Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

Problém může být v tom, že v takto „uvolněném prostoru pro tvorbu“ se častěji angažují
různé zájmové skupiny (neziskové / nevládní / soukromé a jiné organizace),
jejichž vhled a porozumění mnohdy nejsou zárukou kompetentního počínání v tak
komplexním systému, jakým školství je. Přidruží-li se k tomu problém spočívající
v de facto neexistující státní vzdělávací politice (srov. Pelikán, 2012), lze očekávat
brzký průlom problémů souvisejících. Jistou protiváhou vůči naznačeným trendům by
proto mělo být průběžné vypracovávání a ověřování mechanismů, strategií, nástrojů
pro poznávání a zlepšování školy a školského systému a řešení problémů.
1.4 Potřeba odbornos při řešení problémů
Určitý potenciál s ohledem na odborné řešení současných a budoucích problémů
vzdělávání, školství, školy, kurikula, vyučování, učení apod. je spatřován ve studentech
pedagogicky zaměřených doktorských studijních programů. Mnohé nasvědčuje
tomu, že tohoto potenciálu jsou si vědomi také ti, kteří zde doktorské studijní programy
garantují a realizují – předsedové a členové oborových rad, školitelé a konzultanti,
přednášející a cvičící v kurzech pro doktorandy. Jejich úkol se dnes nemůže vyčerpat
„individuálním školitelstvím“; s ohledem na budoucí výzvy se navíc očekává, že budou
schopni koncipovat širší výzkumné programy a k jejich koordinovanému řešení
přizvou doktorské studenty s předpokladem v této náročné roli obstát.
Požadavek na koncipování širších výzkumných programů a na koordinaci badatelských
aktivit v oblasti vzdělávání je tím naléhavější, čím častější a závažnější jsou
problémy způsobené různými „ad hoc“ řešeními zaváděnými např. pod tlakem určitých
zájmových skupin. Domníváme se, že musí existovat určitá instance, která bude
s nadhledem držet náhled na školský systém jako celek a upozorňovat na problémy
díky tomu, že bude schopna zaujmout nezbytný odstup a uplatnit systémové myšlení.
Musí existovat instance, která bude „poskytovat řeč, která by šla za povrchní ideologickou
doxu“ a umožní „jinak artikulovat nebo hlouběji porozumět situacím výchovy“
(Štech, 2012, s. 609). Je legitimní očekávat a požadovat toto od vědy, výzkumu
a teorie, přesněji řečeno od odborníků v těchto doménách působících.
Dobrou zprávou proto budiž to, že na doktorandských pozicích na fakultách dnes
dorůstá generace odborníků, od níž lze očekávat, že bude poučeně vstupovat do diskusí
kolem vzdělávání na různých úrovních, a to s respektem k systémovým souvislostem.
O svých průpravných aktivitách dává tato generace průběžně vědět. Pokud jde
o doktorandy oboru Pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, ti
se vedle individuálních vstupů a výstupů každoročně prezentují formou kolektivní
odborné knihy. Nejinak je tomu v letošním roce v případě předložené knihy, která byla
připravena pod gescí Institutu výzkumu školního vzdělávání PdF MU.
12