Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
místě je třeba připomenout, že kyslíková<br />
atmosféra existuje na Zemi až po vzniku<br />
fotosyntézy !<br />
V chloroplastech na thylakoidech<br />
dochází k transformaci zářivé energie,<br />
zpravidla sluneční, ale i uměle vytvořené<br />
na vnitřní, volnou energii dvou příslušných<br />
makroergických sloučenin adenosintrifosfátu<br />
a nikotinadenindihydrofosfátu. Při<br />
této reakci vzniká buď elementární kyslík<br />
nebo síra či její anion u sirných bakterií,<br />
fotosyntetizujících na bázi sirovodíků a síry<br />
(analogie vody a kyslíku).<br />
Chloroplasty obsahují též určité množství<br />
vlastní DNA a chovají se jako samostatně<br />
se dělící, autonomní organely. Mohou<br />
být nositeli tzv. cytoplasmatické dědičnosti,<br />
která se řídí jinými zákonitostmi než<br />
mendelovská dědičnost.<br />
Podobně jako mitochondrie (viz dále)<br />
vykazují chloroplasty stejně jako další plastidy<br />
známky původně samostatného organismu<br />
<strong>pro</strong>karyotického původu.<br />
Chloroplasty jsou vlastně pouze jednou<br />
z forem tzv. plastidů, rostlinných organel<br />
obsahujících rozličná barviva, z nichž<br />
nejvýznamnější je samozřejmě chlorofyl.<br />
Jejich geneze vychází od bezbarvých mladých<br />
plastidů. Ty jsou nazývány leukoplasty,<br />
neobsahují ještě žádné barvivo.<br />
Později obsahují chlorofyl, ale i některá<br />
jiná barviva, která v chloroplastech jsou<br />
překryta zelenou barvou chlorofylu, ale<br />
v některých jiných plastidech, tzv. chromoplastech<br />
mohou být jeho hlavní součástí<br />
a příčinou odlišného zabarvení listu.<br />
Z ostatních barviv je významný především<br />
xanthin, způsobující žlutavý kolorit<br />
listů, některá barviva jsou poříčinou rudého<br />
zabarvení listů (např. červený javor<br />
obsahuje též chlorofyl, ale výsledná barva<br />
listu je daná překrývajícím červeným barvivem)<br />
a podobně. Konečné zabarvení listu<br />
216<br />
je výsledkem přítomnosti toho kterého barviva<br />
v plastidu a může se v průběhu sezony<br />
měnit. Listy které jsou v průběhu jara a léta<br />
zelené, jsou v důsledku zástavy syntezy<br />
chlorofylu na podzim žlutavě a červeně<br />
zabarvené přítomností různých, především<br />
xanthinových barviv.<br />
Dědičnost barvy listů vykazuje všechny<br />
znaky cytoplasmatické dědičnosti. Tak<br />
např. u jevu, kterému říkáme panašování<br />
listů je pozorován jev, kdy část plastidů<br />
zůstává i u dospělých listů ve stavu leukoplastů,<br />
bezbarvých organel, které jsou<br />
příčinou bělavého zabarvení u listů rostliny<br />
Tradescantia (vodénka, běžná pokojová<br />
rostlina). Podobně bychom mohli<br />
jmenovat jiné příklady žlutavě a zeleně<br />
strakatých (tzv. panašovaných) listů u jiných<br />
rostlinných species.<br />
4.1.3 Mitochondrie<br />
Byly popsány v letech 1886 – 1997<br />
Bertholdem, Koellikerem a Bendou. Jejich<br />
morfologie je velice rozmanitá, rozměry<br />
většinou 7 x 0,5 mikrometrů. Mají enzymaticky<br />
vybavenou dvojitou membránu,<br />
jejíž dvě vrstvy mají nesmírný význam: rozděluje<br />
se na vnější a vnitřní vrstvu. Jejich<br />
<strong>pro</strong>storová organizace umožňuje správný<br />
a zdárný průběh enzymatických reakcí.<br />
Je to jednak aerobní fosforylace, která<br />
je typická <strong>pro</strong> vnitřní membránu, která<br />
je zřasena do lamel – neboli krist. Prostor<br />
ohraničný vnitřní membránou je vyplněn<br />
tzv. matrix (základní, matečnou hmotou).<br />
Mitochondrie transformují chemický potenciál<br />
některých sloučenin (cukrů) na volnou,<br />
okamžitě využitelnou energii adenosintrifosfátu<br />
(ATP).<br />
Aerobní fosforylace není nic jiného<br />
než tzv. biochemický dýchací řetězec<br />
daný spřažením, spojením elektronového<br />
LOCOMOTOR SYSTEM vol. 14, 2007, No. 3+4
Change language