve<br />
zabývat definicí a obecnými znaky buňky.<br />
Definice buňky nepředpokládá jinou formu<br />
života než na principu buněčné organizace.<br />
Studium buňky se nyní obrací na úroveň<br />
molekulární, mluví se o tzv. o molekulární<br />
biologii, molekulární cytologii a genetice.<br />
Nauka o buňce – cytologie, užívá převážně<br />
optických zobrazovacích metod, např.<br />
optické mikroskopie ve viditelném světle,<br />
ultrafialovém a ínfračerveném světle,<br />
mikroskopie fázově kontrastní, interferenční,<br />
fluorescenční, polarizační, rentgenové<br />
i elektronové, z nichž každá má specifický<br />
význam a ovšem také omezení. Použití různého<br />
spektra délky elektromagnetického<br />
vlnění znamená také různou rozlišovací<br />
schopnost. Nejpodrobnější sledování jde<br />
na úroveň tzv. rentgenové difrakce, které<br />
umožňuje i popis jednotlivých makromolekul.<br />
Sledování buněk vyžaduje ovšem určité<br />
zpracování tzv. preparátů, které s sebou<br />
nutně nese vznik tzv. artefaktů. Slovo<br />
artefakt, známé v trochu jiném významu<br />
jako synonymum uměleckých výtvorů,<br />
znamená vznik jiných útvarů v preparované,<br />
neživé buňce, odlišných než v živé<br />
buňce. To je určité riziko tzv. redukcionistické<br />
biologie. Existují ovšem i pozorování<br />
živých buněk, tzv. mikrokinematografie.<br />
Abychom překonali určité riziko chybných<br />
interpretací pozorování, je nutno výše uvedené<br />
metody kombinovat.<br />
LOCOMOTOR SYSTEM vol. 14, 2007, No. 3+4
Change language