09.12.2012 Views

Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně

Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně

Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

votu. Přírodní duch jej hravě rýsuje na<br />

nekonečný list času a <strong>pro</strong>storu a nechává<br />

mizivě krátkou chvíli existovat a pak<br />

vymaže, aby učinil místo dalším. Každý<br />

z těchto pomíjivých útvarů, těchto povrchních<br />

nápadů musí být zaplacen celou vůlí<br />

k životu, ve vší její prudkosti s mnohými<br />

a hlubokými bolestmi a nakonec s dlouho<br />

obávanou a konečně nastavší trpkou<br />

smrtí. Proto nás pohled na mrtvolu činí<br />

náhle tak vážnými.<br />

Život každého jednotlivce je, přehlédneme-li<br />

jej vcelku a všeobecně a vyzvedneme-li<br />

jenom nejvýznamnější rysy, vlastně<br />

vždy jenom tragédií, ale v jednotlivostech<br />

má charakter veselohry. Neboť ruch a dřina<br />

dne, neustálé škádlení okamžiku, přání<br />

a obavy týdne, nehody v každé hodině, jež<br />

působí náhoda vždy zaměřená na čtveráctví,<br />

jsou samé veseloherní scény.<br />

Avšak nikdy nesplněná přání, zmařená<br />

úsilí, naděje nemilosrdně rozdupané<br />

osudem, nešťastné bludy celého života se<br />

vzrůstajícím utrpením a smrtí na konci<br />

vždy dávají truchlohru.“<br />

V umění spatřuje člověk typy jsoucna,<br />

pravzory přírody, Platonovy ideje věcí.<br />

Fridriech Nietzsche /1844 – 1900/ je<br />

dalším reprezentantem iracionální subjektivistické<br />

filozofie. Jeho nejvýznamnější<br />

dílo „So sprach Zarathustra“ navazuje<br />

na filozofii Schopenhauerovy, rozvíjí dále<br />

a specificky učení o vůli k životu. V díle<br />

„Radostná věda“ vydaném, v r. 1882<br />

hovoří o podstatě světa, kde vládne pud<br />

moci a poznatky moderní přírodovědy.<br />

Organismus vzniká akumulací síly a život<br />

jedince je případem obecného snažení po<br />

nejvyšším pocitu moci. Lidské vědomí je<br />

<strong>pro</strong>duktem životních <strong>pro</strong>cesů. Duševno je<br />

výrazem osobnosti, jež vyplývá z těla.<br />

V zmíněném díle „So sprach<br />

Zarathustra“ /1883/ vychází ze zkresle-<br />

224<br />

ných vývojových teorií tehdejší přírodovědy<br />

a filozofie. Snaží se o vytvoření nové<br />

kultury a nového člověka nezatíženého<br />

nedostatky minulosti – nový vývojový stupeň<br />

člověka, kterého nazývá nadčlověkem.<br />

Nadčlověk uznává jen biologické hodnoty,<br />

podle nich přehodnocuje všechny hodnoty<br />

ostatní.<br />

Vývoj chápe Nietzsche jako věčný boj<br />

sil <strong>pro</strong>ti sobě. Hybnou silou vývoje světa<br />

je mu životní pud vytvářející nové a nové<br />

formy života.<br />

Nietzschova filozofie dala kromě jiných<br />

důležitých faktorů vznik fašismu a návratu<br />

k iracionalismu v Německu v první<br />

polovině dvacátého století.<br />

Vitalismus a neovitalismus<br />

Představitelé vitalismu hrají významnou<br />

roli v biologii dosud neboť vitalismus<br />

a neovitalismus přežívají v určité podobě<br />

ještě v současné době.<br />

Patří sem např. Henri Bergson (1859–<br />

1941), jehož hlavní a stěžejní dílo „Vývoj<br />

tvořivý“ dokončené v r. 1907 hodnotí život<br />

jako nejvyšší hodnotu. Pojetí života jako<br />

životního vzmachu je u Bergsona naturalistického<br />

rázu jako u Schopenhauera.<br />

Protiklad času a <strong>pro</strong>sto se obráží v <strong>pro</strong>tikladu<br />

těla a¨duše, hmoty a vědomí.<br />

Rozum slouží k poznání praktických věcí,<br />

ale není schopen poznání teoretické pravdy.<br />

Život je tak při rozboru redukován<br />

na mechanismus. Elan vital je základní<br />

silou všeho jsoucna, žene vývoj v přírodě<br />

kupředu. Vývoj druhů ukazuje, že tento<br />

životní vzmach není nějakou cílevědomou<br />

silou, která by vedla vývoj druhů po<br />

cestě jednotné vzestupné linie dále, ale že<br />

není ani silou určovanou náhodou, která<br />

by vytvářela vývoj druhů ve formě lomené<br />

linie. Tento životní <strong>pro</strong>ud se ve vývo-<br />

LOCOMOTOR SYSTEM vol. 14, 2007, No. 3+4

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!