Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Ortopedická protetika Praha sro - Společnost pro pojivové tkáně
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pokusy na rostlině jestřábníku pouhými<br />
statistickými výpočty o dědičnosti znaků<br />
z rodičů na generace následující předběhl<br />
dobu. Johan Gregor Mendel byl německé<br />
národnosti, narodil se však na severní Moravě<br />
ve vesnici Hynčice. Později se stal opatem<br />
augustiniánského kláštera v Brně a zde se<br />
věnoval přírodovědecké činnosti. Jeho publikovaná<br />
práce nedoznala velkého ohlasu<br />
a zapadla. Mendelovy zákonitosti (viz dříve)<br />
byly znovuobjeveny v r. 1900, kdy současně<br />
a nezávilse na sobě badatelé Tschermak<br />
v Rakousku, Hugo de Vries v Holandsku<br />
a Correns v Německu dospěli jinými způsoby,<br />
jinými experimenty na vhodných modelových<br />
organismech ke stejným závěrům<br />
jako Mendel a jeho prvenství uznali.<br />
Dalšími pokračovateli Mendelova učení<br />
bylo August Weismann, který 1892 stanovil,<br />
že podstatou dědičnosti je přenos<br />
specifické jaderné hmoty.<br />
Celý tento úsek biologie byl nazýván<br />
mendelismus – weismannismus – morganismus,<br />
zejména odpůrci těchto poznatků<br />
jako byli šarlatáni <strong>pro</strong>f. Lepešinská a Lysenko,<br />
v jejich pojetí byl tento termín spíše<br />
nadávkou.<br />
Od poznání významu jádra jako nadřazené<br />
organely a nositele dědičnosti v buňce<br />
byl krok k poznání chromozomů. Byl Walter<br />
Sutton, který v r. 1903 popsal chromozomy<br />
jako specifické nositele Mendelových<br />
jednotek dědičnosti, Byla tak materiálně<br />
potrvzena podstata Mendelových statistických<br />
pokusů.<br />
Jednotky dědičnosti ležící na chromozomech<br />
byly později pojmenovány termínem<br />
geny Wilhelmem Johanssenem v r. 1909<br />
Thomas Hunt Morgan v USA <strong>pro</strong>pracoval<br />
chromozomální teorii dědičnosti ve<br />
dvacátých letech dvacátého století na vhodném<br />
modelovém organismu, kterým byla<br />
tzv. banánová muška drosofila melanogas-<br />
ter (u které je snadný chov, nenáročnost<br />
miniaturního organismu, rychlá obměna<br />
generací daná rychlým rozmnožováním,<br />
malý počet chromozomů, vhodné variabilní<br />
a dědičné znaky ve stavbě těla např.<br />
tykadla, křídla,facetového oka a končetin<br />
aj.). Morgan navázal na učení Suttona a <strong>pro</strong>pracoval<br />
chromozomální teorii dědičnosti<br />
na drosofile v dvacátých letech. Objevil tzv.<br />
genovou vazbu (jev, kdy dva znaky uložené<br />
na stejném chromozomu mají tendenci<br />
předávat se společně z jedné buňky do<br />
druhé, z jedné generace do druhé). Objevil<br />
genovou vazbu včetně lineární umístění<br />
genů na chromozomech a dále metodu<br />
jejich mapování pozice na chromozomu.<br />
Barbara Mc Clintocková v r. 1931 zjistila<br />
možnost změny pořadí genů, jejich<br />
rekombinace, zlomy a spojení chromatid<br />
při rekombinaci s chromozomálními segmenty,<br />
které se mohou pořemisťovat, jsou<br />
mobilní, tzv. jumping genes, skákavé geny.<br />
Jsou <strong>pro</strong>kázané nyní i v lidské patologii,<br />
např. v mutacích hemofiliků.<br />
Poznatky genetiky vedly ke vzniku<br />
nového oboru – eugeniky, která si vytkla<br />
za cíl zušlechtění lidstva k dokonalejší<br />
podobě křížením. Jejím zakladatelem byl<br />
Galton, bratranec Darwina, jeho pokračovatel<br />
a spolupracovník. Zabýval se též<br />
biometrikou.<br />
Holismus<br />
Je to moderní filozoficko-biologický<br />
směr vycházejízí z celostního pojetí organismu,<br />
kdy se předpokládá, že celek organismu<br />
je víc než pouhý součet jeho částí, je<br />
to celek integrálního charakteru. Vychází<br />
z neopozitivismu a vitalismu.<br />
Zakladatelem tohoto směru je jihoafrický<br />
politik J. Smuts. Holistické pojetí v biologii<br />
má význam především <strong>pro</strong> fyziology.<br />
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 14, 2007, č. 3+4 227